Když se Američan R. H. Goddard začal ve 20. letech 20. století zabývat stavbou raket, byla to věc zcela nevídaná a až na pár jedinců nikdo netušil, k čemu jeho záliba může být dobrá. To ukázal až následný vývoj. Goddard svými výzkumy odstartoval nejen éru dobývání vesmíru, ale také éru raketového modelářství.
Když se Američan R. H. Goddard začal ve 20. letech 20. století zabývat stavbou raket, byla to věc zcela nevídaná a až na pár jedinců nikdo netušil, k čemu jeho záliba může být dobrá. To ukázal až následný vývoj. Goddard svými výzkumy odstartoval nejen éru dobývání vesmíru, ale také éru raketového modelářství.
Raketoví modeláři jsou dnes ve skupině leteckých modelářů, se kterými jsou sdruženi do federace FAI, výrazně opomíjení. Zatímco ještě před dvaceti lety tomuto sportu rakety jednoznačně kralovaly, dnes jim zůstává věrna jen hrstka modelářů. Přitom právě rakety jsou nejsnadnější a nejlevnější cestou k leteckému modelářství. Raketovým modelářstvím se u nás zabývá zhruba desítka klubů, z nichž největší a s přihlédnutím k výsledkům na domácích i zahraničních kláních i nejúspěšnější je RMK Krupka z Ústeckého kraje. Všechny české kluby se značnou měrou věnují
Soutěžní kategorie
Když se člověk s tímto sportem setká poprvé, zarazí ho, v kolika různých kategoriích lze s raketami soutěžit. Tou základní je prostá výška dosažená raketou. Častěji se však létají kategorie padák nebo streamer, v nichž se měří doba trvání letu. V prvním případě je v raketě zabudován padáček. Po dosažení maximální výšky se od rakety oddělí její hlavice, která vytáhne padák, ten se rozbalí a raketa na něm pomalu klesá k zemi. V druhém případě zpomalení pádu rakety obstarává streamer (stuha), takže raketa padá znatelně rychleji, jinak jsou pravidla stejná. Kromě streameru či padáku se používá i vírník. Jsou to tři listy vrtule, které se po vyhoření motoru z rakety vysunou a autorotací roztočí, čímž zbrzdí pád rakety.
Raketoplány
Další soutěžní kategorií jsou raketoplány. Nejedná se o makety skutečných raketoplánů s přídavnými motory a externí nádrží, ale o lehká balzová letadélka, na jejichž příď se připevňuje raketový motorek. Modelový raketoplán startuje z vertikální (vzpřímené) polohy, po vyhoření motorku se překlopí a klouzavým letem se snese k zemi. Na domácích kláních se létají ještě kategorie světličák a vejce. V obou případech se používají rakety na padáku. Kategorie vejce patří spíš už minulosti. Při ní se do rakety zabudovalo vajíčko, které se po dopadu na zem nesmělo rozbít. K národním kategoriím rakeťáků patří také vystřelovací kluzáky a modely letadel poháněných nízkotlakým raketovým motorem. U všech těchto kategorií se hodnotí doba trvání letu.
Jako opravdové
U většiny soutěžních kategorií se používají standardizované rakety, které mají předepsanou minimální délku i průměr. Výjimkou jsou divácky nejvděčnější makety skutečných kosmických raket, které se mohou stavět v různých měřítkách. V této kategorii lze soutěžit i s vícestupňovými
Startovací rampa
Aby raketa letěla požadovaným směrem (tj. nahoru), je třeba ji na startu usměrnit pomocí startovací rampy. U standardních soutěžních modelů se nejčastěji používá slabý svářecí drát délky 1 m, na nějž se raketa navléká pomocí dvou oček na straně. Větší rakety již vyžadují stabilnější startovní rampy.Pohon rakety obstarává raketový motor, což je několik cm krátký špalíček o průměru 12 až 18 mm, naplněný tuhou hořlavou směsí. Ten se zasunuje do otvoru v zadní části rakety. Raketa může mít motor jeden nebo i více motorů (především v případě soutěžních maket skutečných kosmických raket). U soutěžních raketoplánů je pro motor v přední části vytvořen malý kontejner. Motor se odpaluje elektronicky. Nejprve se k němu zapojí tzv. palníky (krátké drátky, na jejichž konci při přivedení elektrického impulsu přeskočí jiskra) a k nim se připojuje odpalovací kabel. Krátký elektrický impuls hořlavou směs motorku zapálí.
Udělej si sám
V soutěži kategorií standardních raket lze použít dva modely na tři starty. Žáci a junioři startují ve skupině A a jejich rakety mají průměr 30 mm na 50 % celkové délky a délku 350 mm. Senioři startují ve skupině B s raketami o průměru 40 mm na 50 % celkové délky a délkou 500 mm. Tyto rozměry před letem rakety ověřuje startovní komise na přejímce modelů.Rakety si staví každý startující sám a záleží pouze na něm, zda za základ použije papír, nebo laminát. Stabilizátory raket se většinou vyrábějí z balzového dřeva, streamer z papíru nebo plastové fólie, padák z plastové fólie nebo milaru (pokovené fólie) a listy vrtule vírníku z balzového dřeva nebo plastu. Celý model musí být co nejlehčí - samotná raketa 7 až 10 g, streamer asi 5 g, padák do 4 g. Raketoplán se vyrábí z balzového dřeva podobně jako obyčejné házedlo. Na rozdíl od něj musí ale mít kontejner na raketový motorek. Jedním z omezení této kategorie je minimální startovní váha i s motorem (u skupiny A 21 g, u skupiny B 27 g). V kategorii modelů skutečných raket se musí stavět přesně podle originálních rozměrových plánů skutečné rakety, pracovního výkresu a přepočtové tabulky v uvedeném měřítku. Pomohou také fotografie celé rakety, jednotlivých detailů i startu. Materiálem je nejčastěji plast, papír nebo laminát.
Češi - mistři
Raketové modelářství rozhodně není ani dnes mrtvým sportem, jen se na něj u nás poněkud zapomíná. Přitom právě Češi patří v tomto oboru ke světové špičce. Na letošním mistrovství světa, které se koná 3. až 12. září v Polsku, bude naše reprezentace obhajovat dva tituly mistrů světa - jeden juniorský a jeden seniorský.
kde najdete rakeťáky
Kluby raketového modelářství v ČR najdete v těchto městech: Krupka, Teplice, Dalovice, Mladá Boleslav, Hradec Králové, Praha, Šenov, Bučovice, Letovice, Třebíč a Brno. Trenérem české reprezentace je Bedřich Pavka z RMK Krupka, který je i velkým propagátorem tohoto sportu, takže budete-li chtít poradit se začátky, neváhejte se na něj obrátit (tel: 607 663 571, e-mail: bpavka@volny.cz).
