Hrdinové akčních filmů nemusejí nad ničím moc přemýšlet - často jim stačí skočit do auta a vyřešit problém s nohou na pedálu plynu. Automobilová honička na filmovém plátně atraktivně vypadá, vystupňuje napětí a často se v ní odehraje zásadní (či dokonce celý) děj filmu.
O dvakrát ekologickou zábavu se bohužel nejedná. Na natáčení jedné automobilové honičky se spotřebují litry a litry benzinu, nemluvě o hromadách zničených automobilů. Mějme tato úskalí na mysli, i když se budeme věnovat technice natáčení automobilových scén a jejich nejslavnějším zástupcům. Vyplatí se znát odvrácenou stranu mince, byť se ta první blýská umem kaskadérů a zvláštními efekty.
NEZAPOMENUTELNÁ PRONÁSLEDOVÁNÍ
Bullittův případ (1968) : Herec Steve McQueen za volantem zeleného mustangu o výkonu čtyř set koňských sil definoval pojetí automobilové
Francouzská spojka (1971) : To, co udělala honička v Bullittově případu pro San Francisco, dokázalo pronásledování ve Francouzské spojce pro New York - a navíc vysloužilo filmu některé z jeho pěti Oscarů. Zásadní bylo umístění kamer přímo v autě - na zadním sedadle a na přední kapotě. Herec Gene Hackman tu s automobilem kličkuje mezi podpůrnými sloupy kolejiště nadzemní dráhy v Brooklynu. Při pětitýdenním natáčení režisér William Friedkin improvizoval, protože od města dostal povolení natáčet jen v určitém úseku, zatímco honička se odehrává na větším území. Výsledná scéna vypadá vůbec jinak, než bylo plánováno - obsahuje například havárii, ke které při natáčení došlo.
JÍZDY PROVĚŘENÉ ČASEM
Blues Brothers (1980) : Policisté pronásledují bratry v černých oblecích přes celou Ameriku tak dlouho, až jeden z bratrů usne. Jazzová komedie vrcholí nevídanými skoky automobilů z mrakodrapů.
Mad Max 2 ( 1981) : Ve světě budoucnosti lidé žijí bezmála jako v pravěku - až na to, že se po pustinách prohánějí ve vozidlech, která jsou plná nejrůznějších vylepšení, jako je urychlující turbo pohon.
60 sekund(1974, 2000) : Původní film je jedinou obří automobilovou honičkou, ve které je třiadevadesát automobilů proměněno ve šrot (což v průměru vychází na jeden zničený vůz za minutu filmu). Snímek byl před třemi lety znovu zfilmován s nižším počtem vraků.
Skála (1996) : Terénní hummer ujíždí sportovnímu ferrari ulicemi San Francisca v poctě legendární scéně z Bullittova případu.
Ronin (1998): V kombinaci honičky s přestřelkou bylo zničeno osmdesát vozů.
Dnes neumírej (2002) : V novém dobrodružství Jamese Bonda pronásleduje vůz s vysouvacími kulomety neviditelné auto.
CO BY VÁM LETOS NEMĚLO UJET
Johnny English (2003) : V parodii na filmy s Jamesem Bondem se představitel Mr. Beana pustil i do automobilové honičky - celou ji ale prosedí v autě zavěšeném na jeřábu vozidla odtahové služby.
Matrix Reloaded (2003) : Filmaři si v oblasti opuštěné vojenské základny nechali postavit pár kilometrů dálnice, na které se hrdinové jejich filmu prohánějí v autech, na motorce i na střechách osmnáctikolových kamionů. Scéna se natáčela sedm týdnů a trvá poctivou čtvrthodinu.
Rychle a zběsile (2001, 2003) : Dvoudílný americký film o nelegálních silničních závodech si získal mnoho fanoušků vizuálními efekty (například cesta od zapalování přes motor po výfuk v jediném záběru) a nablýskanými kapotami závodních vozů.
