Věda mění svět

NOBELOVA CENA

K objevu mimořádného významu vede někdy dlouholetá mravenčí práce, jindy rozhodne šťastný okamžik geniálního vnuknutí. Někdy je zúročením celoživotních zkušeností, jindy se zrodí v mladém, neopotřebovaném mozku: Jamesi Watsonovi bylo necelých 25 let, když v roce 1953 s Francisem Crickem objevili strukturu DNA a rozpoutali biologickou revoluci trvající dodnes.

ZÁVĚŤ ALFREDA NOBELA

Alfred Nobel, slavný švédský chemik a průmyslník, po sobě zanechal značné jmění. Odkázal je nadaci, jíž uložil rozdělovat roční výnosy z pozůstalosti "těm, kteří během uplynulého roku nejvíce prospěli lidstvu". Počínaje rokem 1901 jsou ve Stockholmu v souladu se závětí každoročně udělovány ceny v pěti kategoriích: za fyziku, chemii, fyziologii a medicínu, literaturu a za zásluhy o mír. (Cena za mír je udělována v norském Oslu.) Od roku 1969 přibyla cena za ekonomii. I po více než sto letech své existence zůstává Nobelova cena nejprestižnějším oceněním, jaké může vědec za svou práci získat. Význam objevu je jen málokdy zřejmý ihned, většina laureátů je proto oceněna až po několika letech, někdy i desetiletích.

SERIÁL ABC

Často nenápadné objevy rozšířily hranice lidského poznání a přímo či nepřímo se odrážejí i v nejsamozřejmějších součástech naší každodennosti. Jací byli a jsou jejich autoři - jsou to nudní podivíni uzavření do slonovinových věží své učenosti, nebo lidé z masa a kostí? Během roku se v ABC budete s některými z nich a s jejich objevy setkávat - se ctihodnými kmety, kteří už dávno pronikli do encyklopedií a učebnic, i s dosud téměř neznámými vědci přelomu tisíciletí, v jejichž mozcích se dnes rodí podoba budoucnosti.