Oleandru se daří na balkonech

JAK HO POZNÁME

Oleandr obecný (Nerium oleander) je keř nebo malý strom s úzkými kožovitými listy uspořádanými vstřícně nebo po trojicích v přeslenu. Patří do čeledi toješťovité (Apocynaceae), ve Středomoří a v subtropickém pásu Asie má ještě další dva příbuzné druhy, z nichž Nerium indicum má obzvlášť vonné květy.
Původní zbarvení tři a půl centimetru širokého trubkovitého květu je růžové, ale ani oleandr neunikl zájmu šlechtitelů okrasných rostlin. Květy kultivarů mohou být až osmicentimetrové, s různým stupněm plnosti a kromě různých odstínů červené také např. žluté, jemně oranžové nebo bílé.

NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ

Oleandr obecný se u nás pěstuje ve větších nádobách především jako mobilní zeleň. Kvete od června až do podzimu, proto je tato rostlina oblíbeným doplňkem květinové výzdoby větších teras, balkonů či veřejných prostranství všude, kde je spíš závětří a kam téměř celý den svítí slunce. Oleandr není mrazuvzdorný, ale vegetační klid potřebuje. Nejlépe přezimuje při velmi omezené zálivce na zasklené verandě či světlé chodbě při teplotách od 4 do 8 °C.
Mladé rostliny můžeme v prvních dvou letech života pěstovat na parapetu jižního okna. Potřebují pravidelnou (v létě velmi vydatnou) zálivku, přihnojování vícesložkovými hnojivy a každoroční přesazování. Teprve rostliny starší než pět let, umístěné v minimálně 50litrové nádobě, nemusíme přesazovat každým rokem. Příliš bujnému růstu zabráníme zaštipováním stonků, starým rostlinám vyhovuje občasné odstranění starých a zmlazovací seříznutí mladých větví. Za zmínku stojí i to, že se oleandr používal již v arabském lékařství jako léčivá rostlina. V Evropě byly účinky výtažků z jeho listů známy až v 19. a 20. století, dnes jsou přípravky z oleandru nahrazeny novými léky. Účinné látky (jedovaté glykosidy) se sloužily podobně jako přípravky z náprstníku (Digitalis sp.) především k povzbuzení srdeční činnosti.

ROZMNOŽOVÁNÍ

Je velice jednoduché a provádí se řízkováním vrcholových částí jednoletých, dosud nekvetoucích výhonů. Výsevy semen praktikují jen specializované zahradnické firmy, které se snaží křížením získat nové barevné odrůdy (odchylky) květů. Vrcholové řízky dlouhé asi 30 cm snadno zakoření v čisté vodě v nádobě umístěné ve stínu při teplotě 20 až 25 °C. Jakmile se objeví první kořínky, sázíme jednotlivé řízky do větších (asi 14 cm) květináčů s rašelinovým substrátem. Oleandr můžeme řízkovat v podstatě po celý rok, špatně zakořeňují pouze příliš zdřevnatělé řízky.

POZOR!

Nerozvitá poupata vykvetou v následujícím roce, nemusí se tedy na konci vegetačního období odstraňovat. Celá rostlina (všechny její části) je jedovatá, v lékařské literatuře byly popsány případy otravy z masa nebo uzenářských výrobků opékaných na prutech z oleandru. Při manipulaci s touto rostlinou je tedy nutné chránit kůži a oči před potřísněním slizovitou šťávou vytékající z řezných ran (například při odběru řízků k rozmnožování).