Zima znamená pro lesní zvířata čas strádání, neboť jen obtížně shánějí pod sněhem potravu. Mnohá se proto stěhují do blízkosti lidských obydlí, kde je přece jen větší potravní nabídka. Některá z nich člověk vítá, a dokonce i přikrmuje (např. zpěvné ptactvo), ale řadu z nich považuje za škůdce a pronásleduje je. Jedním takovým nevítaným hostem bývá myšice, kterou většina lidí zaměňuje s myší domácí. Myši však žijí v blízkosti lidských sídel trvale a mnohdy ve značném množství, zatímco myšice během roku obývají okraje lesů, remízky, háje a podobná místa. V zimě ale často vnikají do nepoužívaných chat a chalup na okrajích lesů, kde hledají úkryt před nepřízní počasí a nikým nerušené tam po celou zimu hospodaří. Pokud však majitel takové chaty nečekaně přijede, obvykle to pro myšici skončí špatně.
Myšice ale zdaleka nejsou tak škodlivé jako myši domácí, je proto zbytečné je zabíjet. Zabránit tomu, aby se drobný hlodavec do chaty vůbec dostal, je poměrně obtížné: znamená to před zimou důkladně utěsnit všechny spáry, dveře a okna, zajistit i přístup z půdy (neboť myšice umějí šplhat), zkontrolovat okraje podlah atd. I přesto myšice často nějakou tu zapomenutou skulinku objeví. Mnohem lepší řešení tedy je nenechávat v chatě přes zimu žádné zbytky potravin a případné trvanlivé zásoby alespoň zavřít do pevných plechových krabic. Stejně tak je nutné zajistit skříně s oblečením a lůžkoviny. Pokud myšice v chatě neobjeví nic vhodného k rozkousání, nenadělají žádné škody a při nejbližší příležitosti se přestěhují někam, kde najdou víc potravy.
POMOZTE HLADOVĚJÍCÍM
Milovník zvířat, který chce myšicím pomoci, ale v chatě by je viděl nerad, může strádajícím hlodavcům připravit malé pohoštění. Do kůlny, dřevníku nebo nějakého od chaty odděleného přístěnku rozložte na větší plochou misku padaná jablka, klásky obilí nebo kousky ztvrdlého neplesnivého pečiva. Myšice se pak většinou usídlí tam a chatu vynechají.
