Vláčky fascinovaly malé i velké už od svého vzniku. Lidé nelitovali peněz, aby si mohli nový dopravní prostředek vyzkoušet na vlastní kůži, a brzy propadli i touze mít kousek své vlastní železnice doma. Zrodilo se železniční modelářství.
Vláčky fascinovaly malé i velké už od svého vzniku. Lidé nelitovali peněz, aby si mohli nový dopravní prostředek vyzkoušet na vlastní kůži, a brzy propadli i touze mít kousek své vlastní železnice doma. Zrodilo se železniční modelářství.
Zpočátku se jednalo o hračky, které si mohli dopřát jen zámožní lidé. Každý model byl vlastně originálem, podobně jako skutečná lokomotiva či vagon. S rozvojem techniky a sériové výroby lokomotiv došlo i na sériovou výrobu mašinek - hraček. Byly to více či méně zdařilé makety skutečných strojů, poháněné nejrůznějším způsobem. Ty nejlevnější byly na klíček a jejich pohon obstarávalo zkrucované ocelové pero, ty nejdražší byly
MALÉ I VELKÉ
V začátcích železničního modelářství si výrobci z velikosti modelů hlavu nedělali. Zvolili takové měřítko, které jim výrobně vyhovovalo. Tehdy také lokomotivy jedné firmy nemohly jezdit na kolejích vyráběných firmou jinou a obráceně. Navíc byli příznivci modelové železnice odkázáni na jednoho výrobce a na jeho sortiment. Naštěstí si tento nedostatek všichni uvědomili a výrobní měřítka modelové železnice se ustálila na několika velikostech. Modeláři začali stavět kolejiště nejen podle ceny, ale i podle prostoru, který pro něj měli k dispozici. Mohli také používat lokomotivy a vagony od různých výrobců.
NĚCO PRO KITAŘE
V poslední době opět přicházejí do obliby plastikové modely lokomotiv. Stavebnice se vyrábějí v měřítku 1: 87 (H0), a i když jsou sestavené modely v naprosté většině nepohyblivé, lze je s úspěchem použít jako dekoraci na modelovém kolejišti velikosti H0 (např. na modelu seřaďovacího nádraží).
MAŠINKY VYDÁVAJÍ ZVUKY
Soudobá elektronika a počítačová technika nemohla uniknout pozornosti výrobců modelové železnice. Do modelů lokomotiv je instalováno elektronické zařízení, které za pomoci miniaturního reproduktoru imituje zvuk jedoucí lokomotivy v závislosti na rychlosti jízdy. Podle použitého mikročipu lze získat zvuk jedoucí parní lokomotivy, dieselelektrické lokomotivy nebo lokotraktoru.
To ale není zdaleka vše. Existují počítačové programy k řízení provozu na modelovém kolejišti s možností zadání vlastních údajů a tím i vytvoření individuálního grafikonu jízdy.
MAŠINKY V POČÍTAČI
S mašinkami se setkáte i v počítačových hrách. Železničář si tu sám upraví terén, postaví tratě a propojí jimi třeba několik měst. Na obrazovce se pak prohánějí rychlíky i místní lokálky podle grafikonu, který modelář sám sestavil. Jako příklad může sloužit třeba hra Trainz nebo MS Train Simulator.
NAPÁJENÍ
Modely kolejových vozidel všech měřítek jsou napájeny stejnosměrným proudem o napětí 12 V, správněji řečeno o napětí 0 až 12 V. To proto, že rychlost na modelovém kolejišti není konstantní a díky transformátoru se zabudovaným reostatem lze plynule regulovat rychlost jízdy v závislosti na změně provozního napětí. Reostatem lze ještě volit jízdu dopředu či dozadu a samozřejmě regulovat rychlost v obou směrech.
DRUHÝ ELEKTRICKÝ OKRUH
Výhybky a ostatní příslušenství (závory, semafory či jiná návěští) jsou napájeny střídavým proudem o provozním napětí 16 V. Ovládány jsou speciálními klávesnicemi, které jsou součástí ovládacího panelu modelového kolejiště.
