Bylo mu teprve osm let, když mu zemřel otec a on se stal vládcem. Nemilovaným vládcem, neboť byl synem otce, který zavrhl staré bohy a nastolil vládu boha jediného - Atona. Tutanchaton se však brzy po svém nástupu na trůn otcova boha veřejně zřekl, změnil své jméno a stal se z něj Tutanchamón.
Bylo mu teprve osm let, když mu zemřel otec a on se stal vládcem. Nemilovaným vládcem, neboť byl synem otce, který zavrhl staré bohy a nastolil vládu boha jediného - Atona. Tutanchaton se však brzy po svém nástupu na trůn otcova boha veřejně zřekl, změnil své jméno a stal se z něj Tutanchamón.
PODEZŘELÁ SMRT
Už objevitelé Tutanchamónovy hrobky měli podezření, že mladičký panovník nezemřel přirozenou smrtí. Třebaže jeho hrobka obsahovala obvyklou bohatou pohřební výbavu, vlastní obřady spojené s mumifikováním panovníkova těla byly podle všech vnějších známek odbyté, zdálo se, že faraon byl pohřben značně narychlo. Jako by se někdo snažil rychlým pohřbem něco zakrýt. Ve třicátých letech minulého století však badatelé nepřišli na nic podezřelého. Mumie byla navíc rozdělena na několik částí - nedala se totiž vyjmout ze sarkofágu, do něhož byla doslova vlepena balzamovací pryskyřicí. Archeologové proto museli mumii z rakve prakticky vysekat, přičemž ji rozdělili a oddělili i hlavu. Tento způsob zacházení s mrtvolou samozřejmě zničil všechny případné stopy. Pomohly až moderní přístroje. Na rentgenu hlavy se v týlní oblasti objevila tmavá sraženina - jako by se tu srazila krev po úderu do zátylku. A naopak na protilehlé straně, v blízkosti očnic a čelní kosti, byl v lebeční dutině dobře patrný úlomek kosti. Právě takový, jaký by se mohl při silném úderu do týla odlomit z očnice nárazem mozku do čelní kosti. Všechno tedy ukazovalo na to, že faraon zemřel po prudkém úderu do týla. To však ještě neznamená, že šlo nutně o vraždu, stejně tak to mohla být nehoda.
FARAONOVI NEJBLIŽŠÍ
Detektivové se proto zaměřili na lidi, kteří žili ve faraonově nejbližším okolí. Právě oni mohli mít důvody, ale i příležitost ho zabít. V případě Tutanchamóna navíc někdo zvenčí téměř nepřicházel v úvahu - královský palác, v němž žil, byl doslova pevností, do které nemohl proniknout nikdo nepovolaný. Ze všeho nejdříve prověřili osobu, která měla k vládci nejblíže: jeho manželku. Tutanchamóna oženili velmi brzy, již v jeho devíti letech. Za ženu mu dali jeho nevlastní sestru, třináctiletou Anchesenamon. Obě děti si byly velmi blízké, Anchesenamon se o svého mladšího nevlastního bratra starala už od malička. Příležitost k vraždě určitě měla a po faraonově smrti by navíc vládla ona. Jak se později ukázalo, měla ještě jeden motiv, daleko silnější. Nemohla totiž mít s Tutanchamónem potomky. V hrobce se našly dvě mumie nedonošených dětí, které podle genetiků nepochybně náležely jim. Obě holčičky však měly těžké vrozené vady. Stejné, jakými trpěl i faraon. Ale Anchesenamon podle všech známek a nezvratných důkazů nalezených v hrobce svého muže skutečně milovala a ochraňovala ho. Současní psychologové vylučují, že by byla vražedkyní.
