Černý jako noc

Když přichází období sucha, vzhlížejí farmáři v australském Severním teritoriu s obavami k obloze.
Jejich rýžová pole jsou ohrožena. Jednoho dne se z oblohy neodvratně snese hlučný černý mrak...
Zkáza pro jejich úrodu. Stohlavá až tisícihlavá hejna velikých černých papoušků.
Téměř tři čtvrtě metru velcí černí papoušci s mohutným zobákem a nápadnou chocholkou na hlavě nezapřou svou příslušnost do čeledi kakaduů (Cacatuidae). U nás známe tento druh pod jménem kakadu havraní, a své jméno dostal zcela právem: samci jsou černí jako saze a jejich jedinou barevnou ozdobou je svítivě červený pruh na dlouhých ocasních perech. Samičky jsou větší parádnice - jejich lesklé havraní peří je ozdobeno množstvím zlatavých teček.

Překrásný velký papoušek ovšem vyvolává v lidech zcela rozdílné emoce: zatímco australští farmáři považují papoušky za škůdce, hubí je, jak mohou, a kácejí staré duté stromy, v nichž hnízdí, evropský či americký chovatel exotického ptactva je ochoten zaplatit za jediný pár několik set tisíc (jeden chovný pár dnes stojí 30 000 amerických dolarů). Přitom jen v Severním teritoriu dosud žije odhadem přes 60 tisíc kakaduů havraních - ochránci přírody je proto nepovažují za bezprostředně ohrožené, ale co není, může brzy nastat. Pokud se k nim nezmění vztah farmářů - právě ti mají dnes v rukou jejich další osud.
Jak zachránit ohrožené papoušky? Obchodujte s nimi!
Přestože jsou kakaduové (a nejen ti, i řada dalších australských papoušků) tolik ceněni zahraničními chovateli, nebyl od roku 1976, kdy Austrálie podepsala mezinárodní dohodu o obchodu s ohroženými druhy (CITES), legálně vyvezen ani jeden. To chce nyní australská vláda změnit a částečně jejich vývoz zlegalizovat. Cílem však není zisk z prodeje vzácných papoušků, dokonce ani potlačení nelegálního obchodu, ale motivace farmářů k ochraně biotopu, v němž kakaduové žijí.
Vláda proto začala farmářům vyplácet odměnu za vejce či mláďata odebraná z hnízda (chytat dospělé ptáky je samozřejmě přísně zakázáno) - majitelé pozemků, na nichž kakaduové hnízdí a kteří zbrkle nevykáceli stromy s hnízdními dutinami, tak mají zaručený celoživotní příjem: již tři páry hnízdících kakaduů farmu bohatě uživí. Dlouhodobé sledování přitom ukázalo, že odebráním vejce z hnízda nedojde k žádné velké škodě, pár, který přišel o snůšku, ji brzy nahradí novým vajíčkem a počet odchovaných mláďat se tak vlastně znásobí.
Vykoupená vajíčka či mláďata totiž putují ke specialistům - zkušeným chovatelům, kteří kakaduy odchovávají a dnes již dokonce i množí v zajetí.
Plánovaný vývoz kakaduů havraních je samozřejmě dlouhodobý projekt, ze žádné papouščí „farmy“ dosud nejsou ptáci prodáváni - jednotliví chovatelé se zatím omezují jen na výměnu chovných jedinců v rámci vlastní země, aby udrželi co největší genetickou variabilitu chovné skupiny. Teprve později bude možné uvažovat o povolení vývozu - v tom případě se již ale nebudou prodávat papoušci z volné přírody, nýbrž několikátá generace v zajetí rozmnožených jedinců.
Přesto již bylo dosaženo prvního důležitého cíle - mnozí farmáři, na jejichž pozemcích kakaduové žijí a hnízdí, se snaží udržet životní prostředí pro svůj živý černý poklad. Přestávají kácet původní lesy a rozšiřovat pastviny, omezují na svých pozemcích pohyb zdivočelých domácích zvířat, především toulavých koček, a také přijali přiměřená protipožární opatření.

***

NA POČEST MOŘEPLAVCE

Ze zdánlivě obyčejného žlutého kuřete, vyroste uhlově černý krasavec

Je to velký druh papouška, který může měřit přes 60 cm., Samci jsou celí černí, KAKADU HAVRANÍ (Calyptorhynchus banksii), * Párek kakaduů havraních, (vzadu samec, vepředu, samice) představuje pro, chovatele celé jmění, Chocholka na hlavě není za, letu patrná, pták ji vztyčuje, když je rozrušen nebo komunikuje se svými druhy, Mohutný zobák rozlouskne, i ten nejtvrdší ořech, Spodní ocasní pera, jsou svítivě červená

NA PAPOUŠČÍ FARMĚ,

Jedním z nejúspěšnějších chovatelů kakaduů havraních je nepochybně Petr McGarth, jehož chovná stanice leží nedaleko Darwinu, hlavního města Severního teritoria. K zájmu o tyto papoušky ho, přiměly stížnosti místních farmářů, jimž hejna kakaduů každoročně, ničila úrodu rýže. Od roku 1989 žádal vládu o povolení k odchytu divokých kakaduů, aby mohl tuto, chovnou stanici založit. V roce 1992, povolení získal a začal stavět chovná zařízení. V současné době chová ve stanici přibližně 130 kakaduů, - z toho je 40 chovných párů, 35, mláďat a asi 15 nespárovaných jedinců. Je dnes považován za jednoho z největších znalců života kakaduů havraních - a to jak v zajetí, tak ve volné přírodě, takže bývá, zván i k výzkumným projektům, australských univerzit., Agentura Contrast, Kakadu havraní je obyvatelem vysokokmenných eukalyptových (případně akáciových) lesů, v nichž nalézá, vhodné hnízdní dutiny.
Nejčastěji, hnízdí ve výšce kolem 15 m, jsou však, známá hnízda i pouhé dva metry nad, zemí, jiné páry naproti tomu mohou, zahnízdit i 30 m vysoko. Hloubka dutiny bývá až dva metry. Tito velcí kakaduové se ovšem množí velmi pomalu - dospívají až v šesti letech, a samice má ve snůšce jediné vejce., Každý pár tak vychová jediné mládě, za sezonu. Tuto nevýhodu na druhou, stranu vyvažuje fakt, že se kakaduové havraní dožívají až sta let - za, svůj život tak teoreticky mohou vychovat přes devadesát mláďat.,

DOMOV V DUTINÁCH

Samice mají peří leskle černé, zdobené množstvím světle zlatavých teček, mají menší chocholku a pruh na spodní straně ocasu je méně výrazný, matně žlutý až oranžovýRáno nebo v podvečer se papoušci, houfně sletují k vodě, aby se napili