Létající Felix

Odvaha, nebo šílenství?

Co překoná pětatřicetikilometrovou vzdálenost mezi anglickým Doverem a francouzským Calais za pár minut bez použití pohonných hmot? Není to letadlo, vlak ani loď, ale jedinečný létající muž!
Už v dětství si chtěl Felix Baugartner pořádně zaskákat. Parašutismus ho odmalička fascinoval. V šestnácti letech se přihlásil do kurzu skydivingu, o kterém se dočtete za chvíli, o rok později už měl v kapse kombinézy parašutistickou licenci. Z vojenské parašutistické školy už pak vyšel jako skutečný profesionál.

ODHODLANÝ ŠÍLENEC

Do nejvyšší budovy světa, bezmála půlkilometrové věže Patronas Towers v hlavním městě Malajsie Kuala Lumpur, vstupuje muž ve společenském obleku. V ruce drží kufřík. Vypadá jako běžný byznysmen, kterých v tuto chvíli do budovy kráčejí desítky. Tento muž mezi ně ale nepatří. Několik dní sledoval ochranku budovy i dění v jejím okolí, pak si pořídil falešnou propustku, aby se dostal dovnitř. O hodinu později se už souká z okna v jednom z nejvyšších pater budovy a přesouvá se na konstrukci přistavenou k mytí oken. Otevírá kufřík a vyndává z něj padák. Připraví si kameru, oblékne se do parašutistického postroje, pak se na konstrukci napřímí a skočí. Osm sekund padá volným pádem, potom rozevře padák a přistává v blízkém parku, odkud prchá pryč.
Po osmi měsících se stejný člověk objevuje v brazilském Rio de Janeiru, konkrétně na jeho dominantě, obrovské soše Ježíše Krista zvané Christo Redentor. Napřažená pravá ruka sochy je pouhých šestadvacet metrů nad zemí. Muž se na ni ve čtyři hodiny ráno dostal tak, že vystřelil z kuše lanko, po kterém se vyšplhal nahoru. Ke skoku se odhodlává až po sedmé hodině, když už jsou na něj namířeny kamery. Po pěti měsících přípravy, během kterých cvičně skákal ze stavebního jeřábu, se skokan nadechuje a skáče. Na otevření padáku má pouhou vteřinu a půl. Pokud se padák neotevře, za necelé tři vteřiny pádu se rozplácne na zemi. Jmenuje se Felix Baumgartner a to, co dělá, je nebezpečné, v mnoha případech nelegální a svým způsobem pěkně hloupé. Přesto má i takový blázen, jako je on, své nadšené fanoušky.

JEN TAK SI SKOČIT

BASE jumping, ve kterém Baumgartner proslul nejvíce, je extrémně nebezpečný sport. Jeho název je složen z počátečních písmen slov building (budova), antenna (vysílač), span (mostní oblouk) a earth (země, například skály). Tato slova označují objekty, ze kterých se skokani při BASE jumpingu vrhají směrem k tomu poslednímu, k zemi. Pochopitelně při tomto skákání používají padáky, nebezpečí ovšem spočívá v tom, že se padák o objekt může zachytit - stačí neočekávaný poryv větru a dojde ke tragédii. Ani podařený skok ale ještě neznamená výhru. Skokan musí přistát na omezeném prostoru, protože velmi často skáče v zastavěných městských oblastech nebo nebezpečných oblastech přírodních.
Po úspěšném seskoku a hladkém přistání pak v mnoha případech přichází poslední jednání - setkání s policií. Pokud totiž skokan skáče v zalidněné oblasti, jako je tomu třeba u skoků z Eiffelovy věže, neohrožuje jen sám sebe, ale také ostatní. Samotný Baumgartner se dostal v Malajsii na sedm hodin do vězení kvůli trojnásobnému seskoku z jednoho tamního hotelu. Felix se o BASE jumpingu, který jej od začátku přitahoval, nejdříve dozvěděl vše potřebné a seznámil se se skutečnými profesionály. V roce 1997 pak vyhrál neoficiální mistrovství světa v BASE jumpingu, které se konalo v Americe, a to jako první Evropan vůbec. Stejný muž platí ovšem za význačnou osobnost také v jiném odvětví seskoků, které se nazývá skydiving. Ten spočívá v různých cvicích a figurách, které skokan provádí během volného pádu, tedy před rozevřením padáku.
Podle toho, co skokan (nebo skokani, vytvářející při pádu ze svých těl složité obrazce ve skokanské kategorii zvané RW) během pádu provádí, se skydiving člení do dalších kategorií - například při skysurfingu skokan klouže po vzdušných proudech se zvláštním snowboardovým prknem na nohou.

