Vánoce ve světě

Sdílej
 
Vánoce jsou tvořeny rituály, které se rok co rok opakují a přenášejí nás tím do posvátného mezičasu. Je tomu tak ale všude na světě? Vánoce jsou svátkem křesťanského náboženství, které si tak připomíná narození Ježíše Krista. V různých zemích mají Vánoce mnoho společného, v něčem se ale občas liší. Podívejme se na vyprávění několika lidí z různých koutů zeměkoule, jak prožívají Vánoce oni a co pro ně tento svátek znamená.

Vánoce jsou tvořeny rituály, které se rok co rok opakují a přenášejí nás tím do posvátného mezičasu. Je tomu tak ale všude na světě?
Vánoce jsou svátkem křesťanského náboženství, které si tak připomíná narození Ježíše Krista. V různých zemích mají Vánoce mnoho společného, v něčem se ale občas liší. Podívejme se na vyprávění několika lidí z různých koutů zeměkoule, jak prožívají Vánoce oni a co pro ně tento svátek znamená.

KASHOFEROVI - ŠTÝRSKÝ HRADEC, RAKOUSKO

"Vánoce pro nás znamenají především posezení v rodinném kruhu, i když stále udržujeme tradiční zvyky. Před Vánoci pečeme vánoční pečivo a užíváme si atmosféru, chodíme na předvánoční trhy, ale ani ne tolik nakupovat, jako se spíš setkat s přáteli a popít punč nebo svařené víno. Na Štědrý den zpíváme koledy, třeba Tichou noc, a zdobíme stromeček -

Foto
používáme tradiční ozdoby jako jsou jablka a ořechy, ale i novější skleněné koule, které máme z Jablonce nad Nisou. Na štědrovečerní stůl patří ryba (často kapr) nebo krůta. Po večeři chodíme na půlnoční mši, ačkoliv nijak zvlášť věřící nejsme."

REBECCA, TREVOR A JAMES JAYOVI - CORNWALL, VELKÁ BRITÁNIE

"Co pro mě znamenají Vánoce?" ptá se Rebecca, maminka osmiletého Jamese. "Určitě něco jiného, než co pro Jamese!" směje se a James vypráví: "Vánoce, to je pro mě hlavně legrace, hrozně rád dostávám dárečky. Maminka rozvěsí ozdoby a celý dům je najednou nějaký jiný. Na vánoční stromeček dáme svíčky, zapálíme je, všechna ostatní světla zhasneme a díváme se na něj. Já potom vždycky můžu sníst čokoládové ozdoby ze stromečku. Mňam!" Maminka dodává: "Vánoční svátky mám ráda, ale vadí mi, jak se poslední dobou stávají víc a víc komerční. Proto se snažíme tolik se nehonit za kupováním dárků, ale spíš si užít atmosféru. Mnohem víc pro mě znamená Nový rok, kdy se sejdeme s přáteli. Letos jej strávíme u našich blízkých ve Spojených státech."

KUMIKO OHAŠI - TOKIO, JAPONSKO

"U nás v Tokiu se letos objevily první dekorace s vánočními motivy už počátkem listopadu. Jak asi víte, Japonci nejsou křesťané (většina japonských obyvatel jsou buddhisté a křesťanů je tu pouhé jedno procento), proto si užíváme jen krásnou a romantickou vánoční atmosféru. Před patnácti lety, když bylo Japonsko na vrcholu hospodářského rozmachu, chodili manželé na Štědrý den na luxusní večeře do francouzských restaurací a dávali si nákladné dárky. Dnes si přejeme spíš praktické věci, ale hlavně o Vánocích nikdo nechce zůstat sám (to znamená bez přítele či přítelkyně). Hodně dívek se snaží získat chlapce právě před Vánocemi. Pro Japonce tedy Vánoce znamenají především svátek ve dvou, zatímco Nový rok slaví tradičně v rodinném kruhu. To, že Vánoce, přejaté ze západní kultury, tu stále nemají velký význam, dokládá i fakt, že nejsou státem uznávaným svátkem, zatímco na Nový rok mají lidé obvykle sedm dní volna. Ale i já se budu snažit letos na Štědrý den odejít z práce dřív."

DITA A LONNIE LIMINGOVI - SAN FRANCISCO, USA

"My neslavíme Vánoce tak, jako většina Američanů, už jen proto, že jsme oba vegetariáni a nejsme věřící. Tady ve Spojených státech buď lidé tráví Vánoce v rodinném kruhu, dávají si spoustu dárků a věří na Santa Clause, anebo pojímají Vánoce v silně náboženském duchu, oslavují narození Ježíše Krista a nedají tolik na komerční propagaci. Všichni se ale scházejí ke slavnostní večeři, která se koná obvykle na první svátek vánoční (25. 12., nazývaný Christmas Day). Tradičním pokrmem bývá bramborová kaše, hrášek, brusinková omáčka a krocan nebo šunka. Dárky by se měly rozbalovat až 25. prosince ráno, ale někteří nedočkavci si je rozbalují už 24. prosince (Christmas Eve). Děti píší před Vánocemi dopisy, co by si nejvíce přály pod stromeček, a posílají je Santa Clausovi. Ten přichází potají v noci z 24. na 25. prosince a naděluje dárky. V některých rodinách jej vítají mlékem a sušenkami, které rodiče tajně ukusují, aby jejich děti věřily, že je navštívil opravdový Santa Claus."

