Ovce, kohout a kachna byli prvními vzduchoplavci. V koši horkovzdušného balonu papírové konstrukce je roku 1783 vypustili bratři Montgolfierové před zraky francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho dvořanů. Dvě stě dvacet let po této události jsem vzlétl v balonu i já.
Ovce, kohout a kachna byli prvními vzduchoplavci. V koši horkovzdušného balonu papírové konstrukce je roku 1783 vypustili bratři Montgolfierové před zraky francouzského krále Ludvíka XVI. a jeho dvořanů. Dvě stě dvacet let po této události jsem vzlétl v balonu i já.
Balonové létání je víc než jakýkoliv jiný sport závislé na povětrnostních podmínkách. Na mistrovství České republiky v Telči, které se konalo uprostřed léta, pro ně nebylo počasí zrovna ideální. Bylo dusno a po obloze táhla bouřková mračna. Některé lety proto musely být zrušeny, mistrovství samotné však ohroženo nebylo.
ZÁVODY BALONŮ
I když se může zdát, že při balonovém létání není v čem soutěžit, opak je
MARKERY
Nezbytným nástrojem při závodech jsou tzv. markery - plátěné pytlíky se 70 g písku přišité k barevným stuhám o šířce 10 a délce 170 cm. Odhazují se z balonu na cíle, což bývají křižovatky silnic či volná prostranství označená bílým křížem. Čím blíž se posádka markerem trefí k cíli, tím více získává bodů. S odhozenými markery bývá někdy potíž, protože než pozemní hlídka stačí změřit jejich vzdálenost od cíle, sebere je náhodný turista a v lepším případě je jde poctivě vrátit, protože si myslí, že z balonu zkrátka vypadly. Tím ale soutěžní posádce prokáže medvědí službu, protože ta přichází o body. Disciplíny s markery spočívají v jejich odhození na místo zvolené buď rozhodčím nebo posádkou. Další disciplínou je např. za určitý časový úsek uletět co nejmenší nebo co největší vzdálenost.
PODMÍNKY LETU
Balony mohou za ideálních podmínek, což je okraj tlakové výše a vítr do pěti metrů za sekundu, létat po celý rok. Jak už jsem uvedl, létá se však pouze ráno a večer. Je to kvůli bezpečnosti. Během dne v létě balony nelétají, protože sluncem ohřátý vzduch vytváří vertikální termické proudění, které může let vážně ohrozit. V zimě se díky chladnému vzduchu doba poledního nelétání zkracuje, ovšem je zase dříve tma a ve tmě balony také nelétají. Doba letu je závislá na množství vezeného paliva a zpravidla nepřesáhne dvě hodiny.
CO JE TO BALON
Balon je z technického hlediska letadlo lehčí než vzduch. Protože ale komplet průměrného balonu váží kolem 400 kg, musí se tento fakt nějakým způsobem obelstít. Lze to udělat dvojím způsobem. Buď balon naplnit plynem lehčím než vzduch a to v takovém množství, aby unesl i koš s posádkou, nebo vzduch uvnitř balonu ohřát. Teplý vzduch, jak je známo, stoupá vzhůru. Každý z těchto systémů má své výhody i nevýhody. Plynové balony jsou schopny urazit velké vzdálenosti, ale jsou těžko ovladatelné. Dříve se plnily vodíkem či svítiplynem, což bylo příčinou katastrof, protože jsou to plyny vznětlivé a nemálo balonů explodovalo. Nyní se používá helium, to je ale zase příliš drahé. V současnosti jsou mnohem rozšířenější balony horkovzdušné. S nimi naopak můžete snadno ovládat letovou hladinu, ovšem jejich dolet je závislý na množství paliva.
