Mezi vojenské systémy, o kterých se v posledních letech nejvíce hovoří, patří bezesporu tzv. bezpilotní vzdušné prostředky. Jsou určeny převážně k průzkumu, ale není daleko doba, kdy se z nich stanou nebezpeční zabijáci.
Mezi vojenské systémy, o kterých se v posledních letech nejvíce hovoří, patří bezesporu tzv. bezpilotní vzdušné prostředky. Jsou určeny převážně k průzkumu, ale není daleko doba, kdy se z nich stanou nebezpeční zabijáci.
ŘÍDÍ SE ZE ZEMĚ
Aby bylo hned na počátku jasno: bezpilotní vzdušné prostředky jsou létající tělesa s vlastním pohonem, která na palubě nenesou pilota. Jejich let totiž probíhá podle předem naprogramované trasy, nebo je ovládán operátorem z pozemního řídicího a vyhodnocovacího stanoviště, které je nedílnou součástí prakticky všech popisovaných bezpilotních systémů. Do nich
GLOBAL HAWK ŠPIČKOU
Za skvost mezi bezpilotními prostředky lze považovat strategický typ RQ4A Global Hawk od americké společnosti Northrop Grumman (na obrázku). Tento stroj s proudovým motorem Rolls-Royce AE-3007 má skutečně úžasné letové výkony. Předně urazí vzdálenost 25 000 km a vydrží ve vzduchu 36 hodin. Jeho výhodou je rovněž značný dostup - 19 825 m. Díky tomu může Global Hawk tajně prozkoumávat prakticky jakékoliv místo na zeměkouli. Za tím účelem má kvalitní optická a infračervená zobrazovací čidla i radar SAR. Americké letectvo objednalo 30 kusů RQ-4A a stroj se bude vyrábět i v Evropě jako EuroHawk.
PŘEDNOSTÍ JE REÁLNÝ ČAS
Bezpilotní vzdušné prostředky mají v palubní výbavě zpravidla televizní či videokamery, ale třeba i infračervená zobrazovací čidla. Velké stroje nesou dokonce radary s umělou aperturou (SAR), které dokáží sledovat povrch země přes mraky či mlhu. Hlavní a neocenitelnou předností popisované techniky je ovšem přenos obrazu nepřátelského území nasnímaného kamerami bezpilotního prostředku do řídicího a vyhodnocovacího stanoviště v tzv. reálném čase, tedy okamžitě. To je hlavní odlišnost od průzkumu klasickými pilotovanými letouny, které jsou schopny poskytnout získané obrazové informace až po přistání.
IDEÁL PRO TAJNÉ MISE
Armádám se bezpilotní vzdušné prostředky stále více líbí také proto, že jsou mnohonásobně levnější než klasické průzkumné letouny. Totéž platí i pro jejich provoz s relativně malými náklady. Prostředky bez posádky lze dále nasadit do velmi nebezpečných akcí nad dobře chráněným územím protivníka, aniž by byly ohroženy životy vlastních letců. A konečně, popisované stroje dokáží tajně prozkoumat území nepřítele, aniž by hrozil diplomatický konflikt. Taková akce je u klasických průzkumných letounů riskantní, neboť jejich sestřelení a zajetí pilota znamená skoro vždy vážné mezinárodní komplikace.
GLOBAL HAWK ŠPIČKOU
Za skvost mezi bezpilotními prostředky lze považovat strategický typ RQ4A Global Hawk od americké společnosti Northrop Grumman (na obrázku). Tento stroj s proudovým motorem Rolls-Royce AE-3007 má
PŘEDNOSTÍ JE REÁLNÝ ČAS
Bezpilotní vzdušné prostředky mají v palubní výbavě zpravidla televizní či videokamery, ale třeba i infračervená zobrazovací čidla. Velké stroje nesou dokonce radary s umělou aperturou (SAR), které dokáží sledovat povrch země přes mraky či mlhu. Hlavní a neocenitelnou předností popisované techniky je ovšem přenos obrazu nepřátelského území nasnímaného kamerami bezpilotního prostředku do řídicího a vyhodnocovacího stanoviště v tzv. reálném čase, tedy okamžitě. To je hlavní odlišnost od průzkumu klasickými pilotovanými letouny, které jsou schopny poskytnout získané obrazové informace až po přistání. ***
IDEÁL PRO TAJNÉ MISE
Armádám se bezpilotní vzdušné prostředky stále více líbí také proto, že jsou mnohonásobně levnější než klasické průzkumné letouny. Totéž platí i pro jejich provoz s relativně malými náklady. Prostředky bez posádky lze dále nasadit do velmi nebezpečných akcí nad dobře chráněným územím protivníka, aniž by byly ohroženy životy vlastních letců. A konečně, popisované stroje dokáží tajně prozkoumat území nepřítele, aniž by hrozil diplomatický konflikt. Taková akce je u klasických průzkumných letounů riskantní, neboť jejich sestřelení a zajetí pilota znamená skoro vždy vážné mezinárodní komplikace.
