Peklo v srdcích hvězd

"Tiše se zrodil slaboučký náznak jitřního světla. Několik bilionů trilionů tun superžhavých vybuchujících vodíkových jader se zvolna vyšplhalo nad obzor a nějak se jim podařilo vypadat nepatrně, studeně a mírně vlhce." Tímto poněkud netradičním popisem kalného rána nad bažinatým krajem začíná jedna z kapitol sci-fi knihy Douglase Adamse Život, vesmír a vůbec.
Brutální síla jaderné apokalypsy vypadá ve spojení s paprsky nesměle se prodírajícími ranní mlhou absurdně. Jenomže Adamsovou silnou stránkou byla vždy vedle fantazie i hluboká znalost přírodních věd, jejichž poznatky do svých knih rafinovaně vplétal. Sluneční paprsky se skutečně rodí ze žhavého vodíkového pekla.

JEDINÝ ČLOVĚK NA SVĚTĚ

Přesný mechanismus, jakým se v srdcích hvězd slučují vodíková jádra za vzniku helia a uvolnění obrovského množství energie, objevil ve 30. letech minulého století americký fyzik německého původu Hans Bethe. Nobelovu cenu získal roku 1967.
Jen několik dní po objevu si prý Bethe vyšel se svou dívkou na noční procházku. Romanticky založená slečna obrátila zrak k obloze: "Podívej, jak krásně ty hvězdy svítí!" "Ano. A já jsem jediný člověk na světě, který ví, PROČ svítí," odpověděl Bethe.
Historku si nenechte zkazit tím, že úplně stejná se traduje i o Carlu von Weizsäckerovi, jenž na mechanismus jaderné fúze ve hvězdách přišel nezávisle na Betheovi. (Nezabýval se jím však tak podrobně.)

OD HITLERA PO IRÁK

Hans Bethe se narodil roku 1906 a století válek si užil opravdu důkladně. Roku 1933 musel coby syn židovské matky emigrovat před Hitlerem a za druhé světové války byl vedoucím teoretického oddělení v americkém Los Alamos, kde se vyvíjela atomová bomba. Později se odmítl účastnit prací na vodíkové bombě. Po vypuknutí korejské války však své rozhodnutí v obavě před rostoucí vojenskou silou Sovětského svazu přehodnotil a stal se jednou z vůdčích postav tohoto projektu.
V roce 2003 se už sedmadevadesátiletý, avšak stále čilý Bethe opět zapojil do veřejné debaty na téma války. Spolu s dalšími 44 americkými nositeli Nobelovy ceny podepsal prohlášení odmítající "jednostranný preventivní útok na Irák".