Recenze - Rudý baron řízený na dálku

Sdílej
 
Samozřejmě se nejedná o Manfreda von Richthofena, jednoho z nejúspěšnějších stíhacích pilotů první světové války, ale o model jeho trojplošníku Fokker Dr.I. Stavebnici, jejíž největší část tvoří díly z extrudovaného polystyrenu, vyrábí vyškovský Formoplast. K vyzkoušení jsem dostal stavebnici označenou ARF, což znamená, že obsahovala hotové nabarvené díly, které stačilo "jen" sestavit. Hned v úvodu musím konstatovat, že jsem byl z kvality jednotlivých dílů doslova unesen, stejně jako z promyšlené konstrukce modelu.

Samozřejmě se nejedná o Manfreda von Richthofena, jednoho z nejúspěšnějších stíhacích pilotů první světové války, ale o model jeho trojplošníku Fokker Dr.I. Stavebnici, jejíž největší část tvoří díly z extrudovaného polystyrenu, vyrábí vyškovský Formoplast. K vyzkoušení jsem dostal stavebnici označenou ARF, což znamená, že obsahovala hotové nabarvené díly, které stačilo "jen" sestavit. Hned v úvodu musím konstatovat, že jsem byl z kvality jednotlivých dílů doslova unesen, stejně jako z promyšlené konstrukce modelu.
Navíc jsem ve stavebnici nalezl všechny přípravky potřebné k dodržení správného seřízení konstrukce (úhlů náběhu či vzepětí). Důrazně však

Foto
doporučuji všem, kteří se rozhodnou fokkera stavět, držet se stavebního návodu, který je vyčerpávající. Já se odchýlil jen jednou, když jsem jako první úkon zabudoval do trupu serva k řízení směrovky a výškovky. Zlákal mě totiž větší otvor ve spodní části trupu před vlepením spodního křídla. K lepení modelu jsem použil vteřinové lepidlo na polystyren a takzvané pětiminutové epoxi pro namáhané díly (jako jsou vzpěry křídel či podvozek). Jako pohonnou jednotku jsem zvolil jednu z možných sestav v podobě elektromotoru třídy 280 v kombinaci s převodovkou Potenský, kompozitovou vrtulí 10x4,7 a Li-Ion baterii 750 mAh.
K ovládání modelu jsem použil mikroserva Hitec a mikropřijímač Potenský. Zatím jsem s fokkerem létal jen venku (do haly jsem se neodvážil). Model jde za "plynem", řídí se dobře, ale o nějakém krásném přistání nemůže být řeč, vždy stojí na několika centimetrech "zabodnut" do trávy. Na pěkné přistání s dojezdem to chce zmíněnou halu nebo klasický asfalt. Na závěr několik důležitých informací. Stavebnice rozhodně není určena
Foto
začátečníkům. K sestavení trojplošníku jsou přece jen potřeba zkušenosti ze stavby jednodušších modelů, což se dá říci i o létání. Jako "kitař" jsem postavil několik fokkerových trojplošníků různých měřítek, ale žádný z nich neměl větrný štítek podobný tomu, který jsem nalezl ve stavebnici, takže jsem ho raději vynechal.