Prastaré čínské legendy vyprávěly o vzácných bílých medvědech, kteří žijí v nepřístupných horách Sečuánu. Také čínské malby zobrazovaly podivného černobílého medvěda, jaký se nikde na Zemi nevyskytoval. Až do poloviny 19. století nikdo nevěřil, že toto legendární zvíře opravdu žije. Na sklonku 20. století se zdálo, že nepřežije rok 2000.
Prastaré čínské legendy vyprávěly o vzácných bílých medvědech, kteří žijí v nepřístupných horách Sečuánu. Také čínské malby zobrazovaly podivného černobílého medvěda, jaký se nikde na Zemi nevyskytoval. Až do poloviny 19. století nikdo nevěřil, že toto legendární zvíře opravdu žije. Na sklonku 20. století se zdálo, že nepřežije rok 2000.
Na konci srpna loňského roku uhynula v čínské zoologické zahradě v Hangzhou nejstarší panda velká chovaná v zajetí a pravděpodobně i
NEDOSTATEK PANDÍCH MIMINEK
Nesmírně pomalý životní rytmus pand se odráží i v jejich obtížném a pomalém rozmnožování. V přírodě žijí pandy samotářsky a samice se se samcem setkává pouze v době, kdy je v říji. Toto období však u ní nastává jen jednou za rok a trvá pouhé tři dny! Pokud se v tomto čase se samcem nesetká, musí čekat další rok, než je znovu připravena k páření. Nepočetné izolované populace navíc znamenají další nebezpečí - páří se spolu příbuzná zvířata a dochází k jejich pozvolné degeneraci. Zdálo se, že by tento problém pomohl vyřešit odchov pand v zajetí, ale starobylá zvířata směřující již po tisíciletí ke svému zániku ani tady na své záchraně příliš "nespolupracují". V zajetí se prostě nechtějí pářit a rozmnožují se jen velice neochotně. V zoologických zahradách i výzkumných záchranných centrech už vědci vyzkoušeli všechno možné. Každé narozené a odchované pandí mládě je považováno za obrovský úspěch a novou naději.
KDYŽ TO NEJDE JINAK...
Neochota pand pářit se v zajetí trápí vědce i chovatele v zoologických zahradách a výzkumných a záchranných centrech. Zdá se, že sexuální pud, který je u pand i v přírodě velice slabý, v zajetí prakticky mizí. Vědci proto zkoušejí nejrůznější postupy, které by pandám vrátily chuť plodit potomstvo. Po nepříliš úspěšných pokusech s viagrou (lék povzbuzující pohlavní pud a schopnost pářit se) se nakonec uchýlili k umělému oplození - inseminaci. V průběhu posledních pěti let se podařilo tímto způsobem oplodnit 78 samic, z toho přežilo 50 narozených mláďat.
SEXUÁLNÍ VÝCHOVA PAND
Pandí sameček Di Di se narodil v zajetí a nikdy neviděl horský bambusový les ani divoké pandy. Ke svým šestým narozeninám proto dostal neobvyklý dárek: jeho ošetřovatelé mu poprvé pustili film na videu. Film o divokých pandách, o jejich námluvách a páření. Di Di seděl před televizní obrazovkou jako přikovaný, vypadalo to, že ho dárek opravdu uchvátil. Promítání filmů o chování a páření pand ve volné přírodě je jedním z pokusů, jak naučit v zajetí odchované jedince přirozenému chování. Divoké pandy se to učí přirozeně - setkávají se v horách se svými příbuznými a mohou je při páření pozorovat. V zajetí tuto příležitost nemají, ale zdá se, že promítání filmů ji nahradí - pandí sameček Xi Meng absolvoval "kurs" sexuálního chování v roce 2002 a dnes již je šťastným otcem. Nyní se podobných výukových lekcí před televizní obrazovkou účastní další jedinci - samci i samičky. A zdá se, že výuka přináší výsledky, pandy jeví mnohem větší zájem o své partnery, vědí, jak se k nim chovat, a úspěšně se páří zcela přirozeným způsobem.
