Život ve zpomaleném tempu
Každý živočich spotřebuje určité množství energie na udržování životních funkcí, tělesné teploty, pohyb a další více či méně nezbytné aktivity. Potřebuje ho i panda, jenže ze své chudičké stravy získává té energie tak málo, že jí to stěží stačí na udržování zmíněných životních funkcí (dýchání, trávení, krevní oběh, vylučování ap.). Na nějaký příliš aktivní pohyb už potom té energie mnoho nezbývá. Tomu pandy přizpůsobily veškerý svůj život.
Především nemohou jako např. medvědi nashromáždit energetické zásoby na zimu a tu pak v pohodlí prospat - musí se svým málo výživným bambusem krmit po celý rok, i v těch nejkrutějších zimách. Proto je tak důležité, že bambus neztrácí přes zimu svou výživnou hodnotu. Pokud je to jen trochu možné, tak se vyhýbá rychlému běhu, šplhání po stromech či do strmých srázů, nemiluje ani zbytečné potulky na dlouhé vzdálenosti.
S úsporami energie souvisí i rozmnožování. Pandy žijí v určitém společenství, ve kterém se navzájem znají a dorozumívají hlasovými a pachovými signály, přesto se chovají jako samotářská zvířata - raději se vzájemně vyhnou jedna druhé, jen aby nemusely vyvíjet nějakou aktivitu v boji či útěku. A teprve když samice dospěje a dosáhne plné říje, dá najevo, že je ochotna setkat se se samcem. Pokud se v oblasti vyskytuje samců víc, obvykle respektují toho nejsilnějšího, takže k soubojům prakticky nedochází. Ze stejných důvodů rodí panda po nezvykle krátké době březosti jediné droboučké mládě. Přirozený přírůstek pand v přírodě je proto velmi malý.
Ohrožený symbol Číny
Pandy sice žijí pouze v Číně, o jejich osud se ale starají ochránci přírody celého světa. Jejich záchrana však leží především v rukou čínských vědců, ochranářů a v neposlední řadě také politiků.
Co vlastně může dnes tak sledovanému zvířeti hrozit? V první řadě pytláctví. V Japonsku, Hongkongu, Thajsku či na Tchaj-wanu jsou dodnes nesmírně žádané pandí kožešiny a zájemci jsou ochotni zaplatit za jedinou pandí kůži přes deset tisíc dolarů. Pro chudé obyvatele hor je to příliš silné lákadlo, a tak, přestože dopadené pytláky čeká soud a mnohaleté vězení, se pytláctví stále nedaří potlačit. Svůj díl nesou i zoologické zahrady toužící po tom, mít pandu ve své kolekci, neboť vzácná šelma je tím největším lákadlem pro návštěvníky. Tuto poptávku částečně uspokojují nálezy "opuštěných" pandích mláďat - jen v čínských chovných stanicích žije takovýchto "sirotků" ke čtyřem desítkám. Nejde samozřejmě o žádné skutečné sirotky, ale o normální zdravá mláďata odchycená z volné přírody.
Největší nebezpečí však představují dřevorubci, kteří zbavují horské svahy lesů a tím i přirozeného životního prostředí pand. Z původního areálu rozšíření pandy dnes zbývá necelá polovina a pandí populace je roztříštěná na malé izolované skupinky, které nemají šanci se vzájemně propojit. Hrozí v nich proto genetická degenerace způsobená pářením příbuzných jedinců.
Mohou si pandy vydělat na vlastní záchranu?
Čínská vláda si dobře uvědomuje, jaký národní poklad pro zemi pandy představují, a ve spolupráci se zoology a ochránci přírody vypracovala dlouhodobý program na jejich záchranu. Nejde jen o důsledné pronásledování pytláků či zastavení odchytu a prodeje mláďat z přírody.
V první řadě chce rozšířit již existující počet rezervací ze třinácti na dvacet sedm. Samotné vyhlášení rezervace však ještě nic neřeší - mnohem důležitější je nabídnout náhradní domovy a práci farmářům a dřevorubcům, kteří v těchto oblastech hospodaří a kácejí lesy. Na jejich přestěhování z rezervací a vytváření nových pracovních příležitostí proto vláda vyčlenila přes osmdesát milionů dolarů. Doufá však, že značný díl této sumy jí pomohou získat samotné pandy.
Různé zoologické zahrady na celém světě si pandy vzájemně půjčují, málokterá má totiž celý chovný pár. Nejvíc pand chovaných v zajetí však má ve svých chovných zařízeních právě Čína, která je dosud do zahraničí půjčovala jen na krátké období říje. Nyní změnila strategii a hodlá pandy půjčovat dlouhodobě, minimálně na deset let - a samozřejmě za vysoký poplatek. Tak získá dost peněz nejen na celý záchranný program a zřizování rezervací, ale i na další výzkum dosud málo probádaného života tajemného černobílého "medvěda".
SPECIALISTA NAD JINÉ
Středem veškerého života pand je bambus. Tráva, která ani jako tráva nevypadá, s větvičkami a silnými dřevnatými stonky s kolénky, která je, což je důležité, zelená i v zimě. Její výživná hodnota však není příliš velká. Zejména pro pandy ne, neboť tato šelma si po všech těch staletích vývoje uchovala nejen zuby šelem, ale také krátký trávicí trakt masožravců. Minimální dávka potravy pro dospělou pandu je 13 kg bambusu, z něj však dokáže využít pouhých 17 %, zbytek vyloučí. A aby získala alespoň tu nejnutnější energii, musí se živit minimálně polovinu dne, dvanáct až třináct hodin.
ZVÍŘE SE ŠESTI PRSTY
K chroupání tvrdých bambusových stonků je panda dokonale vybavena, pomáhá jí nejen silný chrup, kterým stonky loupe, ale také šikovné přizpůsobení předních tlap, jimiž si stébla pevně přidržuje. Nemá sice dlouhé ohebné prsty s protistojným palcem, ale příroda ji vybavila šestým "prstem". Není to samozřejmě skutečný prst, jde vlastně jen o prodlouženou sezamovou kůstku zápěstí. Prstu chybí drápek, zato je opatřen pevným mozolnatým bříškem. Tímto nepravým palcem dovede panda uchopit stéblo bambusu stejně pevně a obratně jako opice nebo člověk palcem skutečným a otáčet jím, aby ho co nejrychleji zuby oloupala.
MĚSÍC BÍLÉHO MEDVĚDA
Srpen se stal nejúspěšnějším pandím měsícem roku - v jeho závěru se s přírůstky pandích mláďat doslova roztrhl pytel. Vůbec poprvé v pandí historii se narodila trojčata - šťastná událost se stala v chovatelském středisku v Čcheng-tu v jihozápadní Číně. Miminka vážila po porodu 140 g, bohužel nejslabší mládě (sameček) po několika dnech uhynulo. O týden později porodila další šťastná pandí maminka jedno mládě v zoo v San Diegu a za další tři dny přišla na svět v pekingské zoo dvojčátka. Vícečetné porody u pand nejsou v přírodě běžné, jsou výsledkem umělého oplodnění samic. Většinou je proto nutné matce jedno z dvojčat odebrat a odchovat uměle, neboť není obě schopna uživit.
