Město beze spánku

New York není obyčejné město. Je to zvláštní svět s vlastními zákony a zvyky, planeta s odlišnými fyzikálními zákony, obrovské zvíře, které vás pohltí, přežvýká a - pokud budete mít to štěstí vyplivne.
New York není místo na odpočívání. Nemusíte s tím souhlasit, ale pak se uprostřed rušné ulice rozhlédnete a shledáte, že si není kam sednout. V centrálním New Yorku na poloostrově Manhattan naleznete všehovšudy tak čtyři lavičky. A nachodíte se tu hodně, proto se vyplatí dobré boty. Ty si tu můžete i koupit, za dvacet dolarů už pořídíte slušnou obuv. Ty svoje jsem si koupil v černošské čtvrti zvané Harlem, kde jsem přes dva měsíce bydlel.

HRANIČNÍ ULICE

Říká se, že Harlem a Bronx v severním New Yorku jsou pro bělocha životně nebezpečné čtvrti. Ulice jsou tu plné černošských obyvatel, kteří klábosí na rohu nebo si nechávají zaplétat u kadeřníka copánky a vy si coby běloši ze začátku připadáte trochu nesví. Po dvou týdnech pobytu jsem se v Harlemu ale začal cítit bezpečněji než kdekoli jinde v New Yorku - na ulici, kterou jsem procházel den co den cestou do práce, mě zdravili mí noví černošští přátelé, protože Harlem je ve skutečnosti jedna velká vesnice, kde se všichni znají.
Jde jen o to pohybovat se v bezpečných oblastech (skutečně nebezpečný je jižní Bronx, což je jen o pár ulic pod bezpečnějším severním Bronxem) a chodit po veřejných cestách, protože v některých uličkách se přece jenom občas střílí (třeba na zloděje). Hlavní je ovšem chovat se tu slušně.

NEZÍREJ DRUHÉMU DO OČÍ

Chovat se slušně v New Yorku znamená držet se přesných pravidel. První a nejdůležitější je nechat druhého na pokoji. Nade dveřmi každého vozu newyorského metra (klimatizované vagony a tou samou klimatizací přetopené stanice) stojí nápis: "Ukažte trochu newyorského přístupu a nedržte nikomu dveře" - zdržujete tím totiž ostatní. Nikomu se nedívejte do očí, to se v městské džungli bere jako provokace. "Neukazuj na nikoho prstem!" kárá tu maminka malého černouška - ukázat na někoho prstem znamená vždycky potíže. Proč to všechno?
Protože New York je městem, kde se mísí potomci drsných dobyvatelů s potomky afrických otroků. Proto je tu přístup lidí takový - co si neuhájíš, to ti vezmou, co si nevybojuješ, to nedostaneš.

ZÁKON NADE VŠE

Právě proto v New Yorku narazíte na policisty na každém rohu a nad hlavou vám stále krouží policejní helikoptéry. Díky tomu jsem se dostal v centrálním New Yorku do věznice. Stačilo málo - zapomněl jsem si pas, a když jsem se pro něj vracel, byl jsem dopaden. Dostal jsem pouta a byl jsem odvezen do cely předběžného zadržení (kde seděli zloději i černí pasažéři z metra), poté převezen do věznice (kde už seděli těžcí zločinci) a odtud do soudní cely (kde jsem byl spoután jedněmi pouty se zfetovaným drogovým dealerem). Soud mě osvobodil (také zásluhou mé černošské kamarádky Carol z Brooklynu, která se za mě zaručila) a byl jsem propuštěn na svobodu.
To celé netrvalo ani sedm hodin. Přestože se k člověku chovají policisté drsně, jsou na něj velice slušní. Systém tu funguje na jedničku - kdyby to takhle fungovalo u nás, nemuseli bychom se na ulicích bát. nemuseli bychom se na ulicích bát.

NA SVOBODĚ

New York ale není město, kde se cítíte něčím omezováni. Naopak, jak se říká, je to město neomezených možností. Každý tu může něco dokázat, něco znamenat. Když jsem vystoupil z budovy soudu a na rukou už jsem neměl ocelové náramky, uvědomil jsem si, že pokud svoboda spočívá v uvědomění si vlastních hranic a omezení, pak New York je nejsvobodnější město na světě. Chovejte se podle pravidel a poznáte, že Newyorčané jsou pod svou ochrannou slupkou vlastně úžasně milí a otevření lidé a že když se s někým dáte do řeči, s velkou pravděpodobností se zapovídáte na několik hodin. A také že New York je krásné, obrovské a unikátní město, ve kterém se spojují chutě a barvy celého světa.