Muší váhy Zimní létání s RC modely může mít svou poezii, ale když si představíte zmrzlé prsty držící páčky zmrzlého vysílače, asi si takovou zábavu necháte ujít. Naštěstí existují lehoučké modely určené klétání v hale, které lze provozovat v pohodlí po celý rok.
Muší váhy Zimní létání s RC modely může mít svou poezii, ale když si představíte zmrzlé prsty držící páčky zmrzlého vysílače, asi si takovou zábavu necháte ujít. Naštěstí existují lehoučké modely určené klétání v hale, které lze provozovat v pohodlí po celý rok.
Základním stavebním materiálem většiny halových RC letounů (tzv. papíráků) je pěnový polystyren (správně extrudovaný polypropylen neboli EPP). Polystyren, bílá lehká hmota, která je skvělým tepelným i zvukovým izolantem, je známý už celá desetiletí. Používá se i jako obalový materiál domácí elektroniky, neboť je nárazuodolný. Pro modeláře začal být polystyren zajímavý v okamžiku, kdy se v obchodech objevily desky
LETIŠTĚ V TĚLOCVIČNĚ
Díky polystyrenovým modelům či modelům, k jejichž stavbě byly použity uhlíkové kompozity v kombinaci s potahovou plastovou fólií, není zimní létání žádný problém. Venku může třeba zuřit sněhová bouře a modelář si v pohodlí krouží, kreslí osmičky, startuje a opět přistává. Na druhou stranu, když máte s modelem změnit směr letu nebo vykroužit zmíněnou osmičku, jsou i v té největší tělocvičně najednou stěny hrozně blízko u sebe. Pro létání v tělocvičně a podobných prostorách jsou proto nejlepší pomalé modely, při jejichž řízení je dost času vyhnout se překážkám a stěnám. Za necelé čtyři roky, kdy se první RC polystyrenové modely objevily, udělala technika neuvěřitelný skok kupředu.
Výrobci přinesli na trh serva, přijímače a další elektroniku o neuvěřitelně nízké hmotnosti. Díky tomu se dokonce objevují polystyrenové modely, u kterých jsou vedle kormidel a otáček motoru ovládány i vztlakové klapky snižující rychlost letu v obratech. A protože si tuto zimní techniku osvojila již řada modelářů, pořádají se dokonce i zimní modelářské soutěže.
HALOVÉ DISCIPLÍNY
Pouhé kroužení v tělocvičně modelářům nestačí. Naopak, modelářské halové soutěže jsou pěkně drsné a už vzlet dá člověku zabrat. Startuje se totiž přes překážku, kterou je visutá branka se spodní hranou ve výšce 1,2 m. To by samo o sobě ještě nebyl takový problém, kdybyste měli prostor pro pořádný rozjezd. Délka rozjezdu je totiž hodnocena a vítězí ten, jehož model se odlepí od země co nejblíže překážce a samozřejmě ji přeskočí. Také další disciplína nepatří k nejlehčím. Jedná se o průlet oknem, přesněji překážkou ve tvaru okna. Nejvíc bodů získá ten závodník, jehož model v časovém limitu víckrát oknem proletí.
Zlatým hřebem programu je vzlet a přistání na letadlové lodi. Nejedná se samozřejmě o skutečnou loď, ale o desku s rozměry 4,5 x 1,2 m, která představuje palubu. Úkolem je v nejkratší možné době vzlétnout a opět na palubě přistát. Popsané disciplíny nejsou jediné, které se v halách či tělocvičnách létají. Dalším úkolem může být let na cíl, ve kterém má model za úkol zasáhnout půlmetrovou polystyrenovou tyčku průřezu 5,5 mm. Dále existují halové závody kolem pylonů, soutěž v akrobacii, a dokonce halové soutěže vrtulníků s elektrickým pohonem.
SPECIALITY PAPÍRÁKŮ
Papíráky se ovládají pomocí klasických rádiových aparatur. Vyjma vysílače, který modelář drží v ruce, je u přijímače, serv, regulátoru otáček motoru i vlastní pohonné jednotky kladen důraz na co nejmenší hmotnost. Ač se to může zdát neuvěřitelné, váha přijímače se pohybuje od 3 do 5 g (podle počtu kanálů a tím i počtu serv, která lze k přijímači zapojit), hmotnost serv do 6 g, regulátor otáček váží pouhý 1 g! Pohonná jednotka, jejíž váha i s vrtulí nesmí překročit 30 g pro model s rozpětím okolo 850 mm a celkové hmotnosti do 170 g, je i s regulátorem otáček umístěna v přední části trupu.
BATERIE
Samostatnou kapitolou jsou baterie. Na jejich kapacitě záleží, jak dlouho lze s modelem létat, přitom samozřejmě záleží i na jejich hmotnosti. Ještě donedávna byly používány klasické NiCd baterie, ale současné papírákové létání je ve znamení LiIon baterií, majících rozměr 47 x 30 x 12 mm a hmotnost 39 g. To by samo o sobě ještě nebyl žádný zázrak, ale Li-Ion baterie s napětím 7,2 V a kapacitou 750 mAh, umožňují delší než půlhodinové lety. To je velký pokrok, neboť při použití NiCd baterií trvala délka letu několik málo minut.
VZHŮRU DO PŘÍRODY
Halové létání je vítaným zpestřením vynucené letové přestávky, kterou modeláři využívají ke stavbě nových modelů (zbrojí na sezonu). Protože je ale omezeno velikostí letového prostoru, modelář postrádá onu nepopsatelnou volnost létání v přírodě a těší se na první jarní vzlet, byť třeba s polystyrenovým papírákem.
DOSTUPNOST MODELŮ
Možná si takový papírák budete chtít postavit. Není to žádný problém. Zkušení modeláři zajdou do nejbližší modelářské prodejny, zakoupí desku extrudovaného polypropylenu, a protože stavebních návodů existuje dost, mohou ještě tuto zimu vyzkoušet své umění v hale. Horší je to pro začínající modeláře (hlavně finančně). V modelářských prodejnách sice existuje řada stavebnic, počínaje těmi, které v přebalu skrývají jen předpracované díly (například model hornoplošníku Junior - Potenský), a téměř hotovými modely konče (například hornoplošník Lupo od Multiplexu), ovšem k ceně stavebnice ještě přibude nákup rádiového vybavení. To znamená minimální částku 7000 Kč, která se může vyšplhat až na několikanásobek podle typu a dokonalosti vysílače.
