Ptačí svět okem objektivu

Ve srovnání s ostatními skupinami obratlovců jsou ptáci, alespoň v podmínkách střední Evropy, asi nejčastějším předmětem zájmu fotografů zvířat. Je to celkem pochopitelné. Obvykle mají denní aktivitu a jsou zdaleka nápadní - nepohybují se tak skrytě jako např. většina savců.

ČÍM FOTIT

Základní sestavou pro fotografování ptáků je jednooká zrcadlovka s teleobjektivem. Jeho ohnisková vzdálenost by měla být minimálně 200-300 mm, ideální je 500-600 mm. Výhodné je používat telekonvertory, které

prodlouží ohniskovou vzdálenost objektivu (většinou 1,5x či 2x). Nutný je pevný stativ, přestože objektivy s kratšími ohnisky lze víceméně úspěšně fotografovat i z ruky. Na druhu kamery a její ceně příliš nezáleží. Je třeba si uvědomit, že konečný výsledek závisí z 99 % na znalostech biologie daného druhu a na schopnosti fotografa ptáka najít a přiblížit se k němu. Pokud se vám podaří např. s pomocí krytu dostat se v přírodě na patnáct metrů třeba k tak plachému druhu, jako je jestřáb lesní, získáte unikátní záběry i se starou třístovkou za 2000 Kč z bazaru. Naopak, pokud o přírodě nic nevíte, nepomůže vám nic, ani když vám tatínek koupí objektiv za několik set tisíc.

JAK BLÍZKO?

Nespoléhejte na to, že vám teleobjektiv přiblíží objekt vašeho zájmu podobně jako dalekohled. Chcete-li, aby pták v hledáčku zaujímal minimálně třetinu jeho velikosti, potřebujete se dostat například s 500mm teleobjektivem k ptáku velikosti vrány asi na 10 metrů, k tak obrovskému dravci, jako je orel mořský, na 25 - 30 metrů. Protože ptáci vidí lépe než vy, podaří se to zcela výjimečně. Většinou se proto neobejdete bez další důležité pomůcky, fotografického krytu. Ale o tom až příště.