Velké divy Malediv

Devět desetin území Malediv zaujímá moře. Místo auta zde potřebujete loď, víkendové dny jsou pátek a sobota, národním stromem je kokosová palma, počasí jako v létě tu mají celý rok, základní škola končí pátou třídou a každý den po škole si můžete jít zaplavat do moře, třeba se žraloky. Prostě - všecko je tu úplně jiné než u nás.
Republika Maledivy je malý jihoasijský ostrovní stát v Indickém oceánu. Výstižnější by bylo říci - mnohoostrovní stát. Při posledním sčítání bylo napočítáno 1196 korálových ostrovů. Získat přesné číslo je obtížné především proto, že některé ostrovy se objevují a jiné zase mizí pod vodou. Obydleno jich je pouze 200, z toho na 112 ostrovech žije domorodé obyvatelstvo, 88 ostrovů je turistických.

Můj ostrov, můj hrad

Hotely stojí na neobydlených ostrovech, a proto chcete-li nakouknout do života zdejších lidí, musíte se za nimi vypravit. Jsou milí, usměvaví a dokáží se spokojit s málem. Jsou to především rybáři. Usadili se na ostrovech, které mají přírodní podzemní nádrže s pitnou vodou, někde se najdou i sladkovodní jezírka. Voda je tu ale velice ceněná a musí se s ní šetřit. Ostrov, to je vlastně jedna vesnice. V jejím středu vlaje na stožáru národní vlajka, která se každý večer v šest hodin, při západu slunce, stahuje. Pak už musí turisté ostrov opustit.

Maledivské prvenství

Nejvyšší bod na ostrovech zřídka přesahuje výšku dva metry nad mořem. Prvenství drží ostrov Wilingili se svým nejvyšším bodem 2,4 m. Maledivy byly zapsány do Guinnessovy knihy rekordů jako nejplacatější země světa. Ani rozlohou to nejsou žádní obři. Většina ostrovů se dá přejít za deset minut, nejdelší ostrov Hithadhoo měří 8 km. Podnebí je tropické - horké a vlhké. Určují ho pravidelné monzuny. Teploty se celoročně pohybují od 28 do 31 °C a moře má u ostrovů téměř stejnou teplotu jako vzduch.

Ve vodním živlu

Ostrov Vadoo ležící v atolu South Male4° nad rovníkem se stal na necelý týden i naším domovem. Je velký přibližně 80 krát 200 m. Bujná tropická vegetace tu skrývá malou hotelovou recepci - samozřejmě v ostrovním stylu, pár chatek, jídelnu, malý obchůdek se suvenýry a volejbalové hřiště. První, co jsme po příjezdu na ostrov ještě z přístavního mola v moři uviděli, byla vodní želva kareta obrovská a hejno asi metrových žraloků černoploutvých. Z kufrů jsme rychle vybalili plavky, potápěčské brýle, podvodní foťák, šnorchl a ploutve - kromě trička a kraťasů na večer tady toho víc nepotřebujete - a hurá do vody.
Celý týden jsme se proháněli s neuvěřitelně barevnými rybkami po útesech. S některými jsme se rychle skamarádili, největším pojítkem mezi námi byl kousek housky v naší dlani. Zato jiným jsme se s respektem klidili z cesty. Samec ostence nazelenalého, asi sedmdesáticentimetrový pašák s pusou plnou hrozivých zubů, nás neúnavně vyháněl ze svého území. Nám nezbývalo než nasadit rychlé tempo - vždyť doma je tady on!Z vody jsme vylézali jen ze tří důvodů. V poledne nás vyhnal hlad. Druhým, daleko častějším důvodem byl dofocený film ve foťáku a potřeba založit do aparátu nový svitek. Posledním důvodem byl západ slunce, při němž moře ztratilo svou sytě modrou barvu, hladina se zklidnila a korálové rybky šly spát.

Zrádné proudy

Maledivské ostrovy jsou seskupeny do dvaceti šesti přírodních atolů. Představte si kráter vyhaslé sopky pod vodou. Po jeho obvodu se ke sluníčku derou koráli, na kterých se postupem tisíců let usazuje písek a z organických naplavenin vzniká humus. Pak přišla na řadu semena, která se sem ze souše dostala po moři nebo je na ostrov zanesli ptáci.Uvnitř atolu je laguna. Voda je zde klidnější a hloubka nepřesahuje třicet metrů. Lepší podmínky pro potápění jsou ale na vnější hraně korálového útesu, kde jeho stěna prudce padá do hloubky až několika stovek metrů. S přílivem a odlivem hladina moře stoupá a klesá. Voda vytváří silné proudy, které mohou nezkušené potápěče odnést daleko na volné moře.

