Nebezpečí na silnici?

Na co vše bychom měli pamatovat před každodenní cestou do školy, nebo nyní o prázdninách jen tak ven za zábavou? Zásadní rozdíl už je v tom, zda bydlíme ve městě, kde jsou značené přechody pro chodce či dokonce semafory, nebo zda musíme jít po běžné silnici, kde je nebezpečí daleko větší.

Ve městě

Ve městech se musíme snažit vybrat tu nejbezpečnější trasu, kde jsou přechody a řízené křižovatky, i když si budeme muset třeba trošičku zajít. A když už tuhle cestu najdeme, naučme ji používat i své mladší

sourozence. Těm bychom měli jít vždycky příkladem, protože už malé děti musí vědět, že obrubník je hranicí, za níž hrozí nebezpečí - naučme je proto tuto hranici zcela automaticky respektovat a vždy se na ní zastavit. Zcela samozřejmé by mělo být, že dítě již v první třídě naučíme tu nejbezpečnější cestu do školy, která nemusí být vždy tou nejkratší. Využijme všechny možnosti, kde jsou křižovatky jištěny semafory, a tuto cestu důsledně používejme, i pokud malé sourozence do školy doprovázíme.

Na venkově

Musíme užívat především chodník nebo stezku pro chodce. Kde není chodník nebo je neschůdný, chodí se po levé krajnici, a kde není krajnice nebo je neschůdná, chodí se co nejblíže při levém okraji vozovky. Chodci smějí jít po krajnici nebo při okraji vozovky nejvýše dva vedle sebe. Při snížené viditelnosti, zvýšeném provozu na pozemních komunikacích nebo v nebezpečných a nepřehledných úsecích smějí jít chodci pouze za sebou. Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou "Stezka pro chodce a cyklisty", nesmí chodec ohrozit cyklistu jedoucího po stezce.

Čekáme na autobus

Zvláštní kapitolou je chování v dopravních prostředcích, a hlavně na zastávkách. Tady je nebezpečí zvlášť velké, protože nudné čekání často láká k nejrůznějšímu pošťuchování a dovádění. Pro nás starší musí platit zásada, že vozovka je vlastně něco jako rozvodněná řeka, do které bychom také neskočili nebo nestrčili kamaráda. O tom bychom měli poučit i ty mladší. Ve všech případech se musíme snažit, aby nás řidiči i za snížené viditelnosti dobře viděli - reflexní proužky, odrazky a nápadné oblečení nejsou jen pro parádu, ale hlavně pro naši bezpečnost!

***

přechody pro chodce

Zvláště pozorně se musíme chovat na přechodech pro chodce. I když má chodec přednost, vždy je třeba se rozhlédnout, jestli nejede nějaké auto. Řidič může být již tak blízko, že nestačí zastavit. Také tramvajím, sanitkám a policii musíme dát na přechodu přednost. Pokud jedeme po přechodu na kole, přednost nemáme, a proto raději sestoupíme a přechod přejdeme pěšky.