Nevábné květy

Proč tak zapáchají?

Květiny jsou pro nás symbolem něčeho krásného, co lahodí oku, opojně voní a zdobí přírodu i naše obydlí. Krása květu vznikla proto, aby přilákala hmyz, který ho opylí. A protože, jak se zdá, mají motýli a blanokřídlý hmyz, tedy čmeláci, včely a různé vosičky, stejný vkus jako my, musíme říci, že se většina květin matce přírodě povedla.
Ale jsou i takové, které vsadily na hmyz "nečistý", odpudivý, často až obtížný - na mouchy. A taková moucha má z lidského hlediska úplně zvrácený vkus. To, co láká mouchy, rozhodně neláká nás. Specializované rostliny, které jsou závislé na opylení mouchami, proto nejsou příliš krásné, ba ani vonné. Napodobují totiž rozkládající se mrtvolu zvířete či trus a někdy dokonce i tak páchnou. Nezávisle na sobě vznikl tento typ květu u dvou skupin rostlin. Jednou z nich jsou některé rostliny z čeledi árónovitých (Araceae), tedy rostliny jednoděložné, a druhou skupinou, patřící pro změnu mezi rostliny dvouděložné, je čeleď podražcovitých (Aristolochiaceae).

Pasti a dálnice

Árónovité jsou obrovská a různorodá čeleď s poměrně složitou stavbou květenství. Vlastní květenství tvoří palice, která nese řady samičích a samčích květů a někdy také kartáčkovitě pozměněné květy sterilní. Palice může být v některých případech prodloužená v dlouhý přívěsek. Jeden z nejdelších má lítostka Arisaema intermedium, přívěsek je rozhozený po

okolní vegetaci a lezoucímu hmyzu slouží jako dálnice, která ho zavede do květu. Palice bez přívěsku zase bývají často rozšířené (např. u většiny zástupců rodu Arum či Dracunculus), takže na nich létající hmyz může přistávat jako na letištní ploše. Palici obaluje větší či menší toulec, který může být i výrazně zbarvený. Někdy je jeho spodní část svinutá a vytváří jakousi trubičku či baňku, kterou uzavírají kartáčkovité sterilní květy. Vzniká tak důmyslná past na hmyz. Ten se dostane dovnitř, ale ven už ho kartáčky nepustí. Teprve až květ opylí a obalí se pylem rostliny, která ho zajala, sterilní květy uvadnou. Hmyz obalený pylem vyhledá další rostlinu a situace se opakuje.

Nevábný vzhled, nevábná vůně

Čím může rostlina přilákat tolik potřebný hmyz, když ne krásou a zbarvením květů? No přece vůní - přesněji řečeno zápachem. Pokud je navíc toulec tmavě fialově zbarvený, případně ještě skvrnitý, je to přesně to, co láká mouchy. Takto jsou zbarvené květy některých árónů, nejtypičtější jsou asi u rodu Dracunculus. Mohutné, přes metr vysoké rostliny mají až půlmetrové tmavé květy. A protože jsou tyto rostliny jedovaté a krávy ani ovce je nežerou, mohou se stát dominantou luk a pastvin. Drakunkuly jsou hojné například na Krétě nebo v Turecku. Ještě bizarnější květ má příbuzný Helicodiceros muscivorum z Baleárských ostrovů a Itálie. Ten připomíná veliké zahnívající oslí ucho.

Podivné liány

Podražce jsou většinou tropické liány, několik druhů, převážně bylinných, roste i v mírném pásmu. Některé květy jsou malé a nevýrazné, u jiných, zvláště tropických druhů jsou květy obrovské, i přes metr velké. A také připomínají krvavý kus masa. Ve východním Středomoří roste několik bylinných druhů s velkými květy. Podražec pontický (Aristolochia pontica) má trubkovitý květ se žlutohnědým límcem a nápadně páchne čerstvým kravským trusem. Past připomíná i vyobrazený podražec Aristolochia cretica. Chloupky uvnitř trubkovitého květu fungují podobně jako sterilní květy árónů - usměrňují hmyz k prašníkům a pestíkům a nedovolí mu květ opustit, dokud nesplní svou opylovací povinnost.

Květ jako houba

Mezi podražcovité patří i kopytníky (rod Asarum) včetně našeho nenápadného kopytníku evropského (Asarum europaeum). Také kopytníky vsadily hlavně na dvoukřídlý hmyz - široce otevřené květy některých asijských druhů proto napodobují vzhledem i vůní břichatkovité houby (pýchavky ap.) a lákají tak různé drobné mušky, které způsobují červivost hub.