Před 65 miliony let se Země srazila s asteroidem. Katastrofu nepřežily dvě třetiny biologických druhů včetně dinosaurů. Dnes život čelí nebezpečí, které se pravěké apokalypse nejspíš vyrovná. Jen roli ničivého asteroidu tentokrát převzal člověk...
Před 65 miliony let se Země srazila s asteroidem. Katastrofu nepřežily dvě třetiny biologických druhů včetně dinosaurů. Dnes život čelí nebezpečí, které se pravěké apokalypse nejspíš vyrovná. Jen roli ničivého asteroidu tentokrát převzal člověk...
Člověk je neobyčejně úspěšný živočišný druh. Což není zdaleka tak báječné, jak to na první pohled vypadá, protože neobyčejně úspěšný neznamená nic jiného než přemnožený a nebezpečně rozpínavý. Osídlil vnitrozemí kontinentů i malé ostrůvky, po tisíciletí přetváří krajinu a od dob průmyslové revoluce ovlivňuje životní prostředí takovým způsobem, jaký byl od počátku věků vyhrazen pouze zemětřesením, sopkám nebo srážkám s asteroidy a kometami.
HOŘÍCÍ KNIHOVNA
Podobných událostí jako ta, která vyhubila dinosaury, bylo v historii Země pět. Stále více biologů se shoduje na tom, že lidským přičiněním nastává
TŘI ZA HODINU
V listopadu 2004 zveřejnil Světový svaz ochrany přírody (IUCN) nejnovější verzi „červené knihy“ - seznamu druhů ohrožených vyhynutím. Ocitl se na něm každý osmý ze sledovaných druhů ptáků, čtvrtina savců, třetina obojživelníků... Celkem je na seznamu 15 589 rostlin, hub a živočichů. Skutečná čísla jsou však mnohem a mnohem vyšší, neboť stav ohrožení byl sledován u méně než třicetiny všech dosud popsaných druhů. Nemluvě o tom, že známe jen zlomek druhového bohatství. Jak velký zlomek, na tom se biologové zatím neshodli (viz rámeček Druhové bohatství). Rychlost vymírání je zřejmě 100 až 1000krát vyšší než rychlost přirozená. Podle odborných odhadů nyní vymírá téměř 30 000 druhů ročně (80 denně, tři za hodinu). Může se stát, že během padesáti let zmizí až čtvrtina (podle katastrofických scénářů až polovina) všech rostlin a živočichů.
NEJDE JEN O PANDY
Některá ohrožená zvířata se těší všeobecné oblibě - jsou roztomilá, barevná, elegantní či jinak sympatická. Po větší ochraně pand, tygrů, opic nebo vzácných papoušků volá kdekdo. Ale problém ohrožených druhů je mnohem hlubší. Po pravdě řečeno, panda by byla snadno zranitelná i bez člověka, a kdyby vyhynula, příroda by si toho ani nevšimla. Jiné, byť pro člověka méně atraktivní druhy (rostliny, bezobratlí i velcí obratlovci) hrají mnohem důležitější roli a jejich vymizení může rozložit celý ekosystém. Třeba proto, že mnohá zvířata najednou nemají co žrát, nebo se naopak nebezpečně přemnoží organismy, které byly vyhynulým druhem požírány.
LIDÍ HODNĚ, ZDROJŮ MÁLO
Oblasti s největším druhovým bohatstvím (viz mapu na str. 12) jsou většinou hustě zalidněny a zpravidla velmi chudí místní obyvatelé nemají na nějakou ochranu přírody myšlenky. Jíst se musí. Omezené množství půdy živí stále více lidí - a tak se kácí, hnojí, práškuje. Podaří se vítězit v boji s chudobou a zároveň účinně chránit nejcennější přírodní poklady? Nalezení východiska z této zdánlivě neřešitelné situace bude spolu s řešením globálních problémů rozhodující pro to, kolik z biologických druhů přežije konec 21. století.
***
PŘÍČINY VYMÍRÁNÍ
* Ničení přirozeného prostředí (nejznámějším příkladem je kácení tropických pralesů) a neúměrné vyčerpávání krajiny.
* Vysazování nepůvodních druhů, které naruší křehkou ekologickou rovnováhu. Např. zavlečení „nilského okouna“ (robala
* Globální změny (oteplování, změna mořských proudů, kyselé deště, narušení přirozených koloběhů důležitých chemických prvků...)
* Znečištění toxickými látkami.
* Zavlečení chorob do oblastí, kde proti nim nejsou organismy odolné.
PĚT KATASTROF MINULOSTI
* Před 65 miliony let - nejznámější vymírání. Po srážce s asteroidem, jenž dopadl na poloostrov Yucatan, vyhynulo 62 % druhů, mimo jiné dinosauři
* Před 210 miliony let - krátce poté, co se na Zemi objevili první dinosauři a savci, vyhynulo (snad opět po srážce s asteroidem) 65 % druhů
* Před 251 milionem let - zatím největší masové vymírání. Srážka s asteroidem nebo intenzivní sopečná činnost způsobila vyhynutí 90 % všech druhů
* Před 370 miliony let - kvůli změnám klimatu, způsobeným možná srážkou s kometou, vyhynulo 72 % druhů
* Před 440 miliony let - v té době byl ještě život téměř výlučně mořský. V důsledku globálního ochlazení vyhynulo asi 65 % druhů
DRUHOVÉ BOHATSTVÍ
Celkem bylo biology popsáno 1 545 594 druhů mnohobuněčných organismů (údaj z listopadu 2004).
Obratlovci: 57 739 (savci 5416, ptáci 9917, obojživelníci 5743, plazi 8163, ryby 28 500)
Bezobratlí: 1 190 200 (hmyz 950 000)
Rostliny: 287 655 (kvetoucí rostliny a jehličnany 259 630) Skutečný počet druhů je nejméně desetkrát vyšší. Biolog Terry Erwin odhadl, že jen tropických členovců (mezi něž patří např. hmyz a korýši) je na 30 milionů.
Další odborníci považují za nejpočetnější skupinu mnohobuněčných organismů na Zemi zdánlivě nenápadné červy - hlístice. Až 100 milionů druhů se prý skrývá v mořských sedimentech. Počty druhů jednobuněčných organismů a bakterií nedokážeme odhadnout už vůbec. Pro představu vězte, že v jediném gramu půdy našli norští bakteriologové 5000 druhů!
MIZEJÍCÍ LÉKÁRNA
Většina léků je založena na chemických látkách odvozených nebo přímo získaných z rostlin a jiných organismů. Přitom pouze setina z asi 250 000 známých druhů tropických rostlin byla z hlediska využitelnosti v medicíně zkoumána. Zbraň proti AIDS nebo rakovině se může skrývat třeba v nenápadné rostlince z ekvádorského pralesa, která právě nenávratně mizí z povrchu zemského.
S mizejícími druhy (a jejich geny) se navždy ztrácejí unikátní vlastnosti využitelné v medicíně, v zemědělství i v moderních technologiích, které se přírodou často inspirují při výrobě nových materiálů a látek dosud neznámých vlastností.
WWW INFORMACE
Světový svaz ochrany přírody (IUCN): www.iucn.org
Světová červená kniha: www.iucnredlist.org
Horká místa planety: www.biodiversityhotspots.org
