Nad Dolní Chřibskou se přehnalo tornádo! Tato zpráva pronesená hlasatelem Televizních novin mě nemohla nechat klidným. Copak je možné, aby v našich zeměpisných podmínkách vzniklo tornádo? Na druhý den jsme byli obhlédnout vzniklé škody. Polámané stromy a rozbořená chalupa nedaleko té naší svědčily o něčem skutečně velkém.
Hon na tornádo
Když jsem se vrátil zpět do Prahy, začal jsem po chřibském tornádu pátrat na internetu. Nikde nic. Narazil jsem však na stránky českého "tornádologa" Martina Setváka z Českého hydrometeorologického ústavu. I když termín "tornádolog" zní poněkud nadsazeně, nejedná se o žádného senzacechtivého šarlatána, ale o seriózního vědeckého pracovníka. Ani on však nejprve o "mém" tornádu nevěděl. Zato jsem se u něj dočetl o jiných případech výskytu tornád u nás a přesvědčil se, že se nejedná o fámu. Tornádo skutečně není fenoménem jen amerického středozápadu. Jestliže jste viděli americký film Twister z roku 1996, můžete si myslet, že práce "lovce tornád" spočívá v tom, že nad meteorologickými mapami a družicovými snímky číhá na vzniklá nebo rodící se tornáda. Monitoruje bouřková mračna, ze kterých by mohlo tornádo vzniknout, a vznikne-li, okamžitě k němu ve svém off-roadu vyjíždí, natáčí je na videokameru a snaží se dostat co nejblíže k jeho středu. Takováto představa práce meteorologů je však daleko od pravdy. Skuteční seriózní vědci zabývající se tornády takové kousky neprovádějí a v žádném případě se k tornádu nepřibližují více, než je bezpečné. Jisté však je, že preventivním sledováním bouří, studováním tornád a jejich škod odvádějí skuteční "tornádologové" obyvatelům nejčastěji postižených oblastí neocenitelnou službu.
Černý chobot nad Čechami
Práce evropských dokumentaristů tornád se od těch amerických liší. Tornáda se u nás totiž objevují velice zřídka a nečekaně, takže místní meteorologové mají pro svůj výzkum k dispozici většinou jen výpovědi očitých svědků a v "lepším" případě polámané stromy. Ty však hovoří za všechno. I tornádo zrozené na území našeho státu dokáže ve smrkovém lese vykácet šedesát metrů široký průsek, ve kterém jsou některé vzrostlé stromy přelomené v půlce, jiné doslova ukroucené a rozmetané do vzdálenosti několika desítek metrů, přičemž kmeny padlých stromů jsou orientovány do různých světových stran. Takový polom však může mít na svědomí i obyčejná bouře, přesněji mikrobursty - bubliny velmi chladného vzduchu o průměru několika desítek až stovek metrů, ukryté uvnitř bouře. K rozpoznání původce škod pomáhá směr padlých stromů, orientace delší osy polomu vůči směru postupu bouře či vzájemné postavení polomů vůči sobě. Meteorologové proto k polomům vyjíždějí bezprostředně poté, co se o ničivé bouři dozvědí, podrobně ohledávají postižené oblasti a za pomoci leteckých snímků určují původce škod.
Ve víru historie
O prvním písemně doloženém tornádu na našem území se lze dočíst už v Kosmově kronice. Objevilo se k večeru 30. července 1119 na Vyšehradě. V kronice je popisováno jako sám satan v podobě víru, jenž vyvrátil ze základů starou pevnou zeď hradu. Jiné tornádo, z roku 1586, popisované jako vodní smršť, postihlo oblast okolo Orlíku, vyzdvihlo z okolních rybníků spolu s vodou i kapry a štiky a rozmetalo je po okolí. Asi největší tornádo v historii u nás řádilo 11. května 1910. Trvalo 3 hodiny a 20 minut a na své stodevadesátikilometrové pouti za sebou zanechalo šedesát metrů širokou stopu. Případy z historie však postupem času ztrácejí na zajímavosti i věrohodnosti, pojďme se proto podívat na některá tornáda z let nedávno minulých. 8. července 1996 odpoledne přešla přes severovýchod Moravy a Slezsko silná bouřka, která za sebou zanechala značné škody, způsobené silným větrem a kroupami. Tehdy se v televizi objevily zprávy, hovořící na základě svědeckých výpovědí o "slabším tornádu". V některých případech byla tato hlášení meteorology potvrzena. 2. srpna 1997 kolem 13.15 místního času se asi 10 km východně od jičínského letiště z oblaků spustil "chobot" tornáda, vzápětí se stáhl zpět a opět se vysunul. Celé to trvalo 2 až 3 minuty, škody nebyly žádné. V noci z 21. na 22. července 1998 se přehnala přes západní a severní Čechy bouřka, která způsobila značné škody v lesích v okolí obce Teplá. Pozdější průzkum škod meteorology prokázal, že polom byl s velkou pravděpodobností způsoben tornádem.
Jak poznat tornádo?
Pro tornádo se u nás používají různé názvy. Ať už očití svědci hovoří o větrné smršti, vodní smršti či trombě (trubce), většina výpovědí dokonale zapadá do definice tornáda. Podle ní je tornádo silně rotující vertikální vír, vyskytující se pod spodní základnou konvektivních bouří, který se dotýká zemského povrchu a je dostatečně silný, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. Rotace v bouři vzniká přibližně 3 až 7 km nad zemí nasáváním teplého vzduchu stoupajícího od země. Původně horizontální rotace pak může přejít ve vertikální trychtýř tornáda. Tornáda vznikají pouze v období letních bouřek. Mnozí lidé, kteří se s tornádem setkali, svůj zážitek nikde neohlásí. Nedokáží ho pojmenovat, nebo jednoduše nevěří svým očím. Naproti tomu dostávají meteorologové od aktivních zpravodajů i hlášení o tornádech, která byla ve skutečnosti pouhými větrnými víry malé síly, nesouvisejícími s žádnými bouřemi. Proto je pátrání po českých tornádech prací téměř detektivní.
Epilog
Nyní, po více než půl roce, se RNDr. Setvák dopátral očitých svědků chřibské bouře a je téměř jisté, že se o tornádo nejednalo. Pravděpodobně zde řádil mikroburst a zpravodajové Televizních novin, kteří své poznatky nekonzultovali s meteorology dali ničivé bouři špatný název. Možná je to tak a tornádo v Chřibské nebylo, ale jisté je, že mohlo být.
Odborná spolupráce RNDr. Martin Setvák, CSc., jehož internetové stránky o tornádech můžete navštívit na adrese: http://www.chmi.cz/meteo/sat/torn/
ŽIVOTU NEBEZPEČNO!
Stejně jako mně se i vám může stát, že tornádo či podobný atmosférický jev projde kousek od vás. Třeba budete mít více štěstí a uvidíte trychtýř na vlastní oči. V takovém případě ale není radno si hrát na hrdinu a vystavovat se zbytečnému nebezpečí. Může jít i o život! Jste-li však v dostatečné vzdálenosti a tornádo se k vám nepřibližuje, zapamatujte si dobře místo, kde jste je spatřili, přesné datum a čas, směr rotace víru, a máte-li po ruce fotoaparát, vyfoťte je. Podáte-li pak o výskytu tornáda co nejdříve zprávu Českému hydrometeorologickému ústavu, přispějete tím k vědeckému výzkumu tohoto nezkrotitelného zuřivce.