TŘI RÁDCI, TŘI VLÁDCI
Mladičký nezkušený faraon nemohl vládnout samostatně, vedli ho tři zkušení dospělí muži, kteří tak ve skutečnosti vládli za něj. Maya - hlavní pokladník, Haremheb - velitel armády a Aje - první ministr. Ten zastával současně i jakousi roli otce a vychovatele chlapeckého krále. Zavraždil nakonec Tutanchamóna některý z nich? Všechno tomu nasvědčuje, nikdo jiný k tomu neměl příležitost a vlastně ani důvod. Detektivové pečlivě prozkoumali životy těchto tří vysoce postavených mužů. Bylo zřejmé, že Maya, strážce královského pokladu, během prvních let Tutanchamónova panování značně zbohatl - rozhodoval o majetku celé země. Ale jeho následné činy svědčily o tom, že byl králi věrný i po smrti: věděl, kde je pohřben, a tak zničil všechny záznamy o umístění hrobky, dál se staral o královský poklad... Je nepravděpodobné, že by vraždil. Haremheb byl nesmírně ctižádostivý, a navíc jako hlavní vojevůdce i velmi mocný. Kromě toho měl i silný motiv, po Tutanchamónově smrti se sám měl stát faraonem. Ale Haremheb byl podle všech dochovaných záznamů také veliký patriot, miloval Egypt a bránil ho před všemi nepřáteli zvenčí a nepřál si žádné změny ve vládě či vládním systému. Každá taková změna totiž znamenala méně peněz pro vojsko a tím i jeho oslabení. Ne, Haremheb určitě mladého faraona nezabil, přestože k tomu měl příležitost i motiv, usoudili oba detektivové.
VRAH SE NAKONEC PŘIZNAL
Třetí faraonův rádce, Aje, byl Tutanchamónovi nejbližší. Staral se o něj a zároveň za něj vládl. Když faraon dospěl, Aje začal ztrácet svou moc. Byl však knězem a nepocházel z královské krve, nemohl se proto stát faraonovým nástupcem. Přesto pro něj cesta existovala - pokud by si vzal vdovu po králi, stal by se jeho nástupcem. A jak se zdá, Aje skutečně Anchesenamon po Tutanchamónově smrti k sňatku donutil. Mimo to si přivlastnil původní faraonovu hrobku - Tutanchamón byl pohřben jinde, než si sám přál. V hrobce, kterou si nechal vybudovat ještě za svého života, byl pohřben jeho první ministr. Své vypověděly i nástěnné fresky: ty v pohřebních komorách nesmějí lhát - a Aje na nich vykonává obřady, jaké přísluší jen faraonovu nástupci. Poslední objev pak podezření detektivů potvrdil - v samotné hrobce, v níž byl Aje pohřben, se nečekaně objevuje lovecká scéna, jaká se v královských hrobkách nikdy nenachází a jaká se naopak běžně objevuje v hrobkách níže postavených neurozených lidí. Zdá se, že je to jakési přiznání bohům v hodině smrti, Aje tímto doznává, že nebyl urozené krve a že se vlády zmocnil neprávem. Detektivové mohli případ starý tři tisíce let uzavřít - královrahem byl Aje, unikl však přes propast času nepotrestán.
NEJSLAVNĚJŠÍ HROBKA
Tutanchamón vládl v Egyptě v letech 1347-1338 př. n. l. Vchod do jeho hrobky byl objeven v roce 1922 a v únoru následujícího roku byla otevřena poslední pohřební komora, místnost, ve které byl mimo jiné uložen i sarkofág s faraonovou mumií. O objev se zasloužil lord Carnarvon, který vykopávky financoval, a archeolog Howard Carter.
NEMOCNÝ KRÁL
Některé fresky znázorňují Tutanchamóna opírajícího se o hůl. Také v hrobce bylo nalezeno neobvyklé množství hůlek, zjevně opotřebovaných častým používáním. Rentgenové vyšetření faraonovy lebky a páteře prozradilo důvod - faraon trpěl těžkou vrozenou vadou páteře. Měl srostlé krční obratle, takže nemohl pohybovat hlavou. Když se např. chtěl podívat do strany, musel otočit celým trupem. O to byl zranitelnější a úder do týla nemusel být nijak silný. K zavraždění by dokonce postačilo přivodit králi pád naznak.
Podle podkladů Discovery Channel, Záhada vraždy Tutanchamóna
