Koralina se o prázdninách s rodiči přestěhovala do nového domu. V okolí nemá žádné kamarády a v domě samotném žijí už jen dvě staré slečny a jeden bláznivý důchodce. Nikdo z nich není ani schopen zapamatovat si správně její jméno, oslovují ji Karolíno. Rodiče doma věčně pracují, takže na Koralinu nemají čas. Většina her, které jsou schopni jí nabídnout, jsou v podstatě variacemi na: "Ukliď se někam do kouta a neotravuj."
KNIHA
ZA ZAVŘENÝMI DVEŘMI
Naštěstí je dům se zahradou dost velký na to, aby se v něm dalo provádět Koralinino oblíbené pátrání. Hledat skrytá tajemství je sice velká zábava, bohužel s sebou nese riziko, že objevíte něco hodně, hodně ošklivého. Dveře, které zdánlivě nikam nevedou, sice samy o sobě strašidelné nejsou, ovšem za nimi je ještě jeden dům, ještě jeden svět a ještě jedni Koralinini rodiče. Všechno vypadá skoro jako doma, až na to, že tady si její jméno nikdo nesplete. Tady ji mají rádi. A rádi by si ji tu nechali. Napořád.
KRÁSNÝ NOVÝ SVĚT
Svět, který Koralina objeví, je sice na první pohled báječný, ale něco tu nehraje. Je sice příjemné, že její druzí rodiče ji milují, ale upřímně - nejsou rodiče, kteří mají místo očí přišité černé lesklé knoflíky a pochutnávají si na švábech, trochu divní? Určitý počet drobných podivností dokáže najednou nečekaně přerůst v něco opravdu strašidelného a nebezpečného a ani pro Koralinu není jednoduché vymotat se ze světa pokřiveného vlastní fantazií.
NA DOBROU NOC
Neil Gaiman nenapsal jen moralitu o tom, že by se rodiče měli víc věnovat svým dětem, ale taky poetickou, hororově laděnou pohádku o dětské představivosti. Vystačí si s málem - obyčejným věcem přisuzuje neobyčejné vlastnosti a skvěle pracuje s pocity. Dokáže vzbudit napětí a neurčitou obavu, provázenou mrazením v zádech, která může a nemusí přerůst v opravdový strach. Něco jako když máte před usnutím pocit, že pod postelí číhá bubák.
Přeložila Ladislava Vojtková, ilustroval Dave McKean, vydalo nakladatelství Polaris, 158 stran