Na mořském kolotoči

Proudy jsme si vyzkoušeli na vlastní kůži a musím potvrdit, že v některých místech jsou opravdu nebezpečné. Ani s největším vypětím sil jsme jimi nedokázali proplavat, a tak nezbývalo než se nechat odnést na místo, kde nebyly tak při síle. Postupem času jsme vysledovali jejich směry a skvěle jsme se bavili. Někde se dalo bezvadně do proudu "nasednout" a ten nás unášel po celé délce ostrova. Bylo to jako na kolotoči. Bez jediného tempa jsme mohli pozorovat ten úžasný svět pod mořskou hladinou. Těsně kolem nás plula hejna různobarevných korálových rybek, klipky, bodloci, kanicové, ostenci, ploskozubci, chrochtalové a rejnoci. Asi dvoumetrová muréna, kterou pravidelně potkáváme jen kousek od přístavu, netrpělivě vyhlíží pozdní odpoledne ze svého korálového příbytku.
Až zajde sluníčko, vyrazí na lov. Kareta, nádherná vodní želva, si nás zvědavě okukuje. Kdo ví, co si myslí, když jí hladíme po krunýři? Potkali jsme několik chobotnic, které se umějí výborně maskovat, a každý den si chodíme zaplavat do zátoky s mladými žraloky, kteří nejsou nijak nebezpeční.Z Malediv je zakázáno odvážet korály i lastury - a to je skvělé! Co by si turisti odvezli v kufrech jako suvenýr, vidíte ve vodě živé. Pár mušlí jsme vylovili, rychle vyfotili a zase pustili zpátky do moře.

Kolik stojí žralok?

Velikým zážitkem pro potápěče je setkání se žralokem. Žije zde 26 vědecky popsaných druhů. Jsou sice známé případy, kdy žralok napadl rybáře, ale není potvrzen jediný nevyprovokovaný útok žraloka na potápěče. Proto jsou Maledivy vyhlášenou lokalitou pro jejich pozorování.Bohužel žraloci patří mezi běžně lovené druhy. Ceněný je především jejich olej z jater a ploutve, které se suší. Hlavně v asijských státech se z nich vaří velice oblíbená polévka. Z velkých jedinců jsou čelisti určitě cennou trofejí, žraločí maso je bráno jako druhotná surovina.Již několik let je lov žraloků v rozporu se zájmy turistického průmyslu.
Jeden živý žralok totiž přinese stokrát větší zisk než tentýž jedinec mrtvý v rybářské síti.Živý žralok vydělá 3300 dolarů ročně. Cena je vypočítána z částky, kterou zaplatili potápěči za jejich pozorování, dělené počtem žraloků v oblasti. Pro srovnání: rybář dostane za uloveného žraloka rovných 32 dolarů. Pro úplnost nutno dodat, že například žralok spanilý se dožívá osmnácti let a celou dobu zůstává na stejném místě.

novodobá atlantida

V důsledku globálního oteplování stoupá hladina moře a ostrovy jsou se svou dvoumetrovou nadmořskou výškou v ohrožení. Existuje reálné nebezpečí, že se potopí už za padesát let, a proto se hledají cesty, jak je zachránit. Jednou z možností je jakési "napískování" - silným čerpadlem se z mořského dna dopraví na ostrov písek a zvedne se jeho nadmořská výška. Touto metodou vzniká úplně nový ostrov u hlavního města Male. Snad největším projektem je stavba vlnolamu na jižním útesu Male.

podmořské bohatství

Donedávna tu byli základním stavebním materiálem koráli, ale to už je minulost. Lidská neopatrnost, oteplování moří a pomalý růst korálů přivedly maledivskou oblast na pokraj ekologické katastrofy. Dnes jsou koráli přísně chránění a existují projekty na obnovu zničených míst. Ostrované si uvědomili, jaké obrovské bohatství v moři mají. Příliv peněz od turistů, kteří sem jezdí za potápěním, je pro zemi podstatný. Proto se ze všech sil snaží korálové útesy, které jsou domovem tisíců vodních živočichů, zachránit.

miska na vodě

Atol je vlastně taková miska s hrbolatým okrajem. Je skoro celá ponořená ve vodě. To, co z okraje misky zůstává nad vodou, jsou jednotlivé ostrovy. Uvnitř misky je laguna. Vně je větší hloubka a voda sem proudí z otevřeného moře v tzv. kanálech.