Do brněnského hypermarketu Globus vtrhl 29. května muž s maketou plastické trhaviny. Pokladní mu vydaly milion korun, přepadení však provedl amatérsky, policisté ho dopadli během několika hodin. Přiznal se, že si chtěl opatřit peníze na splacení dluhů z hazardní hry.
Na automatech prohrál vše, co měl. A nemohl přestat. Je na hře závislý, už jednou se neúspěšně léčil. Nemá práci, žena ho i s dětmi opustila, ocitl se na dně. Teď ho čeká vězení. Není zdaleka jediný, komu hazardní hra zničila život.
DROGA SVÉHO DRUHU
Hra sice není chemická sloučenina, která by přímo vtrhla do mozku a podřídila ho
své vůli, přesto umí stejně jako tvrdé drogy vyvolat závislost. Odborníci mluví o patologickém (chorobném) hráčství. Při hře se do krve uvolňují látky podobné těm, které pomáhají zvládat vypětí třeba při extrémních sportech. Povzbuzují organismus, navozují pocity euforie. Jenomže
KASINA I HOSPODY
Závislost číhá všude, kde se hraje o peníze. V kasinech, při sportovních sázkách, ohroženi jsou i náruživí karbaníci... Možná překvapivě jsou nebezpečné i stírací losy; hlavně proto, že se hráč výsledek dozví ihned a může sázku okamžitě zopakovat. Sazka a podobné loterie jsou naopak omezeny časovým odstupem sázky a losování. Nejznámější a nejrizikovější jsou výherní automaty. Jak zdůrazňuje primář Karel Nešpor z Oddělení léčby závislostí Psychiatrické léčebny Bohnice, mělo by se jim říkat spíše hazardní nebo proherní automaty. Nejsou jen ve specializovaných hernách, na své budoucí oběti svůdně poblikávají z každé druhé hospody.
JISTÁ PROHRA
Většina hráčů nikdy nepochopí, že hrou se peníze získat nedají. Ten, kdo hraje dlouhodobě, nutně ztrácí. (Výjimkou mohou být např. podvodníci při karetních hrách. Jejich strategii však lze jen těžko doporučit jako návod na "bezpečné" hraní.) Stroj se ošálit nedá, je naprogramován tak, aby jeho majitel neprodělával. Od hráčů si bere víc, než kolik vyplácí na výhrách. Jednorázová výhra hráče jen povzbudí, chce vyhrát ještě víc, podlehne naivnímu optimismu a pustí se s odhodláním blázna do dalšího hraní. Zanedlouho zjistí, že má kapsy beznadějně prázdné; automat si vzal výhru zpět i s úroky.
BLOUDĚNÍ V KRUHU
Zpověď patnáctiletého patologického hráče věrně ukazuje způsob myšlení vedoucí k závislosti: "Když jsem hrál poprvé, vyhrál jsem. Začalo se mi to líbit, a tak jsem chodil hrát častěji. Ze začátku jen za malé částky a pak za velké. Někdy to vyšlo, ale většinou ne. Když už jsem prohrával dost peněz, hrál jsem dál a říkal jsem si ‚teď už to musí vyjít`, a stejně
ŽIVOT V TROSKÁCH
Hráč, jenž své vášni propadl, se svým blízkým mění před očima. Veškerý čas a energii věnuje hraní, půjčuje si peníze a dluhy nesplácí, zanedbává rodinu, ztrácí přátele. Propadá beznaději, před níž utíká k další hře, k alkoholu nebo drogám. Pro nespolehlivost snadno přijde o práci, studenta vyhodí ze školy. Dříve bezúhonný člověk se v zoufalé snaze opatřit si peníze na hru může uchýlit k podvodům a krádežím, přicházejí soudní jednání a tresty. Stres spojený s hrou, pobyt v nezdravém prostředí a nedostatek jiných aktivit ohrožuje srdce, roste krevní tlak, na svou šanci číhají žaludeční vředy... Hrbením se u automatu trpí páteř. Hráč zanedbává výživu a péči o zdraví, čímž si zadělává na další a další problémy.
CESTA Z PEKLA
Přes to všechno se lze závislosti na hraní zbavit. Prvním předpokladem úspěchu je, že si hráč svůj problém uvědomí. Mnoho z nich si totiž myslí, že mají vše pod kontrolou a mohou přestat, kdykoli se jim zachce. Není to pravda, skoncovat s hazardní hrou nelze jen tak mimochodem, bez námahy a pevné vůle. Pokud toho člověk není schopen sám, je na místě vyhledat odbornou pomoc. Patologické hráčství se léčí podobně jako alkoholismus nebo závislost na jiných drogách, protože to je pouze další podoba téhož problému.
NIKDO NENÍ IMUNNÍ
Patologické hráčství nelze jen tak jednoduše zdědit v genech, a naopak - nikdo nemá jistotu, že hře nepropadne. Muži hrají více než ženy, často mají problémy lidé pohybující se pracovně v prostředí, kde se hraje (číšníci, zaměstnanci kasin), nezaměstnaní a další, kterým se v životě právě nedaří. K nejohroženějším skupinám patří i děti a mladí lidé! Závislost může vzniknout během jednoho až tří let, u dětí mnohem rychleji - během měsíců nebo dokonce týdnů. Potom už je návrat k normálnímu životu nesmírně obtížný.
Hráčské bludy
Primář Karel Nešpor upozorňuje na několik omylů, které přispívají ke vzniku závislosti. Patří k nim především:
1 . Blud o rychlém zbohatnutí: Hrou nelze zbohatnout, jakákoli dílčí výhra jen předznamenává pozdější mnohem větší prohry.
2 . Blud o zajímavosti hry: Pro patologického hráče už není hra zábavou. Je to nevděčná, namáhavá a jednotvárná činnost.
3 . Blud o úniku a odreagování: Hrou se nedá uniknout před osobními, rodinnými nebo pracovními problémy. Neřešený problém v době hraní většinou naopak narůstá.
4 . Blud o vlastní genialitě: Mnoho hráčů je přesvědčeno, že objevili "systém", jak automat obelstít. Jsou mezi nimi lidé prostí, ale i vysokoškolský učitel matematiky. Mýlí se všichni do jednoho.
5 . Blud o tom, že "já to mám pod kontrolou": Hazardní hra, podobně jako návykové látky, je nebezpečná právě proto, že ji lidé podceňují.
6 . Blud o tom, že se nikdo nic nedozví: Patologický hráč, který v hazardní hře pokračuje a jehož problémy narůstají, nemůže svůj problém tajit do nekonečna.
7 . Blud o štědrých automatech: Automaty peníze nerozdávají. Jsou štědré pouze vůči svým majitelům, kteří vydělávají na naivitě hráčů.
JEN TAK PRO ZÁBAVU
Bez rizika nejsou ani zábavní automaty (nenabízející finanční výhru) a počítačové hry, u nichž zvláště děti dovedou strávit několik hodin denně. Řada her sice rozvíjí některé užitečné schopnosti (postřeh, logické myšlení...), nic se však nemá přehánět. Čas zabitý před monitorem chybí jinde - děti nezískají potřebné dovednosti v mezilidských vztazích a snadno zaostanou za svými vrstevníky. Virtuální svět je může zcela pohltit, nenaučí se žít ve světě skutečném.
S využitím textu prim. MUDr. Karla Nešpora, CSc., Jak překonat problém s hazardní hrou Foto David Malík, Martin Přibyl, ČTK, autor a archiv
