Rekordní sluneční erupce

V úterý 4. listopadu 2003 zaznamenaly přístroje nejsilnější sluneční erupci v historii měření. Na podrobnosti jsme se zeptali vedoucího Slunečního oddělení Astronomického ústavu Akademie věd ČR, RNDr. Petra Heinzela, DrSc.

Jaká je fyzikální podstata slunečních erupcí?
Atmosféra Slunce má tři základní vrstvy: fotosféru (v níž vidíme známé skvrny), chromosféru (v ní se rozzáří erupce) a korónu, nejvyšší a velmi rozsáhlou vrstvu. Erupce jsou projevem uvolnění velkého množství energie, která se postupně nahromadí v magnetickém poli v koróně. Energie se uvolní během několika minut a vzápětí se přemění v energii tepelnou, nebo dojde k urychlení nabitých částic, jako jsou elektrony a protony. Ty potom letí velkou rychlostí jak směrem do dolních vrstev sluneční atmosféry (bombardují chromosféru, která se tím ohřeje a rozzáří), tak směrem ven z koróny do meziplanetárního prostoru.

Intenzita erupcí prý kolísá v jedenáctiletých cyklech. Proč se letos tento cyklus narušil?
Je pravda, že výskyt erupcí má zhruba jedenáctiletou periodu, což úzce souvisí se stejnou periodou výskytu skvrn na Slunci. Ve skvrnách je velmi silné magnetické pole, které se rozšiřuje do koróny a tam se jeho energie může hromadit. I několik let po maximu však může nastat jakési krátkodobé "druhotné" maximum a to byl právě případ, který nastal na podzim.

Dají se erupce předvídat?
Vznik konkrétní erupce lze předpovědět těžko, ale na základě systematického sledování sluneční aktivity můžeme odhadnout úroveň erupční činnosti v následujících dnech. Toto tzv. monitorování Slunce se provádí mimo jiné i na observatoři Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově, kde takovéto předpovědi pravidelně připravujeme.

Můžeme v blízké budoucnosti čekat erupce srovnatelné síly?
To není příliš pravděpodobné, neboť výskyt zmíněných druhotných maxim takovéto mohutnosti je poměrně vzácný.

Mohou silné erupce ohrozit posádku ISS? Mají vliv na satelity?
Ano, silné erupce mohou ohrozit jak kosmonauty na oběžné dráze, tak přístroje na palubách družic a kosmických stanic. Příčinou jsou třeba ony velmi rychlé nabité částice, které často doletí až k Zemi a způsobí i polární záře.

Mohou ohrozit techniku nebo život na Zemi?
Mohou ohrozit např. rádiové spojení, protože dojde k poruchám zemské ionosféry. Proudy nabitých částic také mohou způsobit škody na vysokonapěťovém vedení a na transformačních stanicích. Pokud jde o člověka, vliv není dramatický a je spíše nepřímý.