Klenoty na kolejích

Že je Egypt zemí památek, jistě tuší i ten, kdo se o historii lidské civilizace nijak zvlášť nezajímá. Pyramidy, skalní hrobky i tisíce let staré chrámy jsou tak slavné, že je snad ani nejde neznat.
Ale jen málokdo by v Egyptě hledal i památky úplně jiného druhu: parní lokomotivy z dob, kdy železnice teprve vyrůstala z dětských plenek. Při nákupu lístku na vlak z Káhiry do Luxoru jsem na káhirském nádraží Ramsís náhodou narazil na ošuntělou bránu s nápisem Egyptian National Railways Muzeum - Národní muzeum egyptské železnice.
Platím směšné vstupné dvě egyptské libry (8 Kč) a opatrně nahlížím dovnitř. Expozice je sice typicky „egyptsky ušmudlaná“, lehce bizarní, ale sestavená velice pečlivě a zaměstnanci muzea jsou

neobyčejně vstřícní a ochotní. Jsem jediným návštěvníkem, a tak se mě okamžitě ujímá průvodkyně.

NAPŘÍČ DĚJINAMI

Prohlídka začíná v prvním patře, které je tajuplně potemnělé a představuje všechny druhy dopravy od starého Egypta až po současnost. Začínáme modely znázorňujícími transport nákladů v daleké minulosti (včetně modelu transportu sochy ve starém Egyptě pomocí lan a lidských svalů) přes modely letadel a originální letecký motor Rolls-Royce z roku 1932 až po funkční metrové modely všech typů lokomotiv, které kdy jezdily po egyptských kolejích.

Procházíme do přízemí a průvodkyně mi hrdě předvádí funkci historického telegrafu, hradla a dalších památek na dávno zašlé časy. Pak se konečně dostáváme ke dvěma perlám - originálům historických lokomotiv, do kterých je navíc možné nastoupit a vše si důkladně osahat.

KRASAVICE
První z nich, Stephensonova parní lokomotiva e. 1295, byla vyrobena v roce 1862 pro francouzskou císařovnu Eugenii (manželku Napoleona III.) při příležitosti otevření Suezského průplavu. Pak byla věnována do Egypta. Lokomotiva se může pochlubit bohatým zdobením exteriéru i interiéru v orientálním stylu. Jde o kombinaci drahých kovů a intarzovaného (vykládaného) dřeva. Je zajímavá také tím, že se jedná současně o lokomotivu a vagon pro cestující - umístěný na jednom podvozku. Pracoviště strojvedoucího a topiče tak odděluje od cestujících jen dřevěná přepážka. Lokomotiva jezdila na trati Alexandrie - Montaza rychlostí okolo 30 km/h a musel na ni být nádherný pohled.

POLOVINA LOKOMOTIVY
Druhým exponátem je rychlíková lokomotiva e. 442 z roku 1906 (výrobce se mi nepodařilo zjistit) a slouží jako názorná pomůcka k pochopení funkce parního stroje. Toto patnáctimetrové těleso je zde totiž instalované v řezu. Podélně rozříznutý kotel tak krásně ukazuje, jak parní stroj fungoval. Topeniště, rošt, armatury pro přeměnu vody na páru, kondenzátor, komín, válce, šoupátka a písty - vše je jasně vidět.

STAŘENKA

Průvodkyně mě upozorňuje, že mi chce před zavřením muzea ještě něco ukázat. Vycházíme ven a jdeme do přístavku za muzeem. Nevěřím svým očím: Je zde zaparkovaná další Stephensonova lokomotiva, tentokrát e. 986. Pochází z roku 1852, je to v historickém pořadí druhá lokomotiva, která byla v Egyptě uvedena do provozu a zřejmě ještě nebyla restaurována, tudíž je vše původně „odřené“. Jedná se o technickou lahůdku, neboť pohonná jednotka - válce, páky a táhla - nebyla umístěna na vnější straně kol, jak tomu bylo u drtivé většiny ostatních typů, ale pracovala pod kotlem mezi koly lokomotivy. Tahám za páky a kohouty a představuji si, jaké to kdysi bylo - řídit lokomotivu. Zřejmě to nebyl žádný med, protože jdou pěkně ztuha.
Dávno pryč jsou doby, kdy se do Egypta z našinců podívali nanejvýš egyptologové. Obdivovat tamní památky jezdí stále více českých turistů. Takže zavítáteli do Káhiry, pamatujte, že vás k návštěvě zvou nejen nedaleké pyramidy a známé Egyptské muzeum s památkami z dob faraonského Egypta. I lokomotivy v Národním muzeu egyptské železnice pocházejí z nefalšovaného starověku - byť se jedná „pouze“ o starověk železniční dopravy.