BALONOVÝ KOMPLET
Horkovzdušný balon se skládá ze tří částí - obalu, hořáků a koše. Obal je vyroben z neprodyšné umělé textilie (ve spodní části nehořlavé) a skládá se z poledníků. Nahoře má tzv. korunový kruh, od nějž vedou dolů nosné lemovky, které jsou zakončeny ocelovými lanky. Ta se karabinami připínají ke koši. Koše bývají většinou upletené z rákosu s kovovými výztuhami a dřevěným dnem. Pouze u speciálních balonů jsou k vidění i speciální nepletené koše. Spodní část rákosového koše je zakryta silnou kůží, aby nedošlo k jeho poškození při přistání. Také horní lem je obšitý kůží a kožené obložení mají i čtyři podpěry hořáků. Plynové hořáky jsou uloženy na kyvné konstrukci z nerezové oceli. Spaluje se v nich propan-butan nebo čistý propan z lahví, které se zpravidla upevňují řemeny do rohů koše (koše větších balonů mohou být rozděleny na část pro plynové láhve a část pro posádku).
KONSTRUKCE A TYPY
Ideálním tvarem obalu balonu je obrácená kapka. Balony běžných tvarů se dělí na tři základní typy - N, O a Z. Typy N a Z mají hladký povrch. První z nich má jednotlivé panely obalu uspořádané vertikálně a je složen z dvanácti nebo čtyřiadvaceti poledníků, druhý má panely uspořádané horizontálně a skládá se ze čtyřiadvaceti poledníků. Typ O může mít poledníků osm nebo dvanáct a má je výrazně vyklenuté. Kromě těchto typů se vyrábějí závodní speciály, které jsou vždy hladké. Poslední kategorií jsou balony zvláštních tvarů. Obal balonu může mít v podstatě jakýkoliv tvar, který uvnitř drží soustava lan a textilních žeber. Horkovzdušné balony se dále dělí na turistické a závodní speciály. Ovšem vzhledem k tomu, že závodní speciál je příliš drahý, na většině mistrovství se létá i s turistickými balony. Podle velikosti (objemu obalu) se dělí do kategorií označovaných AX-1 až AX-15. V jednotlivých kategoriích se celosvětově uznávají tři hlavní rekordy - největší dosažená výška, nejdelší vzdálenost a nejdelší doba letu. V závodech jsou rozměry balonů velmi důležité a platí, že čím menší, tím lepší. Menší balon totiž rychleji stoupá a klesá. Většina balonů, které jsou k vidění u nás, jsou turistické, mají objem 2200 až 2600 m 3 a spadají do kategorie AX-8. Cena balonu této kategorie se pohybuje od 700 000 do 1 500 000 Kč.
LET NAD TELČÍ
Během mistrovství ČR v Telči jsem letěl s jedním z mimosoutěžních balonů. Po sedmé hodině večerní jsme sedli do auta a jeli na malou louku pár kilometrů za město. Balonový komplet je velmi skladný a vejde se na přívěsný vozík. Jeho složení je záležitostí několika minut. Do koše se řemeny připevní plynové lahve, smontuje se konstrukce hořáků a koš se převrhne na bok. Obal balonu se vyndá z přepravního vaku, roztáhne se na louce a karabinami připne ke koši. Pak přichází na řadu výkonný ventilátor, kterým se obal z větší části nafoukne. V další fázi se přidají hořáky a ohřátý vzduch v obalu začne balon zvedat. Koš se převrátí zpátky na dno a už se jen hořáky udržuje správná teplota, aby se balon nehroutil, ale přitom zůstal sedět na zemi. Pasažéři do koše nastupují pomocí stupátek na bocích. V koši nás letělo včetně pilota pět, což je pro turistické balony střední velikosti běžný počet. Během deseti sekund jsme vystoupali do výšky několika desítek metrů. Vítr nás nesl neomylně nad centrum Telče, kde na náměstí startovaly další posádky. To už po nebi plula dobrá desítka soutěžních balonů. Let balonu je ladný, klidný a příjemný. Balon nepatrně klesá a nechá se unášet větrem. Směr větru se v různých výškách mění, takže se změnou letové hladiny dá částečně ovládat i směr letu. Když chce pilot stoupat, pomocí hořáků přitopí a ohřeje vzduch v obalu. Za hodinu letu se spotřebuje v průměru 35 kg paliva.