PABLO VILLALOBOS - SANTIAGO DE CHILE, CHILE

"Vánoce nejsou naše tradice, je k nám importovaná. Nelíbí se mi na nich hlavně Santa Claus, který je u nás známý z reklamy na Coca Colu. Navíc u nás v prosinci začíná léto, a tak je docela podivné, že Santa jezdí na sněhových saních. K vánočním tradicím u nás patří vánoční stromeček, na který se prodává zvláštní zdobení, které vypadá jako sníh. Stromeček se přitom zdobí tři týdny dopředu a dárky se pod něj dávají dva dny před Štědrým dnem. Pak se sejdeme s celou rodinou ve svátečních šatech a o půlnoci na štědrý večer si dárky rozdáme - a když jsme u toho, jde spíš o to, kolik ten dárek stál, než co to je. A pak už jen sedíme a jíme a pijeme a povídáme - tradiční vánoční pokrm nemáme, ale zato jíme opravdu hodně."

"COŽE, VY JÍTE KAPRY?"

podivují se Japonci. Na opačném konci světa jsou totiž kapři posvátní, chovají se v tůňkách i řekách podobně jako tady akvarijní rybičky. A navíc nejsou našedle zelení, jako ti naši, ale září krásnými barvami, bílou, červenou a zlatou. My se zase často smějeme při představě, jak Santa Claus, stokilový děda s nosem jako okurka, "neslyšně" naděluje v noci dárky. A rozbalovat si dárky s nevyčištěnými zuby v pět hodin ráno? Inu - jiný kraj, jiný mrav.

VÁNOČNÍ PERLIČKY

Íránci říkají Vánocům "Malé posvícení" (Velké posvícení jsou Velikonoce). V prosinci Íránci nejedí maso a mléčné výrobky. Novozélanďané říkají vánočnímu stromečku pohutokawa a jejich tradičním vánočním pokrmem je cukroví zvané pavlova. V i zraelském Betlémě se slaví Vánoce hned třikrát. Zatímco západní a ruská ortodoxní církev slaví Vánoce 25. prosince, ruská církev slaví tento svátek 7. ledna a armeniánská církev 19. ledna. Egypťané slaví Vánoce 7. prosince a během čtyřicetidenního adventu nesmí stejně jako Íranci jíst masové ani mléčné výrobky. V Zimbabwe se štědrovečerní hostina skládá z opečeného dobytčete nebo kozy, chleba a marmelády s čajem. V Keni se k jídlu o Vánocích podává nyama choma, opečené maso, a chapati, čerstvý "arabský" chléb. V Belgii mají hned dva Santa Clause - Svatý Nicholas navštěvuje ty, kteří mluví valonsky, a Pere Noel ty, kteří mluví francouzsky. V Bulharsku se štědrovečerní večeře skládá z dvanácti chodů, z nichž každý representuje jeden měsíc v roce a žádný neobsahuje maso. Finové věří, že Otec Vánoc žije v severním Finsku, v oblasti zvané Korvatunturi, zatímco lidé z Grónska si myslí, že žije zase u nich. V Honkongu říkají Santa Clausovi Lan Khoong nebo Dun Che Lao Ren.

RUSKO

Za dob výrazně protikřesťanského komunismu měli Rusové jen dědu Mráze, který jim rozdával dárky. S pádem diktatury se ale probudily vánoční tradice. Vánoce se v Rusku slaví buď 25. prosince, nebo častěji 7. ledna. Ve štědrovečerní večeři tu nenaleznete maso, zato si ale pošmáknete na zvláštní ovesné kaši zvané kutya.

JAK SE ŘÍKÁ "VESELÉ VÁNOCE" V AFRICE?

"Gesee nde Kersfees" (Afrikánci), "Sinifisela Ukhisimusi Omuhle" (Zuluové), "Sinifisela Khisimusi Lomuhle" (Sv azijci), "Matswalo a Morena a Mabotse" (Sothijci).

INDIE, PÁKISTÁN A NEPÁL

V Indii se Vánoce nesou v duchu vlivů z mnoha zemí, naleznete tu evropské smrčky i americkou výzdobu. Indové slouží dvou až tříhodinovou půlnoční mši na Štědrý večer. Křesťané v Bangladéši zdobí o Vánocích cesty ke kostelům klenbou z listů banánovníku a stonků bambusu. V Pákistánu se slaví 25. prosinec, ovšem v památce na zakladatele Pákistánu Jinnaha. Na Štědrý den se pro věřící slouží mše zvaná Bara din - Velký den. Nepál na pomezí Číny a Indie je hinduistickou zemí, a tak vánoční svátky neuznává.

ČÍNA

Číňané na Vánoce osvětlují své domy papírovými lampiony, které v menších verzích věsí i na stromečky (vedle papírových řetězů a ozdůbek). Podobně jako v Americe rozvěšují čínské děti po domě ponožky a očekávají příchod Santa Clause, kterému říkají Dun Che Lao Ren - Vánoční stařec.

Autor

Denisa Kollmannová