SKOKANSKÁ RUTINA

Baumgartner není žádný začátečník. Má za sebou na dva tisíce šest set seskoků padákem (tvrdí, že pokud chcete skákat BASE jumping, musíte se nejdříve naučit pořádně ovládat padák při běžném skákání) a do skákacího deníčku už si zapsal kupříkladu osmdesátku seskoků ze žulových skal na Baffinově ostrově, skočil si i z 275 metrů vysoké řecké hory Meteora, skákal v Norsku i v Austrálii a vyzkoušel si i přistání na horkovzdušném balonu, z jehož koše předtím vyskočil (stačil mu jen padák a dobrý "vítr do plachet"). Pokouší se o to, co nikdo jiný nedokázal, a dosud se mu to daří. Těžko se pak divit, že je trochu namyšlený. Kdo by také nebyl, kdyby byl prvním mužem, který "přeskočil" kanál La Manche? Přesně to je totiž Baumgartnerovým posledním husarským kouskem. Byli už mnozí, kdo La Manche přeplavali, ale on jej přelétl. A ne zrovna letadlem.

PŘES KANÁL LA MANCHE

Kanál přeplachtil na speciálně upraveném křidélku o rozpětí sto osmdesáti centimetrů, které měl při seskoku na zádech. Toto křidélko bylo za dozoru pětasedmdesátiletého specialisty na aerodynamiku, který pracoval na vývoji letadel Eurofighter, vyrobeno z karbonových vláken, která se používají v materiálech pro některé formule 1. Baumgartner je se svým týmem v rámci tříleté přípravy projektu testoval nejdříve v aerodynamickém tunelu německé automobilky Audi, později i v reálném prostředí, kdy s křidélkem na zádech ležel na střeše rychle jedoucího vozidla Porsche. Na rozdíl od jeho předcházejících skopičinek byl tento seskok povolený a ostře sledovaný - mimo jiné také proto, že kdyby Felix skákal načerno, mohl by ohrozit i cestovní letadla. Nad Kanálem totiž seskočil s kyslíkovou maskou ve výšce 9000 metrů nad mořem.
Na výšku i rychlost seskoku se připravoval dlouho předem nejen důkladným procvičováním akrobacie, ale kupříkladu také tím, že se naučil létat ve stíhačce. Poté, co brzo ráno vyskočil Felix, oblečen do vyhřívané kombinézy, nad anglickým Doverem z letounu, nabral rychlost kolem tří set padesáti kilometrů v hodině. Ta se v nižších sférách, kde vzduch zhoustl, snížila na něco přes dvě stě dvacet. Za pár minut, během nichž následoval letadlo, které mu ukazovalo cestu, klesl o osm kilometrů, pak před francouzským Calais rozevřel padák. Protože však Felix letěl velkou rychlostí ve směru pro padák nepřirozeném, několik šňůr padáku se mu zapletlo do nohou. Felix se ocitl hlavou dolů. Vytrhl z postroje nůž a lana přeřízl. Jen díky tomu nakonec přistál ve zdraví. Let trval pouhých 6 minut a 22 vteřin, během kterých Baumgartner překonal vzdálenost 35 kilometrů - a kromě toho také nějaké ty dosavadní rekordy. Tímto svébytným způsobem oslavil století letectví, neboť v roce 1903 pokořili vzdušný prostor letečtí praotcové, bratři Wrightovi.

NA SHLEDANOU, UŽ MUSÍM LETĚT

Čtyřiatřicetiletý bývalý automechanik z Rakouska Felix Baumgartner samozřejmě ani po tomto výkonu nemá dost a už se chystá na další. Co to bude, ví zatím jenom on, jeho nejbližší spolupracovníci a sponzoři. Nedá se ale říct, že by nevěděl, jaká rizika jeho zábava obnáší. Těsně předtím, než vyskočil nad kanálem La Manche, například v letadle omdlel kameraman z nedostatku kyslíku. Felix sám je na takovou situaci připraven - pokud by omdlel on, má v parašutistickém vybavení zvláštní systém zvaný Cyprus, který v případě, že skokan omdlí, otevře záchranný padák. Baumgartner je tedy možná šílený, ale rozhodně se nechce zabít - což mu však hrozí při každém jeho riskantním kousku.

FELIX NA INTERNETU

Pokud vás osobnost Felixe Baumgartnera zaujala, podívejte se na internetovou stránku http://www.felixbaumgartner.com - naleznete zde další informace o jeho projektech, vybavené zajímavými fotografiemi.

ADRENALINOVÉ SPORTY VE FILMU

Felix Baumgartner se možná objeví na plátnech kin. Hollywoodská studia jeho skoky okouzlily, a tak filmoví tvůrci horempádem přemýšlí, do jakého snímku jej obsadit. O tom, že filmaře extrémní sporty přitahují, svědčí kupříkladu kaskadérské výkony ve snímcích, jako jsou Nebezpečné pády, XXX nebo Zločin je extrémní sport.

B.A.S.E.502

Baumgartnerovým "služebním číslem" je B.A.S.E.502. Toto označení používají všichni skokani BASE jumpingu zapsaní v asociaci, kterou založil v roce 1990 Carl Boenisch. B.A.S.E.502 značí, že Felix je pětistým druhým skokanem v asociaci. To ale vůbec neznamená, že jsou všichni ještě naživu - kupříkladu zakladatel asociace Boenisch se zabil při seskoku ze Stěny trolů v Norsku.