Petr Zelenka

Sdílej
 
Filmy režiséra a scenáristy Petra Zelenky nebývají vyprávěním jediného příběhu, jako spíše kaleidoskopem několika lidských osudů. V jeho filmu Knoflíkáři se propojily příběhy amerických válečných letců a pražských vyvolávačů duchů, v hudebním snímku Rok ďábla jsme zase svědky putování hned několika velkých osobností české muziky.

Filmy režiséra a scenáristy Petra Zelenky nebývají vyprávěním jediného příběhu, jako spíše kaleidoskopem několika lidských osudů. V jeho filmu Knoflíkáři se propojily příběhy amerických válečných letců a pražských vyvolávačů duchů, v hudebním snímku Rok ďábla jsme zase svědky putování hned několika velkých osobností české muziky.

Foto
Petr Zelenka si ale poradí i s jednou postavou, jak dokázal ve znělce na letošní ročník karlovarského filmového festivalu - byť na malém prostoru má i jeho znělka vlastní příběh. Psal jste příběhy už v dětství, nebo jste začal až se scénáři? Psal jsem příběhy někdy kolem devíti deseti let. Byly to nepodařené kopie románů Jaroslava Foglara. Takže příběhy chlapců, kteří objeví někde v lese srub a tak dále. Publikovat něco takového by nemělo cenu. Byl to soukromý pokus, který s literaturou jako takovou nemá nic společného. Ještě je zajímavé, že jsem psal většinou, když jsem byl jako dítě nemocný. Takže za svoje literární začátky vlastně vděčím chorobám. Zajímal vás film už v mládí? Nezajímal mě film, ale televizní seriály, a především hudba z nich. Táta mi ji nahrával na kotoučový magnetofon a dodnes ty melodie mám. Tehdy jsem byl vůbec poprvé fascinován uměním, tedy něčím jiným než realitou. Setkal jste se v té době s časopisem ABC? To mi mohlo být tak osm devět. Takže zhruba rok 1975/6. Na zadní straně ABC mě tehdy zaujal komiks, kde nějací mimozemšťané učili pravěké lidi žít na Zemi. Učili je mimo jiné jezdit na zvířatech, která vypadala jako něco mezi nosorožcem a koněm. Říkali jim oroni, a pak také jezdili na tutonech, to bylo obzvlášť půvabné. Tuším, že se to celé jmenovalo Příchod bohů. To je moje první vzpomínka na ten úžasný časopis.

ROK ĎÁBLA - UKÁZKA ZE SCÉNÁŘE
103. Liberec. Před kulturním domem - exteriér - den Před kulturním domem stojí Jarkovo auto, na sedadle spolujezdce sedí Karel Plíhal, dveře otevřené, venku stojí Jarek a přemlouvá ho, aby vystoupil z auta.
Jarek Nohavica: Karle pojď. Musíme zvučit.
Karel Plíhal: Já přijdu.
Jarek Nohavica: Tož počkej, pojď už.
Karel Plíhal: Já hned přijdu.
Jarek Nohavica: Přijdeš?
Karel Plíhal: Zavři, mně je zima.
Jarek Nohavica: Mně je taky zima. Pojď.
Karel Plíhal: Však se běž ohřát. Já si ještě posedím a přijdu.
Jarek Nohavica: Tož neblázni. Ty nepřijdeš.
Karel Plíhal: Přijdu. Mimo obraz začne předehra písně z dalšího obrazu.

Petr Zelenka se narodil roku 1967. Po vystudování scenáristiky a dramaturgie na FAMU a po napsání několika scénářů her pro Českou televizi režíroval svůj první televizní film Visací zámek 1982-2007. Za svůj celovečerní snímek Knoflíkáři získal Českého lva za scénář, režii a nejlepší film. Snímek Samotáři, ke kterému napsal scénář, se stal nejnavštěvovanějším českým filmem roku 2000 a jeho nový hudební film Rok ďábla získal šest Českých lvů, včetně ceny za nejlepší film, nejlepší režii a divácky nejúspěšnější film.