Americkým raketoplánům a ruským raketám vyrostl nový konkurent. Soukromý stroj SpaceShipOne vyletěl 4. října už potřetí do vesmíru a splnil podmínky soutěže Ansari X Prize. Začala se psát nová kapitola dějin, za pár let se možná do vesmíru podíváte i vy! (A já také, abych nezáviděl.)
Miniaturní raketoplán SpaceShipOne (Kosmická loď jedna), vypuštěný z nosného letounu White Knight (Bílý rytíř), vynesl svého pilota více než sto kilometrů nad zemský povrch. A protože výška 100 km je považována za hranici vesmíru, stala se SpaceShipOne prvním soukromým strojem zasluhujícím si označení kosmická loď. Cena Ansari X Prize, vypsaná s cílem podpořit soukromé lety do vesmíru, tedy zná svého vítěze. Je to dobrá zpráva pro každého, kdo by se rád alespoň jednou v životě vymanil ze zajetí zemské gravitace. Splní-li se naděje autorů ceny a jejích vítězů, budou za několik let obyčejní lidé létat na výlety do vesmíru se stejnou
SOUKROMÍ ASTRONAUTI
Věci se daly do pohybu možná až překvapivě rychle. Britský obchodník Richard Branson, podnikající mimo jiné v letecké dopravě, nečekal ani na poslední úspěšný let, jímž 4. října SpaceShipOne získala cenu Ansari X Prize, a už koncem září oznámil, že za 21 milionů dolarů zakoupil licenci na její komerční využití. Založil k tomu účelu firmu Virgin Galactic, která by se, půjde-li vše hladce, měla už roku 2007 stát první cestovní kanceláří vozící turisty do vesmíru. Branson plánuje výrobu několika pětimístných lodí konstrukčně vycházejících ze SpaceShipOne. Během prvních pěti let by se v nich mělo svézt tři tisíce soukromých astronautů. Za celou dosavadní historii kosmických letů se přitom do vesmíru podívalo pouze 436 lidí - včetně dvou pilotů SpaceShipOne.
VÝLET ZA BABKU?
Zážitek částečně připomínající pobyt v kosmickém prostoru dnes nabízí pouze floridská firma Zero Gravity. Za 2950 dolarů (necelých 75 000 Kč) se v upraveném Boeingu 727-200 na vrcholu parabolické dráhy na několik sekund ocitnete ve stavu beztíže. Pohled na modravý opar atmosféry, dělící Zemi od černočerné prázdnoty, zatím žádná firma nenabízí. Některé věci zkrátka napodobit nelze. Výlet na palubě soukromého raketoplánu by měl přinést právě takový jedinečný zážitek. Nebude to nejlevnější, ceny prvních letenek se odhadují na 190 000 dolarů (téměř 5 milionů korun). Ale ve srovnání s výletem Sojuzem na ISS, za který Dennis Tito a Mark Shuttleworth zaplatili Rusům každý asi 20 milionů dolarů, se přece jenom jedná o nepoměrně dostupnější záležitost. Cena by navíc měla postupně klesat na úroveň přijatelnou i pro obyčejné smrtelníky. Burt Rutan, autor SpaceShipOne, se nechal slyšet: "Hledíme do budoucna a doufáme, že do deseti let budou moci obyčejní lidé zažít za cenu luxusní dovolené let raketoplánem do černé oblohy nad zemskou atmosférou a užít si několika minut beztíže."
NA OBĚŽNOU DRÁHU
SpaceShipOne se sice vyškrábe do vesmíru, ale na oběžné dráze se neudrží. Gravitace si ji vzápětí přitáhne zpět. Nebude proto v silách Virgin Galactic nabídnout svým zákazníkům několikahodinový, či dokonce několikadenní pobyt.
Protože s jídlem roste chuť, rodí se už plány na další zdokonalení vesmírné turistiky. Miliardář Robert Bigelow má v úmyslu vyhlásit náročnější pokračovatelku Ansari X Prize, tzv. Americkou vesmírnou cenu. Padesát milionů dolarů by měla získat soukromá společnost, která dopraví pětičlennou posádku na oběžnou dráhu. To představuje úkol mnohem náročnější než krátký skok do vesmíru. Stroj bude muset vyvinout mnohem vyšší rychlost, unést větší množství paliva a odolat mechanickému namáhání a obrovským teplotám při návratu do atmosféry. Dnes se zdá nepředstavitelné, že by tak obtížný projekt mohla kterákoli soukromá firma zvládnout. Historie letectví, bratry Wrightovy počínaje a cenou Ansari X Prize konče, však ukázala, že když si člověk něco zamane, nakonec se mu to podaří. A lidí, pro něž vesmírné cestování představuje životní sen, je dost a dost. Máme se na co těšit...
***
VESMÍRNÉ ODKAZY
Ansari X Prize: www.xprize.org
Scaled Composites - výrobce SpaceShipOne: www.scaled.com
Zero Gravity - stav beztíže v boeingu: www.nogravity.com
Virgin Galactic - vesmírná cestovka: www.virgingalactic.com
KABINA SPACESHIPONE
Kabina je tlaková, pilot se obejde bez kosmického skafandru. Zdvojená okna musí být malá, aby nepřidávala stroji na váze. Kruhový tvar zajišťuje maximální pevnost
MUŽI ZVYKLÍ VÍTĚZIT
Raketoplán SpaceShipOne navrhla a vyrobila firma Scaled Composites se sídlem v kalifornském městě Mojave, kolem níž vznikl soutěžní tým Mojave Aerospace Ventures. Opíral se o dva muže, kteří mu zajistili takové technologické i finanční zázemí, o jakém se ostatním týmům ani nesnilo.
