Detektiv Phil Marlowe patří k základním představitelům hrdinů takzvané drsné školy amerických detektivek. Marlowe není žádné ořezávátko a pro ránu nejde nikdy daleko, současně ale při řešení zapeklitých případů využívá promyšlené dedukce a ostrovtipu.
Raymond Chandler
Detektiv Phil Marlowe patří k základním představitelům hrdinů takzvané drsné školy amerických detektivek. Marlowe není žádné ořezávátko a pro ránu nejde nikdy daleko, současně ale při řešení zapeklitých případů využívá promyšlené dedukce a ostrovtipu.
Další případ soukromého detektiva
V románu Vysoké okno, který detektivův duchovní otec Raymond Chandler napsal už v roce 1942, se Marlowe zaplétá do kliček případu,
Jaký hrdina, takový spisovatel
"Mohlo mu být tak kolem padesátky a to jediné, co na něm velmi důrazně připomínalo poldu, byl chladně pronikavý, vtíravý pohled jeho vystouplých bledě modrých očí, pohled, jenž rozhodně nechtěl být urážlivý, ale každý kromě policajta jej musel za urážlivý pokládat. Pod očima, přes horní část tváří a kořen nosu se mu táhl široký pruh pih jako minové pole na vojenské mapě." To je jen část jednoho z bravurních popisů, kterými Chandler svižně a vtipně popisuje hrdiny svých detektivek. Zápletku nám odhaluje pouze tou cestou, kterou je jí schopen vyřešit jeho detektiv, a hrdiny, prostředí i události popisuje se smyslem pro detail i nadsázku. Pokud se pokoušíte literárně tvořit, od Chandlera se máte možnost naučit tomu nejdůležitějšímu - stavbě pořádně zamotané zápletky, přesným popisům postav i míst a také ostrým a rychle odsýpajícím dialogům. Ještě někdo snad tvrdí, že detektivky jsou pokleslá literatura?
kniha
Přeložila Heda Kovályová, vydal Albatros Plus, 240 stran