Dne 12. června tohoto roku (2004) bude po roce zkušebního provozu slavnostně otevřena stavba, která je unikátní - jedinečná nejen v Praze a nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Toho slavnostního dne bude pro veřejnost otevřen skleník, který není ze skla. Skleník, který je postaven na skále a v němž se můžete v zimě ohřát a v létě ochladit. Skleník, ve kterém se o vzácnou flóru z celého světa stará kromě zahradníků počítač a jehož údržba se neobejde bez školených horolezců a potápěčů. Fata Morgana - sen, který se stal skutečností.
Dne 12. června tohoto roku (2004) bude po roce zkušebního provozu slavnostně otevřena stavba, která je unikátní - jedinečná nejen v Praze a nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Toho slavnostního dne bude pro veřejnost otevřen skleník, který není ze skla. Skleník, který je postaven na skále a v němž se můžete v zimě ohřát a v létě ochladit. Skleník, ve kterém se o vzácnou flóru z celého světa stará kromě zahradníků počítač a jehož údržba se neobejde bez školených horolezců a potápěčů. Fata Morgana - sen, který se stal skutečností.
Skleník ze samých křivek
Na první pohled vás upoutá neobvyklý tvar - skleník má podobu protáhlého esíčka. Architekt ho nevymyslel náhodně, tento tvar totiž kopíruje přírodní skálu, kterou skleník zastřešuje a která uvnitř vytváří
Kolem světa za jediné odpoledne
Myslíte, že to není možné? Ve skleníku Fata Morgana je možné všechno. Svou cestu kolem světa můžete zahájit např. na Kanárských ostrovech, pak navštívíte mexické pouště a odtud už je to jen kousek do tropických pralesů Střední a Jižní Ameriky. Na své cestě kolem světa nemůžete samozřejmě vynechat Austrálii, indonéské ostrovy či tropický prales jihovýchodní Asie. Všechny tyto oblasti a ještě mnohé další (např. Madagaskar či Tasmánie) jsou ve skleníku zastoupeny. Rostliny v něm totiž nejsou vysázeny podle botanického systému, ale podle geografických oblastí. V části věnované Venezuele se dokonce dostanete na místa, kam se běžný turista nikdy nepodívá: na vrchol stolové hory - tepui. Protože se však na většině kontinentů vyskytují různá klimatická pásma, nemůže být např. veškerá květena Afriky soustředěna na jediném místě - těžko by se dařilo polopouštním sukulentům z jižní Afriky vedle vlhkomilných rostlin tropického deštného lesa z rovníkové Afriky.
Skleník má proto tři zcela oddělené části - polopoušť, tropický deštný les a horský mlžný les. V té první, hned za administrativní částí a pokladnou, procházíte polopouští. Pak se podzemní štolou dostanete na dno tropického jezera. To si nedělám legraci - od dvou set tisíců litrů vody vás dělí jen sedmicentimetrové vrstvené sklo. Za ním se prohánějí hejna pestrých ryb, želvy a kajmani. Po jedné straně můžete obdivovat sladkovodní říši Starého světa, na straně druhé hledíte na dno vod Amazonie. Když zase vyjdete nad hladinu jezera na denní světlo, krajina kolem se prudce změnila: z vyprahlé kamenité pustiny jste vstoupili do království tropického deštného lesa. Obklopí vás zeleň, vlhké dusno, všude kape voda a v dálce šumí šestimetrový vodopád padající ze skály. K dokonalosti iluze chybí jen křik papoušků a houkání vřešťanů či gibonů.
Skleník, ve kterém se neohřejete
Do poslední, nejmenší části skleníku procházíte dvojitými dveřmi. To proto, aby byla co nejlépe izolovaná od střední části a omezila se výměna vzduchu a hlavně teplot mezi nimi. Tady je nejlépe v horkém létě: venku se mohou teploty šplhat nad 30 °C, ale zde je příjemný chládek - rtuť teploměru se pohybuje kolem 20 °C. Jsme v nejunikátnější části skleníku - v horském mlžném lese. Jsme také v části, která je pro udržení stálého klimatu nejnáročnější. Vyhřívat nějaký prostor je snadné, ale udržovat ho v chladu, když je venku horko, to vyžaduje hodně energie. Tady to řeší výkonná chladicí jednotka napojená na vzduchotechniku, která vhání do skleníku studený vzduch (v zimě, když venku mrzne, skleník naopak vyhřívá na potřebných 20 °C).