DVĚ KATEGORIE
Bezpilotní vzdušné prostředky je možno podle doletu, vytrvalosti a dostupu rozdělit na taktické a na strategické. Taktické prostředky se dále člení na mikro- a miniprostředky, prostředky krátkého, středního a dlouhého dosahu. Jejich dolet nepřesahuje 1000 km a vytrvalost činí méně než 13 hodin. Strategické stroje se rozdělují do dvou tříd. V té první, označené anglicky MALE (střední dostup a velká vytrvalost), mají dolet minimálně 700 km a vytrvalost více než 24 hodin. Zástupci třídy HALE (velký dostup a velká vytrvalost) uletí více než 6000 km a vydrží ve vzduchu až 48 hodin.
ČESKO ZASTUPUJE SOJKA
Nejpočetnější skupinou mezi bezpilotními vzdušnými prostředky jsou taktické stroje. Náleží tam také český typ Sojka od společnosti LOM Praha. Jeho vývoj byl zahájen již během osmdesátých let a první kusy zařadila
VIDÍCÍ RAKETA
Ne všechny bezpilotní prostředky však vyhlížejí jako modely letadel. Důkazem je typ CL-289 vyvinutý v zámoří firmou Canadair a v Evropě vyráběný Dornierem. Svou koncepcí i válcovým tvarem trupu totiž připomíná raketu. Má rovněž raketový motor, ale jen pro start z rampy. Pak pohon zabezpečuje proudový agregát, jenž stroji udělí rychlost až 741 km/h. Dolet činí až 200 km. Typ CL-289 je určen pro dálkové průnikové akce do hloubky území nepřítele, které sleduje pomocí optické kamery. Osvědčil se ve službách německé armády při mírových misích NATO na území bývalé Jugoslávie.
VYVÍJEJÍ SE I MIKROOČI
Bezpilotní vzdušné prostředky, a zejména ty taktické, se proti letadlům s posádkami vyznačují podstatně menšími vnějšími rozměry, což umocňuje jejich nenápadnost. Přesto ale v poslední době vznikla řada skutečně miniaturních typů. Vyžadují patřičně zmenšenou a přitom dostatečně výkonnou palubní elektroniku, což je ale velmi drahá záležitost. Jedním z prostředků, které se v současnosti zkoušejí, je MicroStar o délce pouhých 15 cm a hmotnosti 93 gramů. Ve vzduchu vydrží 20 minut a připravily jej firmy Lockheed Martin, BAE Systems USA a General Electric pod "taktovkou" vojenské organizace DARPA.
RODÍ SE BEZPILOTNÍ DRAVCI
V současnosti se věnuje velká pozornost skupině bojových bezpilotních vzdušných prostředků, které ponesou výzbroj a poslouží kupříkladu ke stíhání a přesnému bombardování. Existují ovšem i projekty "sebevražedných" strojů, které při průzkumu najdou nepřátelský cíl a zničí jej nárazem. Zatím je ale vše ve stadiu vývoje. Nicméně vývoj některých bezpilotních dravců pokročil poměrně daleko. Platí to pro stroj Boeing X-45A, jenž má umlčet protivzdušnou obranu nepřítele. Vyznačuje se tvarováním ve stylu "stealth" (neviditelnost radarem) a proudový motor Honeywell F-124 mu uděluje podzvukovou rychlost.
