Nobelova cena - Vstupenka do mikrosvěta

Sdílej
 
Počátkem 20. století byli vědci zkoumající ty nejmenší součásti našeho světa v nezáviděníhodné situaci. Mikroskopy, které měli k dispozici, už nestačily jejich potřebám. Věděli, že za hranicí jejich rozlišovací schopnosti se skrývá leccos zajímavého, ale ke dveřím do mikrosvěta jim chyběl správný klíč. Řadu věcí sice odhalili nepřímými metodami, možnost pozorovat jevy v měřítku miliontin milimetru jim však stále citelně chyběla.

Počátkem 20. století byli vědci zkoumající ty nejmenší součásti našeho světa v nezáviděníhodné situaci. Mikroskopy, které měli k dispozici, už nestačily jejich potřebám. Věděli, že za hranicí jejich rozlišovací schopnosti se skrývá leccos zajímavého, ale ke dveřím do mikrosvěta jim chyběl správný klíč. Řadu věcí sice odhalili nepřímými metodami, možnost pozorovat jevy v měřítku miliontin milimetru jim však stále citelně chyběla.

Neohrabané světlo

Proč nesestrojili dokonalejší optický mikroskop? V cestě jim nestála neschopnost techniků, ale fyzikální zákony. Vlnová délka viditelného světla se pohybuje ve stovkách nanometrů (miliontin milimetru). O

Foto
menších objektech (např. virech a jemné vnitřní struktuře buněk) nám světlo zkrátka nemůže říct vůbec nic. Studovat viry optickým mikroskopem je podobné jako psát na klávesnici počítače v boxerských rukavicích.

Zvědavé elektrony

Vysvobození přišlo počátkem 30. let z berlínské Technické univerzity. Mladého fyzika Ernsta Rusku napadlo, že by viditelné světlo mohl nahradit proud rychle letících elektronů usměrněných nikoli skleněnými čočkami, ale elektromagnetickými cívkami. Elektrony by dokázaly odhalit i objekty tak titěrné, že je ani ten nejdokonalejší optický mikroskop spatřit nemohl. Zvětšený obraz by bylo možno zviditelnit na fluorescenčním stínítku, které se pod dopadajícími elektrony rozsvítí.Roku 1931 vytvořil tehdy pětadvacetiletý Ruska se svým školitelem Maxem Knollem první transmisní elektronový mikroskop.
Byl to revoluční počin, byť prototyp přístroje zvětšoval pouze sedmnáctkrát. O dva roky později se už Ruskovi podařilo překonat rozlišovací schopnost optického mikroskopu a roku 1939 uvedla firma Siemens & Halske AG na trh první sériově vyráběný elektronový mikroskop. Nobelovu cenu získal Ernst Ruska až o mnoho let později, v roce 1986. V té době už byl jeho vynález dávno nepostradatelnou pomůckou biologů, lékařů i vědců z celé řady dalších oborů.O elektronových mikroskopech jsme psali v ABC č. 24/2003. Článek Kam světlo nedosáhne najdete i na www.iabc.cz.