A nechybí ani ta studená mlha typická pro horský mlžný les (každý jistě viděl Gorily v mlze - ty žijí právě v tomto typu prostředí), o tu se stará mlžicí systém - tlakové čerpadlo a soustava tlakových trubek, jimiž je voda rozváděna k tryskám o průměru 0,1 mm. Voda protlačovaná jemnými tryskami pod vysokým tlakem se mění v jemné kapičky, které vytvářejí v prostoru opravdovou mlhu. Voda, která stéká po skále do jezírka a následně se vrací, cirkuluje přes chladicí systém, v němž se ochlazuje na 12 °C. Přibližně stejnou teplotu má studená voda, která vám teče z vodovodního kohoutku.
Počítač zahradníkem
Udržovat v takto rozsáhlém skleníku troje různé klimatické podmínky je nesmírně náročné - bez moderní technologie by to ani nebylo možné. Pod vlastními prostorami skleníku je proto rozsáhlé technické zázemí propojené koridory, jimiž vedou desítky metrů potrubí a rozvodů, tři strojovny, kotelna, úpravna vody včetně zásobní nádrže vody již upravené, a samozřejmě ta nejdůležitější část: regulátor klimatu. To je v podstatě počítač, který řídí a reguluje teplotu, vlhkost vzduchu, zálivku, otevírání a zavírání střešních oken a spoustu dalších činností udržujících v každé sekci správné klimatické podmínky.
O okamžité situaci ve skleníku informují počítač speciální čidla, která neustále kontrolují teplotu a vlhkost prostředí v jednotlivých sekcích. S počítačem je propojena i malá meteorologická stanice umístěná na střeše skleníku - i její údaje bere v úvahu a řídí se jimi. Když např. venku začne pršet, regulátor klimatu dá povel k zavření střešních oken, aby jimi do skleníku nepršelo, fouká-li silný vítr, okna otevírající se proti němu přivře, aby je nevylomil, ap. Automat hlídá a řídí i doplňování vody v tropickém jezeře - denně se z nich totiž vypaří 300-500 l vody.
***
Fakta o skleníku
Skleník je 130 m dlouhý, 17 m široký a až 11 m vysoký. Má plochu 2190 m2. Větrání v něm zajišťují čtyři řady vyklápěcích oken. Skleník má svou vlastní úpravnu vody a vlastní vodárenskou stanici, zálivku v celém prostoru zajišťuje více než 140 zálivkových trysek a je řízena automaticky. Spotřeba vody kolísá podle teploty - v létě se zalévá až 3x denně, v zimě méně. Průměrně se v něm každý den spotřebuje 5000-8000 l vody ohřáté na 25 °C.
Fakta o tropickém jezeře
Jezero, v němž žije až sto druhů ryb, trpasličí kajmani a časem snad přibudou i vodní želvy, má svou vlastní strojovnu sloužící především k úpravě a filtraci vody. Třístupňová čistička se svými parametry neliší od čističky, jakou používají vodárny k úpravě pitné vody. Voda se nejprve filtruje přes pískové filtry, které odstraňují mechanické nečistoty. Dalším článkem ve filtračním okruhu jsou UV lampy. To je něco výjimečného, ničí totiž zelenou řasu, proti které většinou marně bojují akvaristé a která v létě nezadržitelně bují v každé vodní nádrži v přírodě. A konečně přicházejí na řadu biologické filtry obsahující anaerobní bakterie, jež zbavují vodu organických nečistost. Také je nutné jednou až dvakrát týdně čistit skla akvárií - to provádějí profesionální potápěči v akvalungu.
