Zelení přátelé - Orchidej severu

Bramboříky patří sice do příbuzenstva petrklíčů, tj. do čeledi Primulaceae (prvosenkovité), ale právem se jim říká „orchideje severu“. Zatímco druh, který je původní v naší zemi, brambořík nachový (Cyclamen purpurascens), je velmi vzácný a přísně chráněný, řada dalších druhů patří mezi oblíbené skalničky. Brambořík perský (Cyclamen persicum), který pochází z Balkánského poloostrova a Turecka, pak je významnou hrnkovou pokojovou rostlinou.

JAK HO POZNÁME

Základem rostliny je kulovitá hlíza, z níž během vegetace vyraší svazek

dlouze řapíkatých srdčitých listů a jednotlivě na stvolech rostoucí květy. Barva listů i květů je velmi proměnlivá, neboť kromě množství botanických druhů existuje snad ještě více zahradnických kultivarů.

NÁROKY NA PĚSTOVÁNÍ

Zahradníci svým způsobem klamou širokou laickou veřejnost, jen aby se tyto překrásné rostliny v milionech kusů každým rokem prodávaly všude v mírných zeměpisných šířkách na světě. Více či méně nahlas říkají, že bramboříky jsou rostliny na jedno použití a že za rok lze ze semen vypěstovat jeden z kvetoucích symbolů Vánoc. Ze semen je možné za 11 měsíců vypěstovat kvetoucí rostlinu, to je pravda, ale kulovitá elegantní hlíza bramboříků vydrží mnoho let, pokud s ní zacházíme následujícím způsobem: V srpnu, po nutné době odpočinku zcela na sucho v chladné místnosti, se hlíza přesazuje do čerstvého rašelinového substrátu. Po zalití ožije, nasadí listy, a pokud je stále na severním okně a při teplotách do 15 oC, od listopadu několik měsíců nasazuje stále nové květy. V době růstu potřebuje mít substrát stále vlhký. Od března se musí postupně připravit na nutnou dobu odpočinku. Stačí pozvolna omezovat zálivku až po úplné vyschnutí zeminy v květináči někdy počátkem května. Poté se uskladní i s květináčem v suchém sklípku, kde je celoročně nanejvýš 10 oC.

Dokončení v příštím čísle