LET JE TÝMOVÁ PRÁCE
Kritickou částí letu bývá přistání. Při něm se tzv. paraventilem, což je zavírací otvor na temeni obalu, teplý vzduch pomalu vypouští a balon klesá. V našem případě se přistání odehrálo bez problémů, balon elegantně dosedl na pole a zůstal stát. Prý se však stává, že poryv větru ho vláčí i pár desítek metrů. Zanedlouho po přistání nás dohonilo auto. Let balonu je totiž týmová práce. S pilotem v koši spolupracuje pozemní tým. Spojení obstarává vysílačka. Ideální tým tvoří čtyři lidé - dva v balonu a dva na zemi. Pozemní tým sleduje směr letu a jede na místo přistání. Tam pomáhá balon sbalit, což trvá asi dvacet minut. Tím ale náš let neskončil. Každý, kdo si poprvé odbude let v balonu, je podle balonářského zvyku "pokřtěn a povýšen do šlechtického stavu". Je to vtipný ceremoniál, při němž se novopečený "šlechtic" musí podrobit takovým příkořím, jako je klečení na tvrdé zemi, zapálení vlasů a polití lepkavým vínem. Ale ten pocit potom, ten stojí za to!
Z pravěku balonů
Historie balonového létání je poměrně krátká, alespoň co se týká té zdokumentované. Podle ní to bylo skutečně ono domácí zvířectvo, které se stalo průkopníky létání. Joseph a Étienne Montgolfierové původně počítali pouze s ovcí, ta se jim však zdála příliš lehká, tak balon dovážili kachnou a kohoutem. Balon vzlétl k nebi 19. září 1783 na francouzském královském dvoře ve Versailles. Byl 18 metrů vysoký, v průměru měřil 13 metrů a na zemi se pod ním topilo slámou. Let trval osm minut, balon dosáhl výšky kolem 500 metrů a urazil vzdálenost asi tři kilometry. Ovce s kachnou přežili, nešťastného kohouta však ovce zasedla, takže se stal první obětí létání. Na první lidskou posádku se nemuselo čekat dlouho. Již 15. října téhož roku usedl do montgolfiéry Francois Pilatre de Rozier a lanem ukotven k zemi byl vypuštěn do výšky 26 metrů, kde setrval čtyři a půl minuty. 21. listopadu 1783 se tento odvážný Francouz společně s dalším dobrodruhem, markýzem d´Arlandesem, podrobil v montgolfiéře o rozměrech 26 metrů na výšku a 15 metrů v průměru skutečnému letu. Trval 25 minut a vzduchoplavci urazili vzdálenost 8,5 kilometru ve výšce 450 metrů. Rozier později zkonstruoval vlastní balon (tzv. roziéru), který byl kombinací vodíkové a horkovzdušné konstrukce. V něm v polovině roku 1785 společně se svým přítelem Romainem zahynul, když nad kanálem La Manche jeho balon explodoval. Paralelně s bratry Montgolfiéry pracoval na výrobě balonu i jiný Francouz - Jacques Alexandre César Charles. Ten se zaměřil na výrobu balonu plynového. Závod o prvenství prohrál se svými slavnějšími rivaly jen o několik dní. Vyletěl ještě s jedním ze svých spolupracovníků 1. prosince 1783. Balon o průměru 8,5 metru byl naplněn vodíkem a donesl vzduchoplavce 43 km daleko. I když byl Charles až druhý, právě jeho typ balonu se v příštím století stal nejrozšířenějším.Horkovzdušné balony převzaly vládu na obloze až ve chvíli, kdy bylo možné technicky vyřešit ohřívání vzduchu v obalu během letu.
BALONOVÁ SDRUŽENÍ
Horkovzdušné balony u nás létají od roku 1983. Nyní jich létá několik desítek, především díky tomu, že u nás existuje světově významný výrobce balonů - firma Balony Kubíček. Balonáři se u nás sdružují v Českém balonovém svazu, který má v současnosti si 240 členů (ne všichni jsou piloty). Pilotů balonu je v Česku kolem stovky, převážná část jsou členové ČBS. Celosvětově se balonáři sdružují v letecké organizaci FAI, která pořádá i mistrovství světa.
NA INTERNETU
Nejkomplexnější stránku o balonech u nás najdete na adrese www.balon.cz. Jsou tam pozvánky na akce, články o balonech českých i ve světě, o mistrovstvích i něco z historie. Na adrese www.kubicekballoons.cz najdete českého výrobce balonů se sídlem v Brně. Adresa www. fai.org/ballooning patří balonové sekci světové letecké organizace.
