Zdálo by se, že válečná plavidla s výjimkou letadlových lodí a ponorek ztratila proti minulosti na svém významu. Ovšem není tomu tak. Dokazuje to projekt supermoderního torpédoborce Type 45, který si objednalo britské Královské námořnictvo.
Zdálo by se, že válečná plavidla s výjimkou letadlových lodí a ponorek ztratila proti minulosti na svém významu. Ovšem není tomu tak. Dokazuje to projekt supermoderního torpédoborce Type 45, který si objednalo britské Královské námořnictvo.
Velká Británie se sice dnes již nemůže honosit titulem "královna moří" jako kdysi, avšak její Královské námořnictvo (Royal Navy) stále patří mezi nejsilnější na světě. Jeho současná flotila zahrnuje celkem více než padesát válečných plavidel, mezi nimiž jsou tři letadlové lodě a šestnáct ponorek. Značnou sílu ovšem představuje také jedenáct torpédoborců a dvacet fregat. Ve strategickém obranném výhledu Velké Británie, který koncem devadesátých let vypracovalo londýnské ministerstvo obrany, se počítá s pořízením jak zbrusu nových nosičů letadel a ponorek, tak i torpédoborců Type 45.
VLASTNÍ CESTA
Torpédoborce se objevily v námořnictvech již koncem devatenáctého století a jejich hlavním úkolem byl boj s tzv. torpédovými čluny. Postupem času se jejich význam i velikost zvětšovaly, byť ještě za druhé světové války představovaly jen menší bratry bitevních lodí a křižníků. Velcí
Místo nich se na torpédoborce montují jen jedna či dvě věže s kanonem ráže 75 až 130 mm, které doplňují protiletadlová děla. Na palubě lze dále mnohdy najít torpédomety, avšak ve výzbroji se již léta prosazují protilodní, protivzdušné i protizemní řízené rakety. Je nutno poznamenat, že český termín torpédoborec odpovídá původnímu určení takové lodi. V angličtině se pro ni používá termín "destroyer" (ničitel), jenž podstatně lépe vystihuje její poslání. Navíc se často smazává rozdíl mezi torpédoborcem a o třídu nižším plavidlem, fregatou. Záleží tedy na námořnictvu, kam konkrétní loď zařadí. V případě projektu Type 45 se Royal Navy rozhodla pro třídu torpédoborců, ačkoliv se původně hovořilo o fregatě. Zrod "pětačtyřicítky" lze totiž vystopovat až do roku 1992, kdy vznikl "třínárodnostní" projekt fregaty Horizon pro britské, francouzské a italské námořnictvo.
Jeho realizace se vlivem rozdílných požadavků, vznášených jednotlivými partnery, neúnosně komplikovala. A tak se Royal Navy rozhodla jít vlastní cestou. V listopadu 1999 vybrala společnosti BAE Systems a Vosper Thornycraft, aby zajistily vývoj, konstrukční návrh i stavbu torpédoborců Type 45. První tři plavidla byla objednána v prosinci 2000, v únoru o dva roky později zadalo britské ministerstvo obrany kontrakt na stavbu dalších tří z celkem dvanácti uvažovaných plavidel.
ELEKTRICKÝ POHON
Torpédoborec Type 45 se vyznačuje řadou prvenství. Předně jde o jedno z největších plavidel, které po druhé světové válce Royal Navy obdrží. Má totiž celkovou délku 152 metrů a výtlak 7350 tun. Jeho největší rychlost byla stanovena na více než 27 uzlů (50 km/h), dojezd má činit 7000 námořních mil (téměř 13 000 km). Zásluhu na těchto pozoruhodných výkonech má unikátní elektrická pohonná soustava, která tak v torpédoborci Type 45 absolvu je světovou premiéru. Její základ představují elektromotory o úctyhodném příkonu 20 MW. Potřebnou elektrickou energii vyrobí jednotka WR21 s plynovou turbínou, která bude velmi úsporná a nenáročná na údržbu.
Osádku torpédoborce Type 45 má tvořit 190 důstojníků a námořníků, ale ubytovací prostory v podpalubí pojmou o 45 osob více. "Pětačtyřicítka" se v této souvislosti může pochlubit dalším prvenstvím: jako první válečná loď Jejího Veličenstva nabídne posádce také odpočinkové zázemí s bary,
Výzbroj doplní ještě věž s kanonem Vickers Mk. 8 ráže 114 mm a pravděpodobně též protiraketové systémy Phalanx s rychlopalnými šestihlavňovými kanony M-61 Vulcan ráže 20 mm. Na zádi plavidla vznikne letová paluba s hangárem pro vrtulníky Lynx a Merlin. Podle nejnovějších záměrů bude druhá série torpédoborců moci ničit cíle na pevnině, a za tím účelem zřejmě obdrží vypouštěcí zařízení se známými a osvědčenými americkými manévrujícími střelami Tomahawk.
SMĚLÝ BUDE PRVNÍ
Pro stavbu nových torpédoborců byly vybrány proslulé loděnice v Clyde. První plavidlo, které ponese jméno HMS Daring (smělý), má být dokončeno v roce 2007. Ano, tak dlouho dnes trvá stavba moderní válečné lodi. O dva roky později budou dohotoveny torpédoborce HMS Dauntless (neohrožený) a Diamond (diamant). A trojice lodí druhé série? S ní se podle nynějších plánů počítá až v letech 2010-11, ale námořnictvo pro ně již nyní vybralo jména: Dragon (drak), Defender (obránce) a Duncan. O stavbě dalších šesti kusů, se kterými počítá strategický obranný výhled Velké Británie, zatím nebylo rozhodnuto. V každém případě bude i prvních šest torpédoborců Type 45 významnou posilou britského Královského námořnictva.
* * *
BOJ O FALKLANDY
Torpédoborce Type 45 mají v britském námořnictvu nahradit plavidla Type 42 shodné třídy. Stavěla se v letech 1972 až 1985 ve třech sériích, přičemž Royal Navy převzala celkem 14 lodí. Dva torpédoborce si v sedmdesátých letech pořídilo argentinské námořnictvo. Je ironií osudu, že se svými řízenými raketami, resp. pumami postaralo o potopení dvou britských torpédoborců Type 42 - HMS Sheffield a HMS Coventry - během války o Falklandy v roce 1982. A základní technické parametry? Plavidla první a druhé série se vyznačují délkou 125 m a výtlakem 3500 tun, představitelé třetí série jsou o 16 m delší a jejich výtlak činí 4100 tun. Výzbroj zahrnuje protiletadlové řízené rakety Sea Dart, dělo Mk. 8 ráže 114 mm, protiletadlové kanony a torpédomety.
