Česká družice

Možná víte, že mimóza je druh rostliny. Určitě jste už ale slyšeli o stejnojmenné družici, která je dílem českých vědců a před nedávnem byla vypuštěna na oběžnou dráhu.
MIMOSA je v tomto případě zkratka anglických slov Microaccelerometric Measurements Of Satellite Accelerations. Umělé družice Země se dělí podle velikosti či hmotnosti, podle účelu použití, zejména však podle jejich oběžné dráhy. MIMOSA je družice pohybující se v těsné blízkosti Země na oběžné dráze 320-820 km. Hmotností 50kg se řadí k tzv. mikrodružicím, takže je v porovnání s ostatními družicemi drobeček. Významem však

svou velikost jednoznačně převyšuje. Na Zemi dopadá z kosmu mnoho druhů záření. Nejintensivnější vydává Slunce, jehož hmotné částice zvané sluneční vítr ovlivňují hustotu horních vrstev atmosféry. To má, kromě dalších vlivů (např. infračervené záření Země), vliv na pohyb družic na oběžné dráze. A právě tyto síly si naši vědci z Astronomického ústavu Akademie věd dali za cíl studovat.

PŘÍSTROJE

Hlavním přístrojem uvnitř MIMOSY je mikroakcelerometr (MAC), přístroj schopný zaznamenat i nepatrné změny zrychlení. Protože družice za letu rotuje, musí být MAC uložen přesně v jejím těžišti. MAC je tvořen krychlí ze speciálního křemenného skla o délce hrany 29,6 mm. Krychle je uložena v krychlové dutině ze stejného materiálu, o délce hrany 30 mm. Citlivé zařízení měří sílu potřebnou k udržení středové polohy vnitřní krychle při zrychlení nebo zbrzdění družice. Naměřené hodnoty přijímá řídící středisko Ústavu fyziky atmosféry AV v Panské Vsi na Českolipsku, které má bohaté zkušenosti s provozem družic MAGION.

DIAMANT NA OBLOZE

Tvarem MIMOSA připomíná vybroušený diamant. Na jejím povrchu je sedmnáct slunečních panelů české výroby. Jejich solární křemíkové články jsou chráněny pokoveným sklem spojeným vodivě s kovovou kostrou družice. Sluneční panely jsou napojeny na nabíjecí soustavu palubních LiIon akumulátorů. Ty napájejí hlavní a záložní počítač a ostatní přístroje.

MAJÁČEK

Na palubě MIMOSY se nachází ještě jedno důležité zařízení. Je jím tzv. majáček, samostatný blok pracující (jako jediný) nepřetržitě. Hlavní telemetrický vysílač se čtyřmi anténami na povrchu družice je po většinu letu vypnutý, neboť energie potřebná k vysílání je poměrně veliká. Naměřená data tak mohou v Panské Vsi sbírat pouhých deset minut na jeden oblet. Když řídící středisko zachytí na obzoru signál majáčku, vydá povel k oživení vysílacího systému družice a začne přijímat naměřená data. Po přeletu se tento systém opět vypne.

PRAKTICKÉ VYUŽITÍ MIMOSY

Projekt MIMOSA patří k základnímu výzkumu Akademie věd České republiky a je příspěvkem české vědy světovému poznání. Na oběžné dráze Země se nacházejí nejrůznější umělá tělesa a je nutné znát síly, které mají vliv na jejich pohyb, čímž lze přesně určit jejich letové dráhy. V budoucnu se možná mezikontinentální doprava přestěhuje do kosmu a znát letové trasy ostatních těles bude otázkou bezpečnosti.

PARAMETRY DRUŽICE
Tvar - pravidelný šestadvacetistěn s délkou hrany jedné stěny 220 mm a opsaným průměrem 617 mm
Hmotnost - 50 kg
Počet antén - 7 - dvě přijímací antény pracují v pásmu 450 MHz a čtyři vysílací antény v pásmu 2,28 GHz, anténa majáčku pracuje v pásmu 137 MHz
Start družice - 30. 6. 2003 z kosmodromu Pleseck v Rusku
Nosná raketa - ROKOT
Nejnižší bod na oběžné dráze (perigeum) - 320 km
Nejvyšší bod na oběžné dráze (apogeum) - 820 km