* * *
ŠEST PRSTŮ NA RUCE
Všichni savci mají kosterní základ pěti prstů, pokud mají viditelně jiný počet, jde vždy o redukci. Panda je výjimkou, na předních končetinách má o jeden prst - krátký pohyblivý palec - víc. Není to ovšem pravý prst, jeho základem je přeměněná záprstní kůstka. Normální prsty směřují jako u všech medvědů dopředu. Zatímco k hrabání to stačí, pevně uchopit bambusové stéblo taková tlapa nedokáže. Proto se u pand vyvinul ještě protistojný prst navíc - právě onen zmíněný palec, a i přes svoji délku, či spíš krátkost, funguje úplně stejně jako palec u primátů.
PANDA VELKÁ( Ailuropoda melanoleuca)
Dnes ji zoologové řadí mezi medvědy. Největší jedinci mohou vážit kolem 150 kg. Ve volné přírodě obývá horské bambusové lesy v nadmořských výškách od dvou do čtyř tisíc metrů. Protože bambus zůstává zelený i v zimě, neupadají pandy na rozdíl od ostatních medvědů do zimního spánku. Spotřebu bambusu mají ovšem značnou - pro šelmu je totiž velice málo výživný, a tak ho každý jednotlivec musí za den spořádat přibližně 40 kg. Pandy ovšem velice šetří energií, bambus roste všude kolem nich, a tak se téměř nepohybují - ujdou-li za den 600 m, je to mimořádný výkon. Stejně jako většina ostatních medvědů umějí i pandy šplhat po stromech.
RŮŽOVÝ DROBEČEK
Samička pandy rodí jedno, nanejvýš dvě velice drobná (váží 90 -120 g), slepá a téměř holá růžová mláďata - zbarvením vůbec nepřipomínají své černobílé rodiče. Pokud se narodí dvojčata v přírodě, obvykle přežije jen jedno, dvojčata narozená v zajetí mají mnohem víc šancí. Chovatelé ponechají matce jen jednoho potomka a o druhého se postarají sami. Mláďata v prvním měsíci vyžadují neustálou péči - v přírodě je matka vůbec neodkládá, dokonce ani neopouští doupě, aby se nakrmila. Přibližně po měsíci se mládě začne vybarvovat - objevují se černé znaky, které jsou u každého jedince trochu jiné.
PANDY V ZOO (KDE JE LZE VIDĚT)
Chovat pandy velké je snem každé zoo. Jenže toto zvíře si nemůže každá zoo dovolit, a tak lze zahrady, v nichž chovají pandy (mimo Čínu, kde chovají pandy v přibližně 20 zoologických zahradách a v šesti výzkumných a záchranných centrech), spočítat na prstech ruky. A těch, které je úspěšně rozmnožily, je ještě méně. V Evropě dnes můžete pandy vidět jen v berlínské zoo a od května roku 2003 také ve Vídni. V minulosti chovaly pandy ještě další evropské zahrady, ale pouze v Madridu se je podařilo rozmnožit (ze dvou mláďat přežilo jedno). Ze zámořských zoologických zahrad je chovem pand proslulá zoo v Chapultepeku v Mexiku. Tady se narodilo úplně první mládě v zajetí mimo Čínu a také první mládě, které zůstalo naživu (to úplně první po devíti dnech uhynulo). I později byla zahrada velmi úspěšná, celkem se zde narodilo osm mláďat (z toho pět přežilo), to je nejvíc ze všech zoologických zahrad mimo Čínu. V Americe chovají pandy ještě ve Washingtonu (tady se do roku 2002 narodilo šest mláďat, ale ani jedno nepřežilo), v Atlantě a v San Diegu. Zdejší pandy jsou ovšem majetkem Číny a jediné mládě, které se zde dosud narodilo, se bude muset do Číny vrátit.
