I kůň může být nemocný

Než vyrazíme do terénu nebo do jízdárny, musíme se přesvědčit, zda je kůň zdravý. I když se většinou koňských problémů bude zabývat veterinář, měli bychom se v těch nejčastějších alespoň trochu orientovat, abychom jimi nebyli zaskočeni.

ÚRAZY

Jako každý živý tvor se i kůň může zranit - způsobit si nejrůznější povrchové oděrky, škrábance či větší odřeniny, ale i hlubší tržné rány. V lehčích případech ránu ošetříme sami, vodou odstraníme hrubé nečistoty, vydezinfikujeme a zakryjeme sterilním obvazem. Větší tržné rány je nutné sešít, ale k tomu samozřejmě přivoláme veterináře. Stejně postupujeme v případě, že je zranění většího rozsahu, nebo se rány po našem ošetření z nejrůznějších důvodů nehojí, jsou zanícené, případně hnisají.

KULHÁNÍ

Nejčastěji je způsobeno bolestivostí jedné nebo více končetin. Příčinou bolesti může být zranění v kopytě (např. vražený hřebík či kámen atd.), ale i otlaky způsobené špatným podkováním nebo při ztrátě podkovy. Nepříjemnou nemocí, která způsobuje typické kulhání, je zánět kopyt - tzv. schvácení kopyt (může vzniknout např. prudkými nárazy na kopyto, ale také třeba jen zbytečným překrmováním zvířete). Je to pro koně velmi bolestivý stav, při němž dochází k zánětlivým procesům v kopytě, případně až k degenerativním změnám a jehož léčba (pod odborným dohledem veterináře) vyžaduje naprostý klid a léčebné podkování, pomoci může i ochlazování kopyt studenou vodou. Velmi nepříjemná je také hniloba kopytní střelky, která bývá způsobena špatnou hygienou při ustájení a nedostatkem pohybu mimo stáj. Jinou příčinou kulhání mohou být degenerativní změny v kloubech (artritida), v tomto případě můžeme onemocnění jen zpomalit, ale vyléčit jej nelze. Koně musíme šetřit a jeho klouby nepřetěžujeme nadměrnou námahou. Přílišná pracovní zátěž může způsobit i záněty šlach a otoky na končetinách.
Zlomeniny dlouhých kostí u koní bohužel ještě stále neumíme léčit (i když zlomeniny drobných kůstek v končetinách se již daří napravovat) - kůň, který si zlomí nohu, je proto ztracen.

PODKOVÁNÍ

U divoce žijících koní kopytní rohovina dorůstá a opotřebovává se přirozeným způsobem. U domácích koní jsou kopyta při práci velmi namáhána, a proto je třeba je chránit. Kopytní rohovina naroste za měsíc o 8-12 mm, je proto nezbytné ji každých 6 týdnů "ostříhat" (stejně jako si stříháme nehty). To je nutné provádět i u nekovaných koní a hříbat. U okovaných koní je nutné podkovu sejmout, ošetřit kopyto a nohu znovu podkovat (pokud není podkova poškozená nebo příliš opotřebovaná, používá se většinou opakovaně.) Od raného věku proto učíme koně zvedat a podávat nohy a přivykáme je na ošetřování kopyt. Občas se stane, že kůň podkovu ztratí nebo se mu uvolní. V tom případě ji z kopyta opatrně odstraňte kleštěmi, aby se zvíře nezranilo. Pokud kůň nebude delší čas využíván k práci, je dobré mu na tu dobu do výběhu podkovy sejmout.