V posledních letech se stále více prosazují v ozbrojených silách mnoha států kolová obrněná vozidla. Mezi jejich nejvýznamnější typy se řadí Pandur vídeňské firmy Steyr-Daimler-Puch. Ve většině armád světa dostaly po druhé světové válce přednost pásové transportéry a posléze bojová vozidla pěchoty před kolovými obrněnci. Důvod byl nasnadě - jen takové stroje jsou schopny držet v terénu tempo s tankem jako stěžejním bojovým prostředkem pozemních sil.
V posledních letech se stále více prosazují v ozbrojených silách mnoha států kolová obrněná vozidla. Mezi jejich nejvýznamnější typy se řadí Pandur vídeňské firmy Steyr-Daimler-Puch. Ve většině armád světa dostaly po druhé světové válce přednost pásové transportéry a posléze bojová vozidla pěchoty před kolovými obrněnci. Důvod byl nasnadě - jen takové stroje jsou schopny držet v terénu tempo s tankem jako stěžejním bojovým prostředkem pozemních sil.
Ne, že by kolová obrněná vozidla zcela zmizela z výzbroje. Jejich počty ale nebyly velké a uplatnění se omezilo zpravidla jen na průzkum. V 90. letech však armády vyspělých států začaly pod záštitou OSN stále častěji zasahovat v krizových oblastech prakticky po celém světě, a to byla
TAKÉ PRO US ARMY
Mezi moderními kolovými bojovými vozidly se zdárně prosazuje typ Pandur, který vyvinula firma Steyr-Daimler-Puch podle požadavků rakouské armády. Její velení se totiž rozhodlo vybavit tímto druhem bojové techniky své jednotky účastnící se tradičně po dlouhá léta misí OSN v krizových oblastech. Tento výrobce se mimochodem může pochlubit jedním primátem - v roce 1903 postavil první pancéřový automobil na světě, pojmenovaný Austro Daimler. Mezi jeho další proslulé výrobky se řadí lehký tank SK-105 Kürassier, jenž vznikl na přelomu šedesátých a sedmdesátých let. V pozoruhodně značných počtech si jej pořídila nejen rakouská, ale též marocká, argentinská, tuniská a další armády. V seznamu nejúspěšnějších obrněnců značky Steyr-Daimler-Puch již dnes figuruje také kolové vozidlo Pandur.
Sériová výroba prvních 68 strojů pro domácí ozbrojené síly, které mají v úmyslu odebrat až 224 kusů, byla zahájena v roce 1995. Mezi další uživatele se zařadily belgická armáda (54 kusů) a Národní garda Kuvajtu (70 vozidel). V roce 1999 se pro Pandur rozhodla ještě slovinská armáda, přičemž její exempláře pojmenované Valuk licenčně vyrábí tamní podnik Sistemska Technika. A co víc, po rakouském stroji sáhly také zvláštní jednotky americké armády (US Army). Zařadily do výzbroje hned padesátku kusů, kterou pro ně v licenci vyrobila společnost AV Technologies.
DRUHÁ GENERACE
Vozidla Pandur se v zahraničních misích OSN nepochybně osvědčují, avšak firma Steyr-Daimler-Puch neusnula na vavřínech. Nedávno totiž připravila jejich druhou generaci. Ta si zachovala zdařilou šestikolovou koncepci svého staršího sourozence, která představuje výhodný kompromis mezi čtyř- a osmikolovým vozidlem. Proti čtyřkolce uveze více vojáků a silnější výzbroj, přičemž je obratnější. Jaké je vnitřní uspořádání základní verze Pandur II 6x6 APC (Armoured Personal Carrier)? V pravé části její přídě je uložen šestiválcový turbodiesel Steyr WD 612.35 o maximálním výkonu 209 kW (285 k), jenž přes samočinnou pětistupňovou převodovku s elektronickou regulací pohání všech šest mohutných kol. Ta jsou nezávisle zavěšena a mají účinné kotoučové brzdy, první a druhá náprava jsou řiditelné.
Vlevo od motorového prostoru sedí řidič a za ním má své místo velitel vozidla, který také obsluhuje kulomet Browning M2HB ráže 12,7 mm v otočném střelišti. Zbývající a zároveň převážná část korby, svařené z jakostních pancéřových plátů, je vyhrazena pro výsadek sestávající z deseti plně ozbrojených vojáků. Co nejsnadnější přístup do útrob panduru jim umožňuje dvojice dveří na zádi, respektive jedny dolů sklopné dveře u vozidel slovinské verze. Navíc strop korby obsahuje rozměrné průlezy. Ve vozidle Pandur II 6x6 APC dále nechybějí patřičná komunikační výbava, klimatizace s filtry proti účinkům zbraní hromadného ničení či samočinný hasicí systém.
PLEJÁDA VERZÍ
Shodně jako jiní výrobci této techniky i firma Steyr-Daimler-Puch vyvinula kromě popsaného obrněného transportéru APC mnoho dalších variant. Předně jde o průzkumné vozidlo Pandur II ARSCV (Armoured Reconnaissance Scout Vehicle), kanonem ráže 30 mm a kulometem 7,62 mm. Další zajímavou alternativou je Pandur ARFSV (Armoured Reconnaissance Fire Support Vehicle), jenž dokáže poskytnout jednotkám účinnou palebnou podporu. Je totiž vyzbrojen 90mm kanonem Cockerill Mk. 8 a dvěma kulomety. Naopak zcela beze zbraní je obrněná ambulance, která pojme čtyři ležící a šest sedících zraněných vojáků. V pestré paletě modifikací lze najít rovněž Pandur II 6x6 ARV (Armoured Recovery Vehicle), tedy obrněné vyprošťovací vozidlo. Je vybaven jeřábem i navijákem a pro sebeobranu má kulomet ráže 12,7 mm.
A konečně konstruktéři firmy Steyr-Daimler-Puch vyvinuli také čtyřnápravovou variantu panduru druhé generace, která má díky důsledně uplatněné metodě dědičnosti dílů mnoho společného se šestikolkou. Pandur II 8x8, který pohání 302kW (405k) turbodiesel, uveze kromě velitele a řidiče až dvanáct vojáků. Na přání odběratele však může být vybaven otočnou věží s kanonem až do ráže 105 mm, přičemž v tomto případě se dokáže zdárně zhostit role kolového stíhače tanků.
PANDUR II V ČÍSLECH
Základní verze panduru druhé generace, šestikolový obrněný transportér APC, má bojovou hmotnost 14 500 kg. Délka korby činí 6,28 m, šířka a výška jsou 2,5 m, resp. 2,61 m. Vozidlo dosahuje na pevném povrchu maximální rychlosti 100 -110 km/h a z klidu akceleruje na rychlost 48 km/h během 11,5 sekundy. Dojezd činí 650 - 700 km. Pandur II 8x8 se vyznačuje bojovou hmotností až 20 000 kg, přičemž jeho vnější rozměry jsou 7,43 x 2,67 x 2,05 m (bez výzbroje). A jízdní výkony? Největší rychlost činí 105 km/h, dojezd se pohybuje kolem 600 km.
