Noční lovci

Lidé je nemají moc rádi, mnozí se jich dokonce bojí. Ve středověku je přibíjeli na vrata, aby ochránili své obydlí před zlými duchy. Patří k neodmyslitelným atributům čarodějnic, černokněžníků a podobných temných bytostí - jsouce sami považováni za temnou bytost...

I docela moderní a osvícení lidé dnešního věku mívají o netopýrech zkreslené představy. Dodnes se v nich skrývají obavy z toho, že by se jim netopýr mohl zaplést do vlasů, že by je mohl pokousat a nakazit vzteklinou,

dokonce se najdou tací, kteří se domnívají, že se netopýři živí jako obávaní upíři krví. Naštěstí se o netopýrech hodně mluví a píše, takže lidí, kteří se jich zastávají a snaží se je chránit, stále přibývá. S netopýry se i u nás dnes setkáme prakticky všude - na okrajích lesů, v horách, v malých obcích, dokonce i v centrech velkých měst. Tady všude netopýři nalézají dostatek úkrytů i potravy.

JAKÁ JE PRAVDA?

Kdysi na venkově se možná létající netopýři přibližovali k lidem a tažným zvířatům pracujícím do soumraku na poli. Samotní lidé je ovšem nezajímali, na tak velkého živočicha by si nikdy netroufali zaútočit. Lovili však v jejich blízkosti obtížný hmyz, který přitahoval pach zpocených lidských či zvířecích těl. A že by se snad zapletli do něčích vlasů? Ani omylem - echolokační systém netopýrů je tak dokonalý, že "vidí" i překážku v podobě lidských vlasů. Vzteklinu ovšem netopýři přenášet mohou, stejně jako kterýkoliv jiný savec. Ale to malé zvířátko člověka nepokouše ani v případě, že je nemocné, kousne vlastně jedině v sebeobraně, takže stačí na netopýry nesahat. A jak je to s těmi krev sajícími upíry? Takové druhy opravdu existují, v našich končinách se s nimi ovšem nesetkáte. Upíři, drobní netopýrci ze subtropických a tropických oblastí Ameriky (žijí od jihu Severní Ameriky po sever Jižní Ameriky), se skutečně živí výlučně krví teplokrevných zvířat. Dva druhy se ovšem specializovaly na ptačí krev a pouze jediný druh vyhledává krev savců, většinou hospodářských zvířat, lidé spící v uzavřených prostorách nebo kryti moskytiérou jsou napadáni jen zcela vzácně.

JSOU NA SVĚTĚ K NĚČEMU?

Jen těžko lze netopýrům (a letounům vůbec) upřít jejich význam v přírodě. V našich mírných oblastech jsou nesmírně užiteční tím, že spotřebují obrovské množství hmyzu (každý netopýr spotřebuje za noc téměř tolik hmyzu, kolik sám váží), často právě toho, který nás nejvíc obtěžuje: much, komárů, ovádů... V tropech pak existují druhy, bez nichž by vyhynula celá řada rostlin, jsou závislé na opylování netopýry, kteří se živí nektarem a pylem jejich květů. Jiné rostliny zase čekají na plodožravé druhy, jež rozsévají jejich nestrávená semena po širém okolí a bez jejichž pomoci by se nemohly šířit na nová místa.

***

LOVEC PTÁKŮ

Již dlouho je známé, že se mnohé tropické druhy netopýrů živí nejen hmyzem, ale i drobnými obratlovci včetně ptáků. Evropské druhy však byly ještě donedávna považovány za výlučně hmyzožravé. Poslední výzkumy španělských vědců však odhalily, že největší a současně asi i nejvzácnější evropský druh netopýra, netopýr obrovský (Nyctalus lasiopterus), obratně loví drobné tažné ptáky při jejich každoroční jarní a podzimní migraci. Na rozdíl od ostatních druhů ptákožravých netopýrů je však jako jediný loví za letu. Je k tomu skvěle vybaven - úzká dlouhá křídla mu umožňují bleskově měnit rychlost a směr letu, signály, které vysílá, jsou pro ptáky neslyšitelné, a protože loví za tmy, nemohou ho letící ptáci odhalit ani zrakem. Netopýr obrovský patří mezi nejvzácnější a nejméně prozkoumané evropské druhy - žije především na jihu Evropy: ve Španělsku a v Itálii.
Zdroj Graphic News

FAKTA O NETOPÝRECH

Na světě žije více než 900 druhů letounů, většina z nich v tropech. V naší republice žije pouhých 21 druhů patřících do dvou čeledí, vrápencovitých a netopýrovitých. Největšími létajícími savci jsou kaloni, kaloň malajský (Pteropus vampyrus) měří až 40 cm a v rozpětí křídel může mít i jeden a půl metru. Nejmenším druhem netopýra je netopýrek thajský (Craseonycteris thonglongyai), který je se svou váhou 2 g a délkou těla přibližně 3 cm nejen nejmenším netopýrem, ale i nejmenším savcem na světě vůbec. Netopýři nejsou jen hmyzožraví - jejich potravou mohou být i jiní bezobratlí, ale i obratlovci: ryby, žáby, hadi, ptáci, drobní savci včetně jiných druhů netopýrů, ale také pyl, květní nektar či ovoce. Většina netopýrů se orientuje pomocí echolokace, ale plodožraví kaloni tuto vlastnost nemají, při hledání zralého ovoce se řídí vynikajícím zrakem a čichem.

Netopýři nemají s hlodavci, a tedy ani myšmi, vůbec nic společného. Patří do zcela samostatného řádu letounů (Chiroptera) a jsou to skutečně jediní savci, kteří aktivně létají. Umožňují jim to jejich přední končetiny, které se přeměnily v křídlo podobné křídlům dávných ptakoještěrů. Kostra křídla sestává z úplně stejných kostí jako přední končetina jiných savců včetně lidské ruky - má kost pažní, kost loketní a vřetení (předloktí), má zápěstí i vlastní prsty.