Léčba, nebo vražda?

Odřené koleno či pořezaný prst se rychle zahojí. Jen kdyby se nám tak hojilo všechno. Bohužel, srdce zasažené infarktem nebo mozek chřadnoucí Alzheimerovou chorobou schopnost vyléčit samy sebe postrádají. I pro ně však existuje naděje: embryonální kmenové buňky.
Zatímco buňky srdce, jater nebo mozku už dávno zapomněly, jak se množit a obnovovat, buňky lidského zárodku starého necelý týden to umějí na jedničku. Dovedou se "přeškolit" na jakoukoli životní roli a může z nich vzniknout stejně dobře buňka kosti jako pokožky. Mohli bychom téhle jejich všestrannosti využít k léčbě nemocných?

BUŇKY LÉČÍ

Už v roce 1998 dokázali američtí lékaři vypěstovat z lidského zárodku tvořeného jen několika desítkami buněk tzv. embryonální kmenové buňky. Ty vynikají hned ve dvou směrech. Množí se jako šílené, a v laboratořích

si jich proto můžeme vypěstovat neomezené množství. Zároveň neztrácejí nic z všestranného talentu buněk zárodku. Když jim v laboratoři přidáme do živného roztoku příslušné bílkoviny, začnou se formovat podle našich záměrů. Některé bílkoviny je donutí k proměně na pravidelně tepající buňky srdečního svalu, jiné je naopak nasměrují k tvorbě výběžků přenášejících nervové vzruchy a přetvoří je na buňky nervové. V budoucnu bychom mohli pro nemocné s cukrovkou vypěstovat z embryonálních kmenových buněk plnohodnotnou náhradu za chybějící buňky slinivky; nemocný člověk by už nepotřeboval pravidelné injekce inzulínu. Pacienti s nemocným srdcem by zase dostali "záplatu" z buněk srdečního svalu vypěstovaného v laboratořích. Rejstřík chorob, na něž by embryonální kmenové buňky "zabíraly", je hodně široký. V současné době je taková léčba ve stadiu výzkumů a zkoušek. Vědci například ještě úplně nezvládli spolehlivé "přeškolení" embryonálních kmenových buněk na buňky požadovaného typu.

CITLIVÉ TÉMA

Není to zdaleka jediná potíž, na kterou ve své práci narážejí. Některým lidem se vůbec nelíbí, že embryonální kmenové buňky vytváříme ze zárodku, z něhož by se mohl po přenesení do těla ženy narodit člověk. Takovou proměnu vnímají skoro jako vraždu. Pro tyto účely se používají zárodky vzniklé při léčbě neplodnosti tzv. oplozením ve zkumavce. Při něm lékaři často získávají více zárodků, než nakonec potřebují. "Nadbytečné" zárodky jsou po určité době zničeny, protože je není možné uchovávat do nekonečna. Nemohly by přece jen ještě někomu posloužit? Proč bychom je neměli proměnit v embryonální kmenové buňky a následně v buňky použitelné pro léčbu chorob, s nimiž si současná medicína neví rady? Na odpovědích na podobné otázky se lidé zatím neshodli. V některých zemích je tvorba embryonálních kmenových buněk zakázána (nyní např. v USA), jinde je povolena (např. ve Velké Británii) a většina zemí nemá žádné zákony, kterými by se vědci při práci řídili. To je i případ České republiky. Čeští vědci letos v červenci oznámili, že už (jako druzí v Evropě) dokázali embryonální kmenové buňky z lidského zárodku vypěstovat. Naše země se tak v tomto oboru zařadila k absolutní světové špičce.

KDY JE ČLOVĚK ČLOVĚKEM?

Názory na to, odkdy je člověk člověkem, se liší podle kulturních a náboženských tradic. Mnozí křesťané považují za počátek života okamžik oplození vajíčka spermií. Proto je pro ně proměna pět dnů starého zárodku na embryonální kmenové buňky zničením lidské bytosti. Zastánci jiných náboženství (islámu, judaismu) považují za počátek života okamžik, kdy se dítě začne projevovat v těle matky pohybem a srdeční činností, tj. v 6. týdnu těhotenství. Pro ně je proměna zárodku na embryonální kmenové buňky přijatelná.