Milí čtenáři, se zájmem sleduji nekonečný souboj průmyslu a ochránců přírody, který probíhá na mnoha bitevních polích. Nejenže asi nikdy nebude mít jasného vítěze a poraženého, ale asi nikdy neskončí. Bojuje se o šumavské lesy napadené kůrovcem, o těžbu zlata chemickou cestou, vápence v chráněných územích, trasu dálnice přes České středohoří a třeba kolem Plzně, války se vedou ve městech i daleko v zelených hvozdech a horách. Jednu takovou válku, která už kdysi začala a bohužel upadla v zapomnění, bych doporučoval vyhlásit. Nazval bych ji jízdenková válka. Přiznám se, že nevím, jak dnes vypadají autobusové, trolejbusové či tramvajové jízdenky mimo Prahu, ale asi to nebude o moc lepší než v matičce stověžaté. Tady totiž máme jízdenky, ze kterých bez problémů složíte létající vlaštovku, tři zmačkané vám naplní kapsu a deset se nevejde do peněženky. Asi před deseti patnácti lety byly v Praze jízdenky poloviční než dnes, a přesto kolem nich byla spousta křiku. Proč? Protože v Brně měli nádherně úsporné nudličky, lístečky vskutku ekologické, s minimálními nároky na papír. Ochránci lesů tenkrát žádali zavést obdobný šetřící režim i v Praze a jiných městech, jejich iniciativa se ale jaksi vypařila. A tak se ptám - je v téhle zemi vůbec někdo kromě mě, koho ty dnešní velké lístky taky štvou?
Sdílej
21. února 2000 • 00:00 Vyšlo v ABC 04/2000