Nejmodernější francouzský tank byl pojmenován po legendárním generálovi Phillippovi Leclercovi, který se svou 2. tankovou divizí osvobodil v roce 1944 Paříž od německých okupantů. Stroj slavnému jménu dělá čest, vždyť se stal prvním a zatím jediným představitelem tanků čtvrté generace.
Prvenství ve vývoji a výrobě tanků sice držela v letech první světové války Velká Británie, ovšem ani země galského kohouta nestála stranou. V roce 1917 totiž dala světu na tehdejší dobu velmi nadčasový stroj Renault FT, jehož koncepce s otočnou věží a motorem umístěným v zadní části korby se používá prakticky dodnes. Podobně je tomu také u zatím posledního francouzského obrněnce jménem Leclerc. Jeho konstrukce
Ve vlastní režii
Francouzská tanková škola sice v dalších desetiletích po skončení první světové války nepatřila mezi vůdčí, avšak vždy vyvíjela kvalitní techniku. Počátkem osmdesátých let se francouzská armáda (Armée de Terre) začala zajímat o perspektivní náhradu svých tanků AMX-30. Za tím účelem oslovila předního domácího zbrojního výrobce GIAT Industries, jenž pracoval s německou firmou Wegmann na společném projektu obrněnce Leopard 3/Napoleon. Program však záhy usnul kvůli nezájmu německé armády (Bundeswehr), která byla plně spokojena s obrněnci Leopard 2 třetí generace.
A tak se Francouzi rozhodli pořídit si nový tank zcela ve vlastní režii, přičemž nejprve postupovali cestou zdokonalování osvědčeného typu AMX-30. Nakonec ale dostal přednost vývoj stroje zbrusu nové konstrukce, jenž je možno směle označit za tank čtvrté generace. Firma GIAT Industries představila odborníkům jeho první funkční prototyp v lednu 1987, přičemž rok předtím bylo pro něj vybráno již zmíněné jméno Leclerc. Poté vzniklo ještě pět předsériových strojů, které byly podrobeny důkladným továrním i vojenským zkouškám. Armée de Terre slavnostně převzala první sériové exempláře v lednu roku 1992.
Elektroimpulsní ovládání
Tank Leclerc se z koncepčního hlediska neliší od svých soupeřů předchozí generace, jako jsou americký M1 Abrams, britský Challenger či německý Leopard 2. Přední část jeho korby obsahuje prostor pro řidiče. Bojová sekce s věží otočnou o 360° poskytuje místo střelci a veliteli tanku. Zadní partie korby je vyhrazena pohonné jednotce, jejíž srdce tvoří přeplňovaný vznětový vidlicový osmiválec Uni Diesel V8X 1500. Má zdvihový objem 16,5 l, ze kterého vyvíjí největší výkon 1100 kW (1500 k) při 2500 otáčkách za minutu. Točivý moment motoru se přenáší na pásy přes samočinnou převodovku SESM ESM-500 s pěti stupni pro jízdu vpřed a dvěma vzad.
Za pozornost stojí její elektroimpulsní ovládání, které se podobá systému Fly-by-Wire u nejmodernějších nadzvukových bojových letounů. Pásový podvozek sestává ze šesti pojezdových kol s pokrokovým hydropneumatickým pérováním místo tradičních zkrutných tyčí, napínacího a hnacího ozubeného kola i tří podpěrných kladek. Francouzský obrněnec dosahuje při jízdě po silnici pozoruhodně vysoké maximální rychlosti 72 km/h a s palivem z vnitřních palivových nádrží o objemu 1300 l urazí vzdálenost až 550 km.
Zásah první ranou
Čím je Leclerc tak výjimečný, že představuje tank čtvrté generace? Je to především tzv. evoluční pancéřování, které chrání přední část korby a čelo i boky věže. Jde o pancíř z kompozitních materiálů, jenž lze díky modulární koncepci vyměnit při poškození či po dokončení vývoje ještě dokonalejší ochrany. Ostatní partie tanku jsou opatřeny vrstveným pancéřováním typu Chopham. Další nespornou výhodou francouzského stroje je nevídaně široké osazení elektronikou, na kterou údajně připadá téměř polovina ceny tanku. Jejím základem jsou tři výkonné počítače, díky kterým se palubní systém řízení palby vyznačuje vysokou přesností - pravděpodobnost zničení nepřátelského tanku na vzdálenost 2000 m je podle výrobce úctyhodných 95 procent.
Právě tento "zásah první ranou" činí z tanku Leclerc velmi obávanou zbraň. V jeho výbavě samozřejmě nechybějí ani moderní zaměřovače střelce a velitele, opatřené kromě optických přístrojů i termovizní kamerou pro vidění v noci. Pozoruhodná je též automatizovaná výměna informací mezi velitelským stanovištěm útvaru a samotným tankem. Posádka tím dostává pohotově například údaje o cílech a naopak není zatěžována podáváním hlášení. Obrněnec jménem Leclerc je na výši také svou výzbrojí, jejíž hlavní prvek představuje kanon GIAT CN 120-26 ráže 120 mm s hladkým vývrtem hlavně. Má dostřel 4000 m a spektrum nábojů pro něj tvoří protipancéřové podkaliberní a kumulativní, jakož i protipěchotní střely. Tank veze celkem 40 nábojů, z nichž 22 obsahuje zásobník systému samočinného nabíjení v zádi věže. Doplňkovou výzbroj představují dva kulomety: první je spřažen s kanonem a má ráži 12,7 mm. Druhý o ráži 7,62 mm se nalézá na stropě věže.
Také do zahraničí
Armée de Terre měla původně v úmyslu zakoupit až 1400 tanků Leclerc. Po redukci francouzského vojenského rozpočtu se však musí spokojit s pouhými 406 kusy. První sérii 134 strojů jí společnost GIAT Industries dodala do konce roku 1996, zbývající tanky budou vyrobeny do roku 2005. Řada strojů se od roku 1999 zúčastňuje akcí KFOR v Kosovu. Pokrokový francouzský tank zaujal i zahraničního zájemce: ozbrojené síly Spojených arabských emirátů objednaly v roce 1993 celkem 436 vozidel ve výrazně zdokonaleném pouštním provedení Tropic. Dodávka, která kromě samotných tanků zahrnovala i zvláštní vyprošťovací verzi Leclerc DNG (Dépanneur de Nouvelle Géneration), byla splněna o šest let později.
***
Leclerc v číslech
Tento francouzský tank se vyznačuje celkovou délkou 9,87 m s hlavní natočenou vpřed. Korba je dlouhá 6,88 m, přičemž šířka a výška stroje jsou 3,71 m a 2,53 m. Další významný parametr každého tanku, tzv. bojová hmotnost, činí v případě typu Leclerc 56,5 tuny. To je v porovnání s ostatními dnes používanými obrněnci vyjma ruských a ukrajinských o přibližně 3 až 7 tun méně. Výrobce GIAT Industries odvodil ze svého nejnovějšího tanku další účelové verze. Předně je to obrněné vyprošťovací vozidlo Leclerc DNG vybavené jeřábem o nosnosti 30 tun. Z něj může být pomocí bohaté palety příslušenství odvozena ženijní verze s mohutnou radlicí na přídi. Konstruktéři vypracovali rovněž projekt mostního tanku Leclerc AVLB (Armoured Vehicle-Launched Bridge), který se však zatím nedočkal realizace.