Palivo šampionů

Zatímco v těle sprintera vyhoří během několika sekund miliardy molekulárních palivových článků..., ... úsporný a téměř neunavitelný motor v těle vytrvalce se teprve pomalu rozjíždí.

SPRINTER

Sprinteři musí podat maximální výkon během několika sekund. Mají mohutné svalstvo, vysoko položené těžiště a vysoký podíl "rychlých" svalových vláken. Ta dovedou využít obrovského přísunu energie ihned po startu, aniž by se dožadovala kyslíku.

Energie

Původní ATP (viz ) vydrží na pouhé dvě sekundy. Dalších šest sekund se jeho zásoba obnovuje za pomoci energie z jiné sloučeniny. Po osmi

sekundách od startu je však veškerá zásoba "palivových článků" spotřebována. Další energii sprinter získává štěpením krevního cukru - glukózy.

1 PALIVOVÝ ČLÁNEK

Svaly vyžadují energii jednoho jediného druhu: molekuly látky známé pod zkratkou ATP. Energie je skryta v chemické vazbě mezi jejími atomy. Rozrušením této vazby se energie uvolní a sval může pracovat.

2 SVALOVÁ PRÁCE

Svaly se upínají na kosti vždy přes jeden nebo více kloubů, takže jejich smrštění vede ke vzájemnému pohybu kostí.

VYTRVALEC

Pro vytrvalce je klíčové dokonalé zásobení svalů kyslíkem, obejdou se bez výbušné rychlosti sprinterů. Mají dobrou schopnost odbourávat ze svalů kyselinu mléčnou, velký objem plic, vysokou schopnost krve vázat kyslík, hustou síť krevních vlásečnic ve svalech a vysoký podíl "pomalých" svalových vláken, která vydrží pracovat velmi dlouho.

Energie

Vytrvalci spálí stejně jako sprinteři nevelké zásoby "palivových článků" už na prvních desítkách metrů. Energii pro obnovu zásob ATP poté získávají štěpením glukózy a glykogenu bez spotřeby kyslíku. Ve svalech se hromadí kyselina mléčná, původce svalové bolesti a únavy. Přibližně po třech minutách běhu však převládnou chemické reakce spotřebovávající kyslík, při nichž vzniká mnohem více molekul ATP. Běžec "chytá druhý dech".

3 OBŘÍ BUŇKA

Buňky svalů (svalová vlákna) mají v průměru setinu až desetinu milimetru, ale mohou být dlouhé až 20 cm. Jsou doslova napěchovány myofibrilami - bílkovinnými tyčinkami, které ukrývají tajemství svalového pohybu.

4 POHYB BÍLKOVIN

Pohyb svalů zajišťuje spolupráce dvou bílkovin - aktinu a myozinu. Myozinové hlavy se spojí s aktinem, poté se sklopí a přitáhnou aktin mezi myozinová vlákna, čímž se sval zkrátí. Právě pohyb myozinových hlav je poháněn energií uvolněnou z molekul ATP.