Loupež po italsku (1969, 2003) : Dost bylo výbuchů a drahých vozů, do našich kin přichází 11. 9. 2003 film, ve kterém se po ulicích pronásledují roztomilá autíčka BMW Mini Cooper. Ta se vejdou všude i bez toho, aby musela v jednom kuse vybuchovat - například do stanice metra. Přítomnost herců v jízdách umožnila na vozidlo namontovat dálkově ovládanou kameru na mechanickém kloubu a na posuvné liště, která může v jednom záběru snímat jak řidiče, tak jeho zorné pole.
Mizerové 2 (2003) : Scénu z úžasné honičky, která se vešla na jednu stranu scénáře, natáčel režisér Michael Bay čtyři dny. "Po každém záběru jsme museli znovu správně rozmístit okolo šedesáti aut," říká kaskadér Steve Picerni. Štáb měl k dispozici zvláštní vozidlo, které bylo vyztužené kvůli nárazům, a jehož tři kamery zachytily právě ty nejnebezpečnější scény z pohledu nabouraného vozu. Režisér Bay popisuje scénu takto: "Během honičky sjíždějí z gigantického tahače auta, do kterých pak narážejí vozidly kaskadéři, zatímco vůz hlavních hrdinů manévruje mezi nimi. Věděli jsme, že ztratíme několik kamer, ale pořídili jsme fantastické záběry."
NATOČTE SI VLASTNÍ HONIČKU!
Představte si, že máte natočit automobilovou honičku s minimálními prostředky. Zde je pár tipů, které využívají jak začátečníci, tak ostřílení režiséři. Nejdůležitější je vnutit divákovi iluzi pohybu a rychlosti. Pokud máte jen ruční kameru, tím lépe - záznam bude vypadat dokumentárně, reálněji. Pokud vám rodiče dovolí natáčet z pomalu jedoucího vozidla, zkuste točit z postranního okénka. Třeste přitom kamerou - bude se zdát, že auto skáče přes hrboly. Natáčejte chvíli zpomaleně - až záznam pustíte normální rychlostí, vše bude zrychlené. Pro zdramatizování blížícího se vozidla snižujte zoom (přiblížení) kamery souměrně s tím, jak kameru k vozidlu přibližujete- pozadí bude v obraze odjíždět do dálky, zatímco automobil se přiblíží. A dobrá rada na závěr: stříhejte! Natočte vozidlo z mnoha různých úhlů a ty pak prokládejte detailními záběry na řidiče, jeho ruce a oči, palubní desku i děj ve zpětném zrcátku.
RYCHLE A ZBĚSILE, ALE KAM?
Diváky rychlost a nebezpečí přitahují od pradávna, ať už ve formě her, závodů nebo filmu. Kaskadér Artie Malesci, který dohlížel na akční scény filmu Rychle a zběsile,zastává názor, že lidé se na automobilové honičky dívají ne kvůli rychlosti, ale kvůli haváriím. Režisér filmu Loupež po italsku F. Gary Grey ale tvrdí, že lidem je blízké právě sledování dvou navzájem se pronásledujících vozidel. Připomíná jim totiž život samotný, protože "život je honička".
CHYBIČKY V HONIČKÁCH
Filmaři mívají jen zřídka tolik prostoru, kolik by chtěli. Proto najdete ve filmových honičkách spoustu důkazů o tom, jak vlastně vznikaly. Například v Bullittově případu projede hrdinovo auto pětkrát kolem stejného zeleného volkswagenu. Stejně tak ve Francouzské spojce projede vůz čtyřikrát kolem stejného kina. Filmaři natočili v obou případech průjezd vozu několikrát a pak jej nastříhali tak, aby byla scéna delší. Klasické je také odpadávání poklic z kol - zatímco v Bullittově případu jich z jednoho vozu odpadne pět, byť má jen čtyři kola, ve Francouzské spojce jich z auta odpadne dokonce šest, přičemž v závěru honičky jsou všechny opět zpátky na kolech.