"Curleři hrají pro vítězství, nikoli pro pokoření soupeře. Raději přijmou porážku, než aby vyhráli nečestně." Toto je výňatek z prohlášení zvaného Duch curlingu, které je všem milovníkům tohoto džentlmenského sportu svaté. I když curling (čti kerling) u nás určitě nepatří k tradičním sportům a čeští curleři mají ke světové špičce stále ještě daleko, stává se tento sport v naší zemi rok od roku populárnějším.
"Curleři hrají pro vítězství, nikoli pro pokoření soupeře. Raději přijmou porážku, než aby vyhráli nečestně." Toto je výňatek z prohlášení zvaného Duch curlingu, které je všem milovníkům tohoto džentlmenského sportu svaté. I když curling (čti kerling) u nás určitě nepatří k tradičním sportům a čeští curleři mají ke světové špičce stále ještě daleko, stává se tento sport v naší zemi rok od roku populárnějším.
Také v celosvětovém měřítku se klouzavé kameny těší stále větší sledovanosti. V roce 1998 se curling oficiálně stal olympijským sportem a rychle si získal nadšené televizní diváky i další vážné zájemce o tuto hru. Tento sport vznikl už v 16. století, ale do světa pronikal velmi pomalu. Ve 20. letech 20. století se na ukázku objevil na olympiádě, pak až na konci 80. let, ale o opravdovém rozkvětu curlingu se dá mluvit teprve až na
8 HRÁČŮ, 16 KAMENŮ
V curlingu proti sobě soupeří dvě čtyřčlenná družstva. Jako sportovní náčiní jim slouží kameny vyrobené z leštěné žuly a nahoře opatřené umělohmotným držadlem (jeden váží 19,96 kg) a speciální košťata. K základnímu vybavení curlera patří také speciální boty. Jedna má podrážku kluzkou, druhá protiskluzovou. Sportovní plochou je ledová dráha s kulatými terči na obou koncích. A cílem hry je umístit co nejvíce kamenů svého družstva co nejblíže ke středu terče na protějším konci dráhy. Na první pohled se to zdá jednoduché a možná i málo akční, ale opak je pravdou. Curling je napínavá, ba přímo strhující hra, která vyžaduje nejen přesnou ruku a pevné nervy, ale i velkou dávku taktického myšlení.
HRA PRO KAŽDÉHO
Curling hrají muži, ženy i smíšená družstva, junioři i senioři a velmi oblíbený je i mezi tělesně postiženými. Soutěžní tým tvoří vždy čtyři hráči, přičemž jeden z nich je v roli hrajícího kapitána, tzv. skipa, který hru svého týmu řídí a odhazuje poslední, zpravidla rozhodující kámen. Každý tým hraje s osmi kameny barevně odlišenými od kamenů soupeře. Jednotlivá
DRÁHA
Curlingová dráha je obousměrná, tedy na obou koncích stejná. Hraje se po jednotlivých endech střídavě z jedné a z druhé strany. Dráha je 4,75 m široká a 44,5 m dlouhá, na koncích zakončená dvojicemi tzv. hacků, gumových zarážek zapuštěných do ledu, od nichž se hráči odrážejí při odhozu kamenů. Před hacky jsou cílové prostory s kruhovými terči, tzv. housy či kruhy. House je tvořen čtyřmi soustřednými kruhy - modrým o průměru 3,6 m, bílým o průměru 2,4 m, červeným o průměru 1,2 a malým bílým středem zvaným tee. Dále je dráha rozdělena několika čarami - podélnou osou (center line) a třemi příčnými čarami v obou cílových prostorech - hog line, tee line a back line.
VÝHODA POSLEDNÍHO
Týmy se v odhazování kamenů pravidelně střídají po jednom kamenu, přičemž každý hráč odhazuje během jednoho endu kameny dva. Jak už jsem naznačil, výhodu má ten tým, který hraje posledním kamenem. Ten nezřídka rozhoduje celý end, protože může odsunout soupeřovy dobře umístěné kameny. Není to ovšem pravidlo. Když si tým přikryje kameny v housu šikovně rozmístěnými guardy, soupeři poslední kámen nepomůže. Poslední kámen je nicméně pro tým výhodou a o ni se před prvním endem losuje. V dalších endech ji dostává vždy ten tým, který předchozí end prohraje.
ODHOZ KAMENE
Hru řídí skip, který stojí v prostoru hraného housu, vymýšlí strategii a ukazuje svým hráčům, kam mají kámen poslat. Hráč, který odhazuje kámen, se nohou odrazí od hacku, v předklonu se rozeběhne, přiklekne na jedno koleno a kámen položený na led vypustí určeným směrem. Druhou rukou se může opírat koštětem o led. Kámen musí hráč z ruky pustit dříve, než se dotkne bližší hog line. Zbývající dva hráči jsou připraveni s košťaty
KAMENY VE HŘE
Kameny po ledu kloužou v mírné rotaci a musejí se zastavit v prostoru mezi vzdálenější hog line a back line. Pokud do tohoto prostoru nedojedou nebo jej přejedou, případně vyjedou z dráhy bokem, jsou mimo hru. Kameny uvnitř terče mohou být soupeřovým kamenem vyraženy. Součástí herní strategie proto je nejprve dobře umístit své kameny co nejblíže středu terče a z dalších kamenů postavit mezi housem a hog line hradbu, která kameny uvnitř housu chrání. První čtyři kameny mezi vzdálenější hog line a tee line, které stojí mimo house, totiž nesmějí být vyraženy a nazývají se guardy (obránci).
ZAMETÁNÍ
Důležitou roli hraje zametání. Používala se k tomu košťata z koňských žíní, dnes je většinou nahradila košťata z umělých materiálů. Hráči před kamenem zametají většinou až na pokyn skipa a snaží se jej dovést na určené místo. V okamžiku, kdy kámen překročí tee line, mohou před ním zametat hráči protějšího týmu a tím kámen odvést co nejdále od tee. Tým, který end vyhraje, získává totiž body za každý kámen, který je k tee blíž, než nejbližší kámen soupeře.
PEBLOVÁNÍ
Curleři u nás trénují i hrají většinou na hokejových či krasobruslařských stadionech. V loňském roce ovšem v Praze-Roztylech vyrostla speciální curlingová hala se čtyřmi drahami, která se brzy stala centrem pražských vyznavačů tohoto sportu. V takové hale je pak možné vytvořit speciální curlingový led, který musí být dokonale rovný a čistý. Před vlastní hrou se tzv. pebluje, což znamená, že se postříká vodou, drobné kapičky na ledu zmrznou a vytvoří jemně hrbolatý povrch. Tím se sníží třecí plocha mezi kameny a ledem a ty pak lépe kloužou.
CURLEŘI NA INTERNETU
Český svaz curlingu na internetu najdete na adrese www.curling.cz, kde můžete najít odkaz na některý z klubů ve vašem okolí. Roztylskou halu najdete na stránkách www.curlingpromo.cz.
