Zástupci rodu Carica (čeleď Caricaceae ) jsou vytrvalé dvoudomé tropické byliny. Nejznámější z nich je papája - tzv. melounový strom či fruta bomba - Carica papaya . Původní domovinou papáje je jižní Mexiko a Guatemala, kde dorůstá výšky dvou až osmi metrů. V posledních 30 letech byly vyšlechtěny kultivary vysoké jen jeden metr a formy s oboupohlavními květy (do bytů se např. hodí kultivar BABACO)
ZELENÍ PŘÁTELÉ
JAK JI POZNÁME
Na stonku, zpravidla nerozvětveném, jsou nápadné velké jizvy po řapících a teprve na jeho vrcholu vyrůstá růžice dlouze stopkatých listů. Papája tak na první pohled připomíná palmu. Plod, bobule vážící až 10 kg, vypadá trochu jako tykev. Je tvořen silnou vrstvou dužniny a v jeho dutině se nalézá až tisíc černých semen. Dužina má zvláštní příjemnou chuť a její využití je velmi rozmanité, semena jsou naopak palčivá a po rozdrcení se používají jako náhražka pepře. Celá rostlina je prostoupena kanálky tzv. mléčnic, takže při poranění ihned roní bílý latex. I ten má velký praktický význam a je několika různými způsoby využíván v lékařství.
NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ
I když je papája typickou rostlinou tropů, lze ji úspěšně pěstovat i v našich bytových podmínkách. Základní podmínkou je ovšem teplo: pokles teploty pod 15 °C už pro ni znamená značné nebezpečí. Kromě tepla potřebuje také hodně světla - stejně jako například bytové kultivary banánovníků se ji proto snažíme umístit co nejblíže k oknu. V létě ji lze dočasně pěstovat pod širým nebem. Při dlouhodobých teplotách nad 20 °C potřebuje vydatnou zálivku, v zimě naopak jen omezené dávky vody a vegetační klid i při pokojové teplotě kolem 20 °C. Zem potřebuje výživnou, dobře roste v běžně prodávaném zahradnickém substrátu pro pokojové rostliny.
ROZMNOŽOVÁNÍ
Je opravdu jednoduché a provádí se výhradně výsevem semen. Doba jejich klíčivosti je poměrně krátká, čerstvá semena získaná z koupeného plodu však klíčí docela dobře. Aby vyklíčila podobně jako v přírodě do tří týdnů, potřebují trvale vlhký substrát a teplotu nad 22 °C. Vysévají se do směsi rašeliny a písku, stačí je jen lehce zatlačit pod povrch. Semenáčky ihned pikýrujeme do kelímků a později postupně přesazujeme do větších a větších květináčů. Papája plodí přibližně za dva roky po výsevu, v bytových podmínkách spíše později a plody jsou vždy menší než ty, které narostly ve velkém skleníku nebo na plantážích v tropech.
POZOR!
Když bude stát květináč dlouho v misce s vodou, shodí papája listy. Takto někdy reaguje i na příliš suchý vzduch nebo nedostatek světla. Vzhledem k bujnému růstu v prvních měsících života je nutné pravidelné přihnojování hnojivy se stopovými prvky. Mladým rostlinám mohou škodit svilušky a molice.
