Vnímání chladu je velice subjektivní. Někomu je zima již při 20 °C, jiný chodí ještě při 12 °C v kraťasech a tričku s krátkými rukávy. Je to dáno geneticky (zimomřivost může být vrozená), tělesnou stavbou (tlustí lidé promrznou pomaleji než hubení) i mírou přizpůsobení a otužilosti.
Mráz, voda, vítr - ďábelská kombinace
1. díl
Při teplotách pod bodem mrazu mohou povrchové části těla omrznout, na podchlazení se však podílejí i další faktory: voda, vzdušná vlhkost, vítr.
VODA
Na rozdíl od vzduchu, který působí jako tepelný izolant, je voda velmi dobrým tepelným vodičem. To v praxi znamená, že je schopná z povrchu lidského těla velmi rychle odvádět teplo a prudce ho ochlazovat. Promoknutí riziko podchlazení výrazně zvyšuje. Ještě větší nebezpečí hrozí při pobytu přímo ve vodě. Stará námořnická poučka praví, že ve studené vodě zbývá člověku tolik minut života, kolik stupňů voda má. Není to úplně přesné, ale určitou vypovídací hodnotu tahle moudrost má. Při pádu do ledové vody se tedy jedná o minuty - pak může dojít k zástavě srdce.
VÍTR
Mezi horolezci a lidmi pohybujícími se v extrémních podmínkách je známý pojem "chladicí faktor větru". Je to veličina vypovídající o tom, jak rychlost větru umocňuje působení nízké teploty. Existují tabulky, ze kterých se přesné hodnoty dají vyčíst. Jen pro představu: teplota -10 °C při rychlosti větru 60 km/h, což v polárních oblastech není žádný výjimečný vítr, působí na povrch lidského těla jako teplota -30 °C!
MŮŽE TO POTKAT I VÁS
Nebezpečí smrti z podchlazení nehrozí jen polárníkům a horolezcům, ale i lidem pohybujícím se ve zcela "bezpečných" oblastech. Třeba při pádu do jarní řeky nebo při pobytu v horách, které ani nemusí být příliš vysoké. Zvláště v jarním a podzimním období, kdy jsou časté náhlé zvraty počasí, mnoho turistů nebezpečí podchlazení podceňuje. Slunný den se může během dvaceti minut změnit v dvouhodinovou sněhovou bouři.
OBLEČENÍ JE ZÁKLAD
Typ oblečení závisí na konkrétních místních podmínkách (zeměpisné šířce, nadmořské výšce, ročním období...), ale přesto se dá stanovit několik základních
pravidel, která bychom neměli zanedbávat. Vždy je lepší mít několik vrstev tenčího oblečení než jednu silnou. Mimo oblasti, kde je déšť vyloučen (poušť), je dobré s sebou mít jednu vrstvu oblečení nepromokavou. Při pohybu v terénu je výhodnější mít na sobě méně oblečení a zahřát se pohybem než si suché oblečení propotit. (Propocené oblečení odvádí teplo stejně jako promočené.) Naopak při zastávce je důležité obléknout si jednu vrstvu navíc, aby tělo neprochladlo. Při delším pobytu v přírodě je vhodné mít alespoň lehké boty na přezutí. Při stavění stanu, vaření a jiných nenáročných činnostech není pevná obuv potřeba a nohy si rády odpočinou v suchých přezůvkách. Do hor je lepší přibalit i čepici a rukavice. Místo nezaberou a může se stát, že se budou hodit i mimo zimní sezonu.
O AUTOROVI
Radek Forman (na obr. z vrcholu rakouského Grossglockneru) má s pobytem v chladu a mrazu bohaté zkušenosti. Prožil mimo jiné několik měsíců na polární stanici v Antarktidě. Rozhovor na toto téma vyšel v ABC č. 21/46, dostupný je i na www.iabc.cz (Sám v ledové pustině).