Burt Rutan - zakladatel firmy Scaled Composites, patří k nejlepším leteckým konstruktérům planety. Z jeho dílny vzešel letoun Voyager, s nímž roku 1986 Rutanův bratr Dick a Jeanna Yeagerová obletěli bez mezipřistání a dočerpání paliva zeměkouli. Let trval 9 dní, 3 minuty a 44 sekund. Rutanovým dílem je i letoun Virgin GlobalFlyer, v němž známý dobrodruh Steve Fossett hodlá rekord Voyageru překonat.
Paul Allen - miliardář, spoluzakladatel firmy Microsoft a nadšenec do nových technologií, zaplatil dvě třetiny nákladů na vývoj SpaceShipOne - asi 20 milionů dolarů.
PRŮBĚH VÍTĚZNÉHO LETU
- Hodinu po startu se ve výšce 15 km odděluje SpaceShipOne od letounu White Knight
- Raketový motor pracuje 84 sekund, SpaceShipOne stoupá pod úhlem 85° do vesmíru
- Po vypnutí motoru raketoplán dále setrvačností stoupá do výšky 112 km
- Pilot se na 3,5 minuty ocitá ve stavu beztíže
- Křídla se zvedají, SpaceShipOne se vrací do atmosféry
- Křídla se vracejí do normální polohy a 25 km nad zemí raketoplán přechází do klouzavého letu
- Bezmotorové přistání hodinu a půl po startu
- White Knight se vrací na základnu
Po dosažení maximální výšky se zadní části křídel zvednou o 65°. Fungují jako účinná brzda usnadňující návrat do atmosféry. Raketoplán není tolik mechanicky namáhán, méně se zahřívá a automaticky se natočí předkem k zemi
Trysky se stlačeným CO2 zastavují nežádoucí rotaci (např. při zářijovém letu)
Trysky v přední části slouží k úpravě polohy raketoplánu
POMOC BÍLÉHO RYTÍŘE
Start rakety ze země by byl příliš riskantní, raketa by navíc musela nést obrovské množství paliva. Rutan se proto rozhodl pro úspornější a hlavně bezpečnější dvousložkový systém - stroj s raketovým pohonem (SpaceShipOne) vypuštěný v patnáctikilometrové výšce ze speciálního letounu (White Knight, Bílý rytíř). Oba stroje mají shodnou kabinu i navigační systém. White Knight pohánějí dva proudové motory, raketový motor SpaceShipOne je hybridní - pevné palivo je okysličováno kapalným oxidem dusným.
10 KROKŮ K ÚSPĚCHU
1. srpen 2002: První let nosného letadla White Knight.
20. květen 2003: První let White Knight se zavěšenou SpaceShipOne.
7. srpen 2003: SpaceShipOne se ve vzduchu odpoutala a zatím bez zážehu raketového motoru přistála.
18. listopad 2003: Úspěšný pozemní test raketového motoru.
17. prosinec 2003: V den stého výročí prvního letu bratří Wrightů zažehla SpaceShipOne raketový motor a jako první soukromý stroj překročila zvukovou bariéru.
8. duben 2004: SpaceShipOne vyletěla do výšky 32 km.
13. květen 2004: 64,3 km, nový výškový rekord soukromého stroje.
21. červen 2004: Mike Melvill poprvé vyletěl se SpaceShipOne, zatím bez zátěže odpovídající dalším dvěma lidem, do vytoužených 100 km.
29. září 2004: První ze dvou letů nutných pro zisk Ansari X Prize.
Během výstupu začal stroj nečekaně rotovat a pozemní řídicí středisko Melvilla nabádalo, aby raketový motor vypnul předčasně. Melvill se však rozhodl riskovat. S vypnutím počkal, dokud si nebyl jist, že dosáhne výšky 100 km. Rotaci potom zastavil pomocí trysek se stlačeným oxidem uhličitým. Burt Rutan mohl být spokojen: "Neplánovaná rotace je u pilotované kosmické lodi opravdu vážný problém.
Stát se to klasickému raketoplánu, skončil by let katastrofou. Ukázalo se, že náš systém je neobyčejně robustní. Stroj určený pro vesmírnou turistiku zkrátka musí být více než stokrát bezpečnější než klasická kosmická loď."
4. říjen 2004: Mike Melvill tentokrát pilotoval letadlo White Knight, do kokpitu SpaceShipOne usedl Brian Binnie. Na den přesně 47 let po vypuštění první umělé družice, sovětského Sputniku, vyletěl do 112 km a završil týmový úspěch.
ANSARI X PRIZE
Cenu pod původním názvem X Prize (Cena X) vyhlásila 18. května 1996 skupina podnikatelů z amerického města St. Louis. V květnu 2004 se k nim přidala milionářská rodina Ansariových. Její sponzorský příspěvek byl tak významný, že jméno Ansari bylo přidáno do názvu ceny. Deset milionů dolarů mohl získat ten, kdo jako první dopraví do výšky 100 km (považované za hranici vesmíru) pilotovaný stroj schopný unést tříčlennou posádku. Let bylo třeba se stejným strojem do dvou týdnů zopakovat, to vše s využitím výhradně soukromých peněz. Do soutěže se přihlásilo 26 týmů ze sedmi zemí (z USA, Kanady, Velké Británie, Argentiny, Ruska, Izraele a Rumunska).
Foto:
Reuters, Scaled Composites a Zero Gravity
Ilustrace Graphic News