Našemu kontinentu začíná být pořádné horko. A bude hůř. V následujících desetiletích nás čeká stále více klimatických extrémů. Nevyhneme se zničujícím povodním, tornádům, vlnám úmorných veder ani dlouhým obdobím sucha.
I kdyby se nám podařilo snížit produkci skleníkových plynů způsobujících globální oteplování (vy tomu ještě věříte?), změnám klimatu se nevyhneme.
Nezbývá nám nic jiného než se s nimi naučit žít. Tak by se dalo stručně shrnout poselství rozsáhlé zprávy, kterou 18. srpna vydala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
JAKO VE SKLENÍKU
Skleníkové plyny jsou pro život na Zemi dobrodiním. Kdyby z atmosféry zmizely, světové klima by se ochladilo o 34 °C. Jenomže člověk jejich přirozené koncentrace nebezpečně zvyšuje. Nejvýznamnějšího z nich, oxidu uhličitého (CO2), je dnes v atmosféře o 34 % víc než před začátkem průmyslové revoluce a nejvíc za posledních 420 tisíc let!
Světové klima se otepluje rychlostí 0,2 °C za desetiletí, v Evropě ještě rychleji. Na konci 21. století může být v Evropě o 2 až 6,3 °C tepleji než dnes. Důsledky jsou nepřehlédnutelné. Podle zprávy EEA k nim můžeme počítat povodně z roku 2002 i loňská vedra, jimž v Evropě podlehlo až 20 tisíc lidí.
Sdílej
1. října 2004 • 15:53 Vyšlo v ABC 19/2004
Našemu kontinentu začíná být pořádné horko. A bude hůř. V následujících desetiletích nás čeká stále více klimatických extrémů. Nevyhneme se zničujícím povodním, tornádům, vlnám úmorných veder ani dlouhým obdobím sucha.
I kdyby se nám podařilo snížit produkci skleníkových plynů způsobujících globální oteplování (vy tomu ještě věříte?), změnám klimatu se nevyhneme.