***
SOUDOBÁ MĚŘÍTKA
Zetko
Nejmenším měřítkem, ve kterém se modely kolejových vozidel vyrábějí je měřítko 1 :220. Je označované Z a modely mají rozchod kol 5,5 mm. Výhodou takových miniatur je skladnost, takže i obsáhlé kolejiště lze umístit na kuchyňský stůl. I když se výrobci snaží modely velikosti Z propracovat co nejlépe, přece jen některé detaily zaostávají za detaily modelů větších.
Enko
Běžnější, a tím i častěji používané, je měřítko 1:160. Je označované N a rozchod kol je 9 mm. Také v tomto případě nemají modeláři prostorový problém při vytváření kolejiště. Navíc sortiment lokomotiv, vagonů a různých doplňků je větší než u měřítka Z a také modely jsou lépe propracovány.
Tétéčko
Jedno z nejběžnějších měřítek modelového kolejiště je známé „tétéčko“, neboli měřítko 1:120. Je označované TT a rozchod kol má 12 mm. Díky firmě Zeuke-Berlinen TT Bahnen z bývalé NDR u nás modely tohoto měřítka zdomácněly. TT je sice na prostor kolejiště náročnější než předchozí dvě měřítka, ale díky zmíněné tradici je stále oblíbené.
Hánulka
Nejběžnějším měřítkem u nás i ve světě je „hánulka“ (H0). Jedná se o modelovou železnici v měřítku 1:87. Modely mají rozchod kol 16,5 mm. V měřítku H0 je největší sortiment modelů kolejových vozidel, různých staveb a doplňků modelové železnice. Snad jedinou nevýhodou je značný nárok na plochu budovaného kolejiště.
Nulka
Měřítko 1: 45, s rozchodem kol 32 mm, má označení 0, ale hodí se spíš do velké haly než do obývacího pokoje. Díky své velikosti mohou být modely lokomotiv propracovány do nejmenších podrobností. Nejeden modelář vlastní lokomotivu velikosti 0 jako sošku, která tvoří dominantu jeho sbírky.
Géčko
Samostatnou kapitolou je modelová železnice označovaná jako G. Vyrábí se v měřítku 1:22,5 a má rozchod kolejnic 45 mm. Jedná se o zahradní železnici, tedy o zařízení, které lze provozovat v přírodě. Tomu jsou uzpůsobeny kolejnice, které mají speciální povrchovou ochranu, stejně jako kovové díly lokomotiv či vagonů.
ŠIMON, 10 LET
Chodit do modelářského kroužku mi poradila mamka, protože viděla, že mě to baví. Chtěl bych jít na dopravní školu a zkušenosti z modelářského kroužku mi myslím jednou budou užitečné, abych třeba věděl, jak postavit železnici v krajině.
DENIS, 11 LET
Táta se strejdou stavějí modelovou železnici a já do ní postavil dva domečky, depo a nádraží. Jednou bych chtěl být mašinfírou na parní lokomotivě. Jak je někde akce s parními mašinami, hned tam jedu.
LUKÁŠ, 14 LET
Do klubu železničních modelářů chodím už druhý rok. Postavil jsem už vagonek v měřítku TT, domeček a nějaké kolničky. Mým snem je si jednou postavit kolejiště velké přes celou místnost.
MAREK, 13 LET
Já jsem si našel klub železničních modelářů sám, nikdo jiný ze třídy sem nechodí. Doma jsem už postavil několik domků do svého kolejiště. Je sice docela malé, aby se vešlo pod postel, ale myslím, že je pěkné.
LÁĎA, 11 LET
Často stavím modely z ábíčka, ty jsou perfektní. Mezi železniční modeláře chodím teprve od nového školního roku a čekám od toho, že se zdokonalím v modelařině.
JIRKA, 13 LET
Já s modelářstvím mašinek teprve začínám, dokonce ani v mé rodině to nikdo nedělá. Už jsem postavil hodně modelů (papírových z ABC i plastikových). Stavěl jsem hlavně auta a zemědělské stroje, ale mašinky jsou asi nejhezčí.
