Věda v nebezpečí 1.

Nebýt nadšenců riskujících ve jménu poznání vlastní život, potulovali bychom se dodnes savanou, vyhrabávali kořínky a báli se ohně. Nebo bychom už dávno vyhynuli. Všechny stroje, přístroje a technologické postupy, které dnes s naprostou samozřejmostí používáme, musel někdo vymyslet a vyzkoušet jako první. A být první znamená nevědět, co se stane. Teoretické předpoklady nemusejí odpovídat skutečnosti, výpočty se mohou mýlit a o nečekané komplikace není nikdy nouze...
Larry Verstraete dal dohromady slušnou sbírku napínavých příběhů z historie vědy. Nenechají vás na pochybách o tom, že většina objevů a světových prvenství by se neobešla bez pořádného kusu odvahy, případně bez naprostého nedostatku pudu sebezáchovy těch, kteří je mají

„na svědomí“. Vlasy se vám zježí hrůzou nad počínáním Benjamina Franklina, jenž za bouřky vyrazil pouštět draka, aby prokázal elektrickou podstatu blesku. Alfred Nobel si před vašimi zraky trošku pohraje s dynamitem, Enrico Fermi zažehne atomový reaktor a s Thorem Heyerdahlem se svezete na kopii papyrového člunu starých Egypťanů. S nedůvěrou nastoupíte do první dřevěné ponorky i do prvního letadla bratří Wrightů. Jurij Gagarin vás vezme na výlet do vesmíru, Edward White do volného kosmického prostoru a Armstrong s Aldrinem na povrch Měsíce.


Larry Verstraete, vydal Albatros, 2004