Jsem líný, tlustý... a jsem na to hrdý!

263 milionů čtenářů denně sleduje v bezmála 2600 novinách po celém světě aktuální zpravodajství o kocourovi, pro kterého je vyhrabání se z pelechu energeticky náročnější než výstup na Mount Everest. Proč?
Protože je to "člověk převlečený za kocoura", vysvětluje s oblibou Garfieldův táta Jim Davis. Garfield je sice "felis catus" čili kočka domácí, ale lidské vlastnosti se v něm odrážejí jako v zrcadle.
Tedy v trochu vypouklém zrcadle. Garfield nesnáší pondělky, z pelechu vstává zásadně jen s příslibem teplých lasagní (aby se do nich pak zabořil až po uši) (překvapivě přitom nepotřebuje šnorchl), váha je jeho úhlavní nepřítel (zato navázal úzké spojenectví s dálkovým ovladačem), a pokud

ho má něco postavit ráno na nohy, pak to musí mít vysoký obsah cukru a kofeinu. Zkrátka a dobře, Garfield bojuje za naše nectnosti. A většinou u toho nahlas chrápe.

HISTORIE SVĚTA... S GARFIELDEM

Poprvé si Garfield vyvalil bříško na stránky novin 19. června 1978. Vypadal tehdy trochu jinak, než vypadá dnes (spíše se podobal skutečnému těžce obéznímu kocourovi), ale jeho charakter byl už pevný jako skála - Garfield byl líný, cynický, nenažraný a nevděčný mourek. Ze začátku se rozvaloval jen v jednačtyřiceti novinách, ale brzo se stal světově nejrozšířenějším komiksem (nebo spíše stripem - většinu příběhů tvoří tři posloupné obrázky, a to je strip, nikoliv komiks). Dnes si Garfield protahuje tlapky ve skoro 2600 novinách v nejrůznějších koutech planety, má za sebou televizní seriál Garfield a přátelé, 130 milionů prodaných sebraných komiksů (které vycházejí i u nás) a dorazil už dokonce i do kina s celovečerním dobrodružstvím Garfield (ve kterém ale vypadá spíš jako Scooby Doo). Na to, že je Garfield občas tak tlustý, že mu tlapky nedosáhnou přes bříško na zem, podává docela neuvěřitelné výkony.

JAK SE ŽIJE S GARFIELDEM?

Vypravil jsem se až do daleké Ameriky, abych se na Gafielda zeptal jeho nejbližších. Nejdříve jsem zastihl jeho páníčka Jona Arbuckla. "Víte, s Garfieldem to není jenom tak," stěžoval si Jon a listoval přitom ábíčkem, které jsem mu donesl. "Tak třeba včera jsem si sedl s mísou pražené kukuřice do křesla a zapnul televizi. A za chvíli už jsem měl mísu na hlavě, křeslo rozškrábané, ovládač měl v rukou Garfield a cpal se mou kukuřicí. Není to jenom tak, to víte. Ale je to můj kocourek." Zastavil jsem se také za veterinářkou Liz. "Kocour Garfield? Ani mi nemluvte. Když jsem ho viděla naposled, zaskočila mu krůta v krku. Celá krůta. Ten kocour nezná míru. Zná jenom nadmíru."
Když jsem se snažil mluvit s pejskem Odiem, jen mi olízal celý obličej. Ještě dnes mám slepené řasy. Nemám tušení, co si Odie myslí. Asi nic. Jen neustále slintá a nechává se Garfieldem skopávat ze stolu, nebo s ním hraje podobně destruktivní hry. Fiaskem skončilo také hledání nejroztomilejšího kotěte na světě jménem Nermal. Kočička Arlena, kterou Garfield bezmezně obdivuje, mi prozradila, že Garfield Nermala už zase poslal v krabici k sousedům. Samotná Arlena ale o Garfieldovi nechce mluvit. Prý je to osobní. Takže rozhovory mám z krku a můžu se vrátit zpátky do Čech. Otáčím se a mířím k neuvěřitelně poškrábaným dveřím domu Jona Arbuckla, když tu najednou... To je neuvěřitelné! Kousek od ledničky se válí samotný Garfield! Je po uši zabořen v kočičí misce, ale i tak se mu pokusím položit pár otázek!

KOCOUŘÍ TÁTA JIM DAVIS

Garfieldův tvůrce se narodil 28. července 1945 v Marionu ve státě Indiana, na malé kraví farmě Black Angus... ále, to vlastně není zase tak důležité. Důležité je, že po téhle farmě se neustále potulovalo asi 25 koček a kocourů. O Jimově kariéře tak bylo rozhodnuto dřív, než vypadl z kolíbky.

FILMOVÝ KOCOUR

V celovečerním filmu o Garfieldovi se dějí neuvěřitelné věci. Tak předně - Garfield zachraňuje Odieho! Ano, toho k uzoufání pitomého psa, který má tak dlouhý jazyk, že se mu nevejde do hlavy. Celý film navíc není kreslený, ale hraný (dokonce i Odieho hraje skutečný pes) - jen Garfield je počítačově animovaný (podobně jako Scooby Doo). V angličtině ho namluvil nepřekonatelný Bill Murray, kterého znáte z filmů Krotitelé duchů, Na Hromnice o den více nebo Ztraceno v překladu a který se mimochodem Garfieldovi nápadně podobá.

ABC: "Ahoj Garfielde! Píšu o tobě článek do ábíčka..."
Garfield: "Žvýk, žvýk, žvýk."
ABC: "Zeptám se tě na pár věcí, souhlasíš?"
Garfield: "Žvýk, žvýk, hlt, chroup."
ABC: "Garfielde?"
Garfield: "Chroup, hlt, žvýk, hlt, hlt, hlt."
ABC: "Čičí?"
Garfield: "Krrrrk! Chrrrr..." Hm... Nejsem si jistý, zda rozhovor skončil neúspěšně, nebo se nám Garfield mezi řádky skutečně snažil něco naznačit. Tak jsem ho alespoň podrbal za ušima. Řeknu vám, na to, jak je tlustý, seká drápky docela svižně.

GARFIELD ŘÍKÁ:

Čerstvé lasagně Jídlo, jídlo hodně jídla! Kočičí dvířka do ledničky Zapelešený pelíšek Kočičí dáma Arlena
Vstávání Cvičení Dieta Uslintané psisko Odie Nejroztomilejší kotě Nermal