Elektrický snowboard

Jen si to představte - frčíte si to ze svahu na snowboardu, vybíráte zatáčky jednu po druhé a najednou vás zbrzdí nový sníh. Dálkovým ovladačem proto přepnete skluznici na jiný druh sněhu a okamžitě už opět nabíráte rychlost, jako by se nechumelilo.
Jak docílíte toho, aby lyže jely po sněhu co nejrychleji? Správně, mazáním. Než vyrazíte na sjezdovku, strávíte docela dost času výběrem vosku vhodného pro momentální teplotu a typ sněhové pokrývky. Problém je v tom, že když v dvoukilometrové nadmořské výšce sjíždíte svah dlouhý půl kilometru, sněhové podmínky se v jeho průběhu mění, nemluvě o tom, že vosk se vám z lyží během jízdy stírá. A uprostřed rychlého sjezdu si je přemažete opravdu jen těžko.

LEDY TAJÍ

Ruský výzkumník Viktor Petrenko, který pracuje v laboratořích v New Hampshire, se zamyslel nad situací, kdy to člověku na lyžích nejlépe klouže - děje se to v momentě, kdy uklouzaný sníh taje. Těžko ale proměnit celou sjezdovku ve svah tajícího sněhu. Petrenko přišel s revolučním vynálezem snowboardu, jehož skluznice vytváří teplotu potřebnou na to, aby sníh tál pouze a jen pod ní. Na povrchu sněhové plochy existuje bezmála tekutá tenounká vrstva (o síle přibližně 0, 0003 cm), která vodí elektřinu stokrát lépe, než led. Petrenko pustil do této vrstvy elektrický proud a zahřál ji tak na vyšší teplotu. Při následujícím pokusu zahřál celou pokusnou sjezdovou trať na jeden stupeň Celsia - a tření skluznice na lyži se snížilo hned o šestnáct procent. Vědec mohl zajásat, že jeho teorie funguje, a vrhnout se do projektování praktického využití.

KDO NEMAŽE, TEN JEDE
Jak tedy zahřát zledovatělý povrch přímo pod skluznicí? Samotnou skluznicí! Prototyp elektrického snowboardu má celou skluznici protkanou dvěma elektrodami ve tvaru do sebe zakleslých hřebenů spojených lithiovou baterií. Sám o sobě mezi nimi proud necirkuluje, ale ve chvíli, kdy se "prkno" dotkne sněhu, okruh se skrze ně uzavře. Po celou dobu sjezdu proto skluznicí prochází elektrické napětí, které způsobuje požadované tání sněhu, po kterém jede. K dokonalosti tento systém dotahuje dálkový ovladač, který lyžař drží v ruce nebo jej má připnutý na kombinéze či zabudovaný do lyžařské hůlky a reguluje jím teplotu skluznice - a tak i rychlost sjezdu. Systém je schopný elektrický snowboard iubrzdit, a to tak, že proud je v momentu do povrchu sněhu vyslán jen na tisícinu sekundy, ve které taje, načež okamžitě zmrzne a přilepí se na lyže.

ZIMNÍ HRAČIČKA
Napoprvé to zní docela dobře, ale představíte-li si věc v praxi, bude výsledkem takového zabrzdění plachtění vzduchem s mezipřistáním v nějakém stromku. Současně je také obtížné si představit, že by měl jezdec během krutého slalomu čas na hraní s dálkovým ovladačem. Elektrický snowboard je zkrátka krásný vynález, pokud se jej ale podaří uvést do sériové výroby, nikdy se asi nestane profesionálním sportovním nářadím. Ale proč ne - vy snad máte něco proti drahým technickým hračkám?

NENÍ PRKNO JAKO PRKNO
Když se bavíme o snowboardech budoucnosti, bude vhodné něco vědět io těch současných. Dnešní prkna můžeme rozdělit jak podle jádra (jedna mají jádro pěnové, druhá dřevěné), tak podle stylu ježdění: v tom případě můžeme rozlišovat prkna slalomová (úzká a vykrojená) a rampová (široká a pružná), do obecnějších skupin lze rozdělit prkna na freestylová (na volné jízdy a skákání) a univerzální (spojení freestylového a slalomového snowboardu zejména pro